V příspěvku jsou prezentovány výsledky z provozního testování fungicidní ochrany proti strupovitosti jabloně způsobené houbou Venturia inaequalis (Cooke) Wint., pro režim organické produkce prováděného v letech 2009 a 2010 na několika lokalitách v ČR. V rámci celého systému byly použity přípravky na bázi síry (Kumulus WG, Sulikol K, Sulka, polysulfid vápníku), dále pak Mycosin, Vitisan a Alginure. Účinnost testované nechemické ochrany, jež se v roce 2010 za extrémně příznivých podmínek pro infekci pohybovala od 75 % do 91 %, byla srovnatelná s chemickými přípravky (78,9–96 %). Potvrzena byla perspektiva využití v organickém i integrovaném režimu zaměřené na produkci plodů tržní kvality.
Strupovitost jabloní, jejímž původcem je houba Venturia inaequalis (Cooke) Wint., patří k nejvážnějším chorobám jabloní. Ochrana se zpravidla uskutečňuje prostřednictvím syntetických fungicidních přípravků. Tento způsob však v sobě zahrnuje řadu negativ, z nichž jmenujme především přítomnost reziduí v plodech, nadměrnou zátěž životního prostředí cizorodými látkami a selekci genotypů strupovitosti rezistentních k řadě účinných látek, jako jsou benomyl, dodine, flusilazole, triazoly, strobiluriny aj. (Szkolnik 1969, Olaya 1999, Palm 2004). Na trhu stále převažuje poptávka po odrůdách, které jsou ke strupovitosti velmi citlivé (´Golden Delicious´, ´Jonagold´, ´Gloster´, ´Gala´, ´Idared´), což vede ke zvýšení frekvence chemických aplikací. V rámci ochrany proti strupovitosti však existují možnosti plnohodnotně nahradit syntetické fungicidy přípravky na přírodní bázi. Přínosem tohoto systému je nejen šetrnost k životnímu prostředí, ale některé studie potvrzují i vyšší nutriční hodnotu plodů ve srovnání se situací, kdy jsou používány chemické přípravky. U ovoce a zeleniny byl zjištěn vyšší obsah antioxidantů oproti konvenční produkci o 40 %, u mléka o 60 % více antioxidantů a prospěšných mastných kyselin, hrajících významnou úlohu v prevenci vzniku nádorových onemocnění (Leifert et al., 2007).
V posledních letech byla v ekologické produkci proti strupovitosti zkoušena řada přípravků. Z účinných látek stojí za zmínku hydrogenuhličitan draselný (Amicarb, Vitisan), elementární síra (Sulikol K, Kumulus), polysulfidická síra (polysulfid vápníku), jílové minerály (Mycosin), extrakt z mořských řas (Alginure) a další, které uspěly v pokusech ve sklenících s umělými infekcemi a také v polních podmínkách (Jamar etal., 2007; Kelderer et al., 2006; Pfeiffer, 2008; Tamm et al., 2006; Trapmann, 2008). Ochrana jabloní v organickém systému pěstování je založena na preventivních aplikacích mědi, síry, polysulfidu síry a následných aplikacích látek s kurativními účinky uhličitanu draselného (Kunz et al., 2008), polysulfidu vápenatého a extraktů z mořských řas (Hienze et al., 2010)
Materiál a metodika
Pokusy byly zahájeny v roce 2009 v experimentálních výsadbách Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích v režimu ochrany sestaveném podle modelu vyvinutého firmou BIOFA v Německu a upraveném pro potřeby ovocnářů v ČR podle dostupnosti přípravků. V roce 2010 došlo k rozšíření pokusů na další dvě lokality (tab. 1). Ošetření byla prováděna traktorovým postřikovačem s ventilátorem v dávkách kapaliny 400–600 l/ha. Použité přípravky, počty aplikací a další údaje jsou uvedeny v tabulce 2.
Signalizace ošetření, zahájená od první potenciální infekce ve fenofázi myšího ouška, se řídila údaji o průběhu srážek, teplot a délce ovlhčení listů. Data byla získávána z meteorologických stanic na příslušných lokalitách a síla infekce stanovena dle Millsovy tabulky.
Pro ilustraci je v grafu 1 znázorněn průběh infekce v obou pokusných sezónách na lokalitě Holovousy.
Systém ochrany s využitím testovaných přípravků byl porovnán s neošetřenou kontrolou a u většiny založených pokusů také s tradiční ochranou chemickou. Na základě odběrů listů či plodů, vždy ve čtyřech opakováních po 25 ks (celkem 100 listů nebo plodů/variantu) byl k odpovídajícím termínům zaznamenáván výskyt příznaků infekce strupovitosti na listech nebo na plodech podle pětibodové stupnice.
Text a foto Ing. Vladan Falta, Ph.D., VÚRV Praha-Ruzyně, v. v. i.
Celé znění článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 11/2010.
