Pro mnohé je podzim a zima v životním cyklu trávníku spojována s ukončením jeho účelové funkce. Je však nutné si uvědomit, že trávník jako stálezelená kultura vegetuje poměrně intenzivně i v tomto období zimní „dormance“ a v této fázi lze vhodnými opatřeními vytvořit předpoklad pro kvalitní či hustý drn v příštím roce.
Motto: „Okrasný trávník je nejnáročnější společenstvo rostlin v zahradě, a proto vyžaduje speciální a intenzivní péči“ (Rozmarin, 2008)
O některých opatřeních byly podány informace v loňském čísle (Zahradnictví 10/2007). Před jejich doplněním, respektive rozšířením si dovoluji vrátit se krátce k aktuální tématice podzimního založení trávníku.
Výsev trávníku na podzim
Letošní suché jaro a léto nás opět přesvědčilo, že pozdější jarní a letní výsev trávníku, zvláště tam, kde není možnost doplňkové závlahy, je velmi riskantní a nevede k vytvoření kvalitního drnu. Jako příklad uvádím snímky nezapojeného a mezerovitého trávníku z areálu MZLU v Brně z výsevu v květnu a na začátku července.
Podle zkušenosti lze zvláště v sušších oblastech vypěstovat kvalitní trávník při podzimním výsevu (září až polovina října). Důvod je dvojí. I při sušším podzimu je oproti letnímu období snížena evapotranspirace (nižší teploty) a vyseté travní druhy lépe a vyrovnaněji vzchází. I přesto, že vytvoří do zimy slabší nadzemní fytomasu, jsou lépe zakořeněny. Druhým důvodem je, že trávy zařazované do směsí (lipnice luční, kostřava červená, psineček) náleží k druhům tzv. ozimého charakteru. Ty vyžadují pro dobrý průběh jarovizačního stádia v zimě delší období s nižšími teplotami. Je-li tato podmínka splněna, uvedené druhy založí více nových dceřiných odnoží, což na jaře vede k vytvoření hustšího drnu. Jednoleté plevele, které se při podzimním výsevu v trávníku též vyskytnou, lze omezit podzimním „odplevelovaním“ sečí a následným pravidelným sečením na jaře. Rovněž doporučuji podzimní výsev účelových trávníků do meziřadí vinic a sadů. I při pozdním výsevu koncem října a při loňském suchém zimním a letošním také suchém jarním období roku, se vytvořil u směsi se základem kostřavy červené a ovčí pěkný, zhruba z 80 % zapojený drn. A to i při výsevu jen 50 kg/ha.
Podzimní a zimní ošetření
Řada trávníkářů žádá informaci, co dělat s prořídlým trávníkem. Prořídlost trávníků má příčinu v krátkém, ale vysoce intenzivním období sucha a slunečním žáru, které přispívá k rozšíření některých chorob. K typickým onemocněním vedoucím k odumírání trav náleží fuzáriová spála trávníků (Fusaria culmorum) a v červenci často i nitkovitost trav (Laetisaria fuciformis) dříve zvaná kornatka. Častou příčinou je dále nevhodný způsob závlahy trávníků. Denní zálivka v malých závlahových dávkách při vysokém výparu nepronikne hlouběji do kořenové zóny; spíše zvlhčuje odumřelou „stařinu“ v nadzemní části drnu a podporuje rozšiřování houbových chorob. U intenzivních trávníků s převahou psinečku se vyskytují odumřelé, pravidelné tmavě zbarvené kruhy (tzv. černá kruhovitost trávníku (Marosonius orani)). Další častou příčinou mezerovitosti trávníků je mechanické poškození drnu (vyšlapání) a i četná „líhniště“ mravenců.
Vylepšení prořídlého a mezerovitého trávníku lze provést na podzim přísevem. U „běžných“ kategorií trávníků lze rychlé zlepšení zapojenosti dosáhnout výsevem „regenerační směsi“ složené z konkurenčně silného jílku vytrvalého (80 %) doplněného lipnicí luční (20 %). Výsevek by měl být dle podmínek 20 až 40 g/m2. U kategorie okrasných trávníků s dominancí kostřavy červené či některých druhů psinečků by měly být přisety tyto jemnolisté druhy. V případě, že mezerovitost trávníku je lokálního charakteru, lze rychlou náhradu provést drnováním z přilehlé plochy, případně i nákupem odpovídajícího kobercového trávníku ze specializované firmy.
Přísevu obvykle předchází další regenerační opatření. Jedná se především o vertikutaci (tj. pročesání drnu) s odstraněním stařiny a mechu. Je-li půdní vegetační část zhutnělá je nutné provést hlubší aerifikaci („provzdušnění“) buď děrováním nebo průřezem drnu. Obě tato opatření jsou doprovázena pískováním (1 až 4 l/m2) jemným pískem o průměru 0,25 až 2,00 mm, což je možné spojit se zapravením semen trav.
Hnojení
Veškerá výše uvedená regenerační mechanická i biologická opatření, tj. přísev, výživu a hnojení, je nutno provést ve vztahu k biologické křivce růstu trávníku.
Z křivky je patrné, že „dvouvrcholové“ období tvorby a růstu kořenů, tj. na jaře a na podzim, je v negativním vztahu ke kvalitě nadzemní části, tj. snížení intenzity obrůstání a vzhledu trávníku. Mechanická regenerační opatření i přihnojení trávníku nesmí poškodit kořenovou zónu trav a podzimní hnojení musí podpořit zakládání nových odnoží pro příští vegetační období.
Kdy tedy na podzim hnojit trávník? Při použití speciálních vícesložkových hnojiv (NPK + mikroprvky) s pomalým uvolňováním dusíku, tedy dlouhodoběji přístupným, je u běžných a okrasných trávníků doporučována poslední aplikace hnojiva již koncem srpna a v září v dávce odpovídající zhruba 5 g dusíku na m2. U značně a až do zimy zatěžovaných trávníků je vhodné další přihnojení v říjnu NK hnojivem s důrazem na protistresový vliv draslíku na porost, tj. odolnost proti chladu, utužení pletiv aj. Při použití běžných kombinovaných hnojiv (NPK, Cererit), případně i jednosložkových, s rychlejším uvolněním a transformací dusíku lze jejich podzimní aplikaci, bez rizika narušení zimní dormance, provést až do konce září.
Chemické ošetření trávníků
Zvláště ve vlhčím podzimním období lze očekávat častý výskyt onemocnění listových výhonků trav, zejména rzí na lipnici luční, nebo rzi korunkaté a padlí trávního u jílku vytrvalého a psinečku. U silně zatěžovaných a okrasných trávníků je doporučována preventivně podzimní a – podle průběhu povětrnosti – i zimní aplikace proti plísni sněžné a jiným houbovým chorobám fungicidem Heritage. Příhodných teplotních podmínek na podzim lze využít též k dodatečnému odplevelení trávníků, např. herbicidem Boris.
Závěr
Základ vnější jarní a letní krásy trávníku je dán úrovní jeho ošetření na podzim. Kvalitní podzimní ošetření zvyšuje odolnost trávníku proti chladu a chorobám v předjarním a jarním období, jeho rychlou regeneraci na jaře, dále hustotu a vzhled drnu v hlavním vegetačním období.
