V původních oblastech se tomel pěstuje plantážnickým způsobem. Mezi základní pěstitelské tvary patří pyramidální koruna, palmeta a otevřená koruna.
Pěstitelský systém
Pyramidální koruny byly rozšířené v Itálii ve starých výsadbách. Protože byl tento tvar velmi náročný na sklizeň i řez, v posledních letech se od něj upouští a nové sady jsou budovány pro tvar palmet (region Emilia-Romagna) nebo otevřených korun (Kampánie). Předností posledních dvou tvarů oproti pyramidální koruně je lepší přístupnost slunce k plodům. Dobré oslunění i ve spodní části koruny a snadnější sklizeň i řez jsou dosahovány zejména u tvaru palmeta. Volné koruny jsou rovněž rozšířeným pěstitelským tvarem v Jižní Koreji. V tomto případě je kmen nízký, do 90 cm a sklizeň nebo řez probíhá z lehkých, nízkých žebříků. Koruny jsou poměrně rozložité a dřevo křehké, proto se větve při zvětšování váhy plodů podepírají hliníkovými tyčemi. Spon výsadeb bývá 4 x 4m.
Možnosti pěstování v našich podmínkách
Na Zahradnické fakultě v Lednici jsou rostliny pěstovány trojím způsobem. Na volné venkovní ploše rostou v malém zastoupení tomel kavkazský a mezidruhové hybridy. Na zimu bývá v blízkosti kmínku nastýláno listí a též je nutné instalovat ochranu proti okusu zvěří. Rostliny již několik let rostou bez vážných mrazových poškození. Doba květu tomelu kavkazského je pozdní a květy v tuto dobu nejsou ohrožovány jarními mrazíky.
Druhou skupinu rostlin představují odrůdy tomelu japonského, pěstovány ve volné půdě skleníku a v nádobách. Rostliny rostoucí ve skleníku mají velmi silný vzrůst a je nutný každoroční udržovací řez. Při dodržení správných pěstitelských podmínek poskytují vysoký výnos. Je vhodné mít mezi rostlinami i vhodného opylovače (odrůdy ´Čokoladnyj´, ´Mercatelli´), který zajišťuje produkci pylu pro opylení odrůd. Ten může silně ovlivňovat kvalitu plodů, a to zejména u odrůd z proměnlivé skupiny. Umělé opylení pylem některého z opylovačů průkazně zvyšuje násadu plodů a snižuje procento propadu, zejména při pěstování ve skleníku. Při tomto způsobu pěstování je nutné dbát na rovnoměrnou závlahu a větrání, protože při nárazových závlahových dávkách anebo při přehřívání skleníku může dojít ke značnému propadu plodů. U rostlin je vhodné mít pevnou oporu, ke které se přichycuje kmen a hlavní větve s plody. Teplota v zimním období by měla být co nejnižší (může klesnout i pod bod mrazu – viz informace v minulém čísle), v závislosti na ostatních rostlinách, které ve skleníku rostou.
Třetím způsobem je pěstování v nádobách. Jedná se o velmi vhodný způsob, kdy jsou rostliny vynášeny brzy na jaře na venkovní plochu, kde setrvají po celou dobu vegetace a na podzim před příchodem silnějších mrazů (–10 °C) jsou opět přeneseny na velmi chladné zimoviště s teplotou 1 – 2 °C. Rostliny je nutné řezem udržovat v přiměřeném tvaru. K nádobám je přes vegetaci aplikována kapková závlaha. Tímto způsobem je možné do plodnosti dopěstovat rané odrůdy, které v Lednici dozrávají začátkem října (např. ´Tone Wase´, ´Mikatani Gosho´, ´Nikitskaja Bordovaja´, ´Rosijanka´, ´Čokoladnyj´).
Rozmnožování
Nejvhodnějším způsobem je v našich podmínkách roubování kulturních odrůd D. kaki L. na semenné podnože tomelu kavkazského anebo virginského. Oba druhy mají výbornou afinitu. Osivo je vhodné vysévat brzy na jaře, druhým rokem na jaře jsou podnože v potřebné síle pro očkování nebo roubování. Z hlediska vyšší ujímatelnosti je vhodnější jarní očkování metodou chip-budding. Roubování je ale rovněž přijatelnou metodou, vhodné jsou způsoby jako anglická kopulace, kopulace, do rozštěpu, u silnějších podnoží za kůru nebo kozí nožka. Řezné rány velmi rychle a intenzivně oxidují, rostlina obsahuje značné množství tříslovin, a proto je nutné postupovat co nejrychleji, plochy silně stáhnout vázacím materiálem a při roubování pečlivě ošetřit štěpařským voskem. Ve světě je rovněž rozšířeno množení in-vitro.
Tomel kavkazský je jako podnožový druh nejvíce používán v Itálii, na Sicílii je to tomel viržínský. Diospyros kaki L. je z hlediska podnoží nejvíce rozšířen v Japonsku, Koreji, Novém Zélandu, Číně a Kalifornii.
Odrůdová skladba
Odrůdy Diospyros kaki L. se obecně rozdělují do několika skupin. Rozdělení je podle toho, zda jsou v konzumní zralosti sladké nebo svíravé a podle toho, jak se vlastnosti plodů změní po opylení, jenž má na kvalitu, zejména u tzv. proměnlivých odrůd, značný vliv. Jsou stanoveny čtyři skupiny odrůd a to PCNA (Pollination Constant Non Astringent) neboli odrůdy stálé, které jsou sladké i ve tvrdém stavu. V jejich dužnině jsou patrné tmavé tečky. Vlivem opylení se jejich chuť ani barva dužniny nezmění. Patří sem např. ´Fuyu´, ´Jiro´, ´Izu´. Skupina PVNA (Pollination Variant non Astringent) je charakterizována odrůdami proměnlivými, tzn. dužnina po opylení ztmavne dohněda. Obsahuje semena (4 a více) a je sladká i ve tvrdém stavu. Zástupci jsou např. ´Tipo´, ´Nishimura Wase´, ´Čokoladnyj´, ´Mikatani Gosho´, ´Tone Wase´. PCA (Pollination Constant Astringent) je skupinou proměnlivých odrůd, které nevyvinou-li po opylení semeno, zůstává jejich dužnina světle žlutá, bez teček a svíravá. Svíravost ustupuje až při silném změknutí plodu. Příklady odrůd jsou: ´Yokono´, ´Tamopan´, ´Fuji´, ´Rojo Brillante´. Poslední skupinou je PVA (Pollination Variant Astringent). Tato proměnlivá skupina má sladkou dužninu pouze v bezprostřední blízkosti semen (1 – 3 kusy), zbarvenou dohněda. Zbytek dužniny je světle žlutý a svíravý, při dozrávání do měkkého stavu trpkost ustupuje. Řadí se sem např. ´Vaniglia´, ´Mercatelli´, ´Triumph´.
Mám Vypěstovaný Kaky výška 180 cm. Již dva roky na něm jsou plody. V loni Na jaře byl zasažen mrazíky ,tak ,že slabší větvičky zaschly. Málo vyrašil nové větvičky.Pupeny zasýchají
takže v letošním roce je celkově zesláblý .Listy se kroutí jako by zasychaly. Má nasazeny tři plody cca 3 cm. Ať dělám co dělám nemůže se zmátožit. Pokud vyraší nový pupen na kmínku tak za nějakou dobu zasychá. Mohu zakrátit letorosty ,které jsou ,až 60cm dlouhé slabé a vždy se větve ohýbají dolů. Co stím mohu Dělat ?
Mohu i v průběhu vegetace přesázet rostlinu,která má dle mého názoru malý kontajner 30 cm
Děkuji