Příspěvek je zaměřen na problematiku letničkových záhonů z přímých výsevů. Vychází z dlouholetých zkušeností a z dat získaných v rámci experimentální činnosti zaměřené na tuto problematiku na pracovišti autorů v průběhu let 2003 až 2016. Zejména vychází z experimentů posledních let zaměřených na problematiku technologií zakládání a managementu péče o tento typ vegetačního prvku, který má ve veřejné zeleni stoupající tendenci. Neinformovanost, nevědomost a nedostatek praktických zkušeností mohou způsobovat obavy z výraznějšího zastoupení tohoto způsobu použití květin v praxi.
Použití letničkových směsí z přímých výsevů přináší možnost obohacení sortimentu o některé opomíjené pravé letničky (anuely) vyžadující právě pěstování z přímého výsevu, např. Eschscholzia californica, Clarkia pulchella, Matthiola longipetala ssp. bicornis (syn. M. bicornis), Cladanthus arabicus, Asperula orientalis, Linaria maroccana, Agrostemma githago, Ammi majus, Centaurea cyanus, Thelesperma burridgeanum (syn. Cosmidium buridgeanum) aj. Vzhledem ke svému životnímu cyklu (často krátký, nepokrývající kvetením celou vegetační sezónu) a morfologickému utváření kořenového systému (často kůlový) jejich použití na záhonech z předpěstované sadby není vhodné.*
Text a foto
Ing. Kristýna Klasová
doc. Ing. Tatiana Kuťková, CSc.
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 3/2017.
