Ve vinicích klonové selekce révy v osmi lokalitách České republiky byl pět let sledován výskyt devíti virových patogenů. Sérologickou metodou ELISA bylo testováno 50 odrůd a 94 klonů těchto odrůd. Provedeno bylo 7330 testů rostlin. Nejčastější výskyt byl zaznamenán u ArMV 43,0 %; dále GVA 27,3 %; GLRaV-3 24,5 %; GLRaV-1 23,7 %. U dvaceti šesti odrůd byly nalezeny rostliny prosté pěti legislativně stanovených virových patogenů, které nesmějí být přítomny v rozmnožovacím materiálu. Tyto rostliny byly umístěny v technickém izolátu v Lednici a slouží jako matečné rostliny.
V České republice je od roku 2004 zavedeno povinné testování rozmnožovacího materiálu révy vinné (Vitis vinifera L.) i révových podnoží na přítomnost virových patogenů. Osvědčení o výsledcích testů provedených v laboratořích pověřených Ministerstvem zemědělství ČR je vyžadováno inspektory Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) před uznáním kategorie rozmnožovacího materiálu.
V servisní autorizované diagnostické laboratoři ústavu Mendeleum na Zahradnické fakultě v Lednici je testován rozmnožovací materiál révy pocházející z vinic od udržovatelů odrůd. Účelem je zajistit udržování matečných rostlin prostých nejméně pěti virů uvedených ve vyhlášce č. 332/2006 Sb. v technické izolaci. (Projevy onemocnění rostlin infikovaných těmito viry byly popsány a dokumentovány v Zahradnictví č. 3/2010).
Materiál a metodika
Rostlinný materiál a jeho původ
Testovaný rostlinný materiál pocházel z vinic pravidelně přehlížených inspektory ÚKZÚZ z osmi lokalit (viz tab. 1). Materiály byly dodány udržovateli odrůd na základě vizuální selekce porostů, ampelografického hodnocení rostlin, zkušeností s klonovou selekcí a kvalitou produkce.
Testované viry révy
V prvním roce orientačního průzkumu porostů byl prováděn test na přítomnost devíti druhů virů. Vzhledem k četnosti jejich výskytu byl v dalších letech počet testovaných virů omezen na šest.
Základní testované viry: Arabis mosaic virus (ArMV) – mozaika huseníku; Grapevine fanleaf virus (GFLV) – roncet (vějířovitost) révy; Grapevine fleck virus (GFkV) – virus skvrnitosti révy; Grapevine leafroll associated virus –1 (GLRaV-1 a 3) – svinutka révy 1 a 3; Grapevine virus A (GVA) – virus révy A.
Doplňkově testované viry: Grapevine virus B (GVB) – virus révy B; Strawberry latent ringspot virus (SLRSV) – virus latentní kroužkovitosti jahodníku; Tomato black ring virus (TBRV) – virus černé kroužkovitosti rajčete.
Odběr a zpracování vzorků
Metodika odběru vzorků vycházela z publikovaných poznatků o koncentraci virů v různých pletivech, fenofázích a klimatických podmínkách (Bouyahia, 2003; Weber et al., 2002; Vanek, 1992). V období dormance byly testovány všechny vytypované rostliny z réví. Tam, kde vyšly výsledky testů sporné a negativní (tzn. virus nebyl detekován), byly testy opakovány během vegetace ze vzorků listů.
K testu na GFLV, ArMV, TBRV a SLRSV byly odebírány výseče listů v jarním období, tj. ve fenofázích čtyř až šesti rozvinutých listů, kvetení a vývinu bobulí do velikosti hrášku. V podzimním období září až listopadu, po skončení vysokých letních teplot, byly použity mladé vrcholové listy nebo listy ze zálistků. K testu na GLRaV 1 a 3 byly odebírány výseče listů z bazálních částí letorostů v období od srpna do opadu listů a k testu na GFkV a GVA byly použity listy ze středních částí letorostů v průběhu celého vegetačního období kromě dnů s tropickými teplotami. Z rostlin pěstovaných v nádobách ve skleníku, byly kromě réví a listů odebírány rovněž kořeny ze tří až pěti míst po obvodu kořenového balu. Z réví byla naškrábána skalpelem vrstva lýka. Vzorky z listů, réví i kořenů byly odvažovány na hmotnost 0,25 g, zality 5 ml extrakčního pufru a drceny ve speciálních homogenizačních plastových sáčcích na homogenizéru Homex 6 (Bioreba, Švýcarsko).
Text a foto Ing. Věra Holleinová, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, ústav Mendeleum
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 7/2010.
