Po několikaletém výskytu vrtalek, vrcholícím v roce 2002, se stává závažnou hrozbou kvality póru přemnožení třásněnek, zejména druhu Thrips tabaci (třásněnky zahradní). Vyskytuje se již od května, v našich podmínkách prakticky ve všech místech pěstování póru.
Při 4 - 5, ale i 6 generacích do roka poškozuje listy póru jak vysáváním pletiv, tak kladením vajíček do těchto pletiv. Při nabodnutí pletiv vypouští třásněnka látku, jež způsobuje destrukci chlorofylu, jehož důsledkem je vznik bílých, stříbřitě lesklých skvrn podélně orientovaných bez znatelných dutin. Stejné stříbřitě bílé skvrny jsou i na místech vpichů při kladení vajíček. Kromě těchto škod, majících za příčinu snížení vzhledu zelené části póru, jsou třásněnky prokazatelně nebezpečnými přenašeči hospodářsky významných virů. Nejvíce se přemnožují za horkého, suchého léta, v porostech s nedostatečnou závlahou. Jejich invaze sice kulminuje koncem července až v srpnu, avšak za teplého babího léta působí škody i v záři až říjnu. Ačkoliv výnos póru podstatně neovlivňují (s výjimkou velmi raných výsadeb, vyvíjejících se v podmínkách vysokých teplot a sucha), trpí jejich působením jakost. Záleží pak na odběrateli a konečně i na spotřebiteli, zda je ochoten tuto vadu „krásy" akceptovat či zda trvá na snížení deklarované jakosti. Jistým nebezpečím mohou být i vpichy na listech, představující vstupní bránu houbovým chorobám, např. alternarii.
Třásněnky na póru trápí pěstitele póru v řade evropských zemí. Ve Francii studovali podrobně biologii tohoto škůdce z hlediska rizikových období. Pro stanovení četnosti výskytu vyvinuli metodu barevných lapacích tabulí. Všeobecně se za práh ekonomické škodlivosti (kritické množství) považuje od 20 do 30 třásněnek na tabuli (potřeba ošetření porostu póru chemickým ochranným prostředkem jednou za týden).
Při výskytu od 10 do 20 imág na tabuli se lze obejit bez chemického zákroku, naopak výskyt přesahují 30 třásněnek na tabuli vyžaduje dva opakované chemické postřiky po dobu asi čtyř týdnů. Samozřejmě, že jde jen orientační doporučení, neboť i při velmi nízkém výskytu třásněnek na počátku vegetace se může situace podstatně změnit, zejména přijde-li teplý, suchý podzim. (situace roku 2003).
V Evropě je možnost chemického zákroku proti třásněnkám omezena jak malým počtem povolených přípravků, tak řadou omezení jejich použití. Ve Francii není např. k inkrustaci osiva doposud povolen žádný chemický přípravek. Naděje se zde vkládají do povolení fipronilu k inkrustaci osiva póru již v roce 2004. Tato účinná látka by měla podle dosavadních pokusů chránit výsevy póru proti třásněnkám po dobu asi 13 týdnů. Pro ošetření porostů během vegetace jsou povoleny dvě látky - alfamethrin a formetanát, které lze opakovaném střídat. Nicméně při jejich použití se nelze vyhnout riziku vzniku rezistentních populací třásněnek. Kromě toho jsou uvedené přípravky nebezpečné pro přirozené nepřátele třásněnek, např. drobných vosiček. Kromě toho nelze pro jejich dlouhou ochrannou lhůtu použít krátce před sklizní. Deltamethrin má sice kratší ochrannou lhůtu, je však neúčinný proti larvám třásněnek. Očekává se, že do dvou až tří let budou mít pěstitelé póru k dispozici přípravky, šetřící užitečnou faunu. Ve zkouškách je abamectin (Vermitec firmy Syngenta-Agro) a Spinosad firmy DowAgro Sciences.
Boj proti třásněnkám mohou do jisté míry ulehčovat lepové odchytové barevné tabule, umožňující efektivnější nasazeni jednotlivých prostředků jak chemického, tak alternativního boje za alespoň poněkud ekonomicky přijatelných podmínek. S více či méně přesvědčivými výsledky byla v boji proti třásněnkám ověřena řada alternativních praktik. Patří mezi ně tzv. frakcionovaná závlaha póru, mající zabránit trvalým udržováním vlhkého povrchu listů intenzivnímu náletu škůdce (třásněnky se utopí). Nejlepších výsledků bylo dosaženo v kombinaci s chemickým ošetřením, které však samo o sobě bylo mnohem méně účinné nežli frakcionovaná závlaha. Da1ší doporučení vycházejí ze zábrany kuklení třásněnek v půdě jejím zakrýváním různými fóliemi (bílou, modrou, pohliníkovanou, atd.). Za odpuzující rostlinu pro třásněnky je považován jetel podzemní (Trifolium subteraneum). Jeho značnou nevýhodou je, že odpuzující efekt pro třásněnky nastává v jeho vývojovém stadiu, kdy značně konkuruje póru zastiňováním, takže listy póru žloutnou. Samozřejmě, že může snižovat výnos a podstatně i zhoršovat vyorávku póru. Určitých, zatím jen omezených výsledků bylo v boji práti třásněnkám na póru dosaženo nasazením entomofágních hub. Ty naopak vyžadují k účinnosti sucho. Někteří šlechtitelé započali se šlechtěním póru na rezistenci proti třásněnkám, přičemž většinou vycházejí ze stávajících hybridů. Jde však o mnohaleté programy, které v dohledné době sotva mohou přispět v boji proti tak úpornému škůdci, jakým jsou třásněnky (a to nejen na póru).
