Třásněnky představují závažný problém pro pěstitele rostlin, ať už na produkčních plochách nebo soukromých zahradách. Tito drobní škůdci, zejména druhy Franklinella occidentalis a Thrips tabaci, mohou způsobit značné poškození rostlin. Biologická ochrana nabízí efektivní a šetrné metody, jak bojovat proti těmto škůdcům, aniž by došlo k negativnímu dopadu na životní prostředí.
Třásněnky sají šťávy z listů a květů a při silném napadení se na rostlinách objevují charakteristické stříbřité skvrny, deformace květů a plodů, a dokonce i přenos virů. První dvě larvální stadia třásněnek žijí na spodní straně listů nebo v květech, zatímco třetí a čtvrté stadium se bez přijímání potravy nachází v půdě. Dospělci a larvy sají z květů a listů a živí se také pylem. Typické příznaky napadení: rozmazaný pyl na květech, stříbřité skvrny na listech, černé kapičky trusu, deformace květů a plodů.
Pro úspěšný boj proti třásněnkám je důležité vypustit přirozené nepřátele při prvních známkách napadení. Biologická ochrana rostlin před třásněnkami vyžaduje integrovaný přístup, který kombinuje biologické metody, monitorování a optimalizaci pěstebních podmínek. Použitím těchto šetrných metod mohou pěstitelé efektivně chránit své plodiny a zároveň přispět k udržitelnosti a minimalizaci nepříznivého dopadu na životního prostředí.
Vzhledem k tomu, že včasné zjištění třásněnek v porostu je velmi obtížné, je důležitou metodou monitorování výskytu škůdce. Signály prvního napadení pomohou diagnostikovat modré lepové desky nebo pásy. Přitahují třásněnky, které na nich uvíznou, což usnadňuje detekci počátečního napadení a sledování jeho vývoje. Desky je třeba pravidelně kontrolovat a počítat přítomné škůdce, aby bylo možné včas reagovat.
Jednou z nejúčinnějších metod biologické ochrany jsou přírodní predátoři, zejména draví roztoči. Například Amblyseius cucumeri efektivně redukuje populaci třásněnek.
Dospělí jedinci Amblyseius cucumeris jsou asi 0,5 mm velcí, bledě růžoví až červenohnědí a velmi pohybliví. Tento drobný roztoč se živí jak larvami, tak dospělými třásněnkami, čímž přispívá k jejich přirozené regulaci. Vyniká schopností přizpůsobit se různým podmínkám a vysokou mobilitou. Roztoč je běžně používaný ve sklenících a na polích pro kontrolu nejen třásněnek, ale teké dalších drobných škůdců.
Správné podmínky vedou k efektivnímu využití Amblyseius cucumeris. Tento dravý roztoč preferuje teploty nad 20°C a relativní vlhkost vzduchu nad 65 %. Roztoče lze aplikovat několikrát, přičemž optimální dávka činí 50-100 jedinců na m². Při použití sypké směsi s pšeničnými otrubami nebo vermikulitem rovnoměrně rozprostřeme substrát na napadené rostliny. Alternativně lze použít sáčky obsahující substrát obohacený o krmné roztoče, který zajití pomalé uvolňování dravců. Kromě třásněnek se živí také sviluškami, sametovkami a pylem, což umožňuje jejich preventivní nasazení. Třásněnky loví pouze do 2. larválního stadia.
Udržování optimální vlhkosti a pravidelné větrání může pomoci omezit šíření třásněnek. V případě silného napadení by měly být aplikovány kombinované postupy ochrany, včetně ekologických pesticidů na bázi rostlinných extraktů, které mohou doplnit biologickou ochranu.
Úspěch v boji proti třásněnkám závisí na vypuštění přirozených nepřátel ihned při prvních známkách napadení. Dravé třásněnky, ploštice nebo roztoče prodávají specializovaní dodavatelé biologické ochrany rostlin. Optimální podmínky pro jejich přežití a účinnost zahrnují vhodnou teplotu a vlhkost, které napomáhají jejich aktivitě a rozmnožování. Správné načasování a aplikace těchto přirozených nepřátel může významně snížit populace třásněnek a ochránit rostliny před jejich škodlivými účinky.*
Text a foto
Daniela Urešová
