Živé ploty představují oblíbený prvek zeleně, s nímž se lze setkat v intravilánech obcí a měst, ale také ve volné krajině. Z uživatelského hlediska plní řadu funkcí – prostorovou (vymezení hranic, rozdělení prostoru), mikroklimatickou (prostup slunečního záření, dešťových srážek, proudění vzduchu), hygienickou (snížení prašnosti), akustickou (snížení hluku), podílí se na rozvoji biologické diverzity (zastoupení různých druhů dřevin, poskytování potravy, úkrytu pro široký okruh organismů) a v neposlední řadě také estetickou (variabilita z hlediska zabarvení, kvetení, tvorby plodů) aj. Z hlediska údržbových nároků rozdělujeme živé ploty na volně rostoucí a tvarované.
Volně rostoucí živé ploty mají velký význam na prostorných pozemcích. Pro jejich výsadbu jsou vhodné méně náročné dřeviny s hustým větvením, kvetoucí nebo plodící. Údržba těchto živých plotů se zaměřuje zejména na výchovný a zmlazovací řez.
Tvarované živé ploty jsou primárně využívány na pozemcích s nedostatkem volného prostoru. Vyžadují pravidelnou údržbu pomocí výchovného a zejména pak pravidelného tvarovacího řezu. Pravidelným tvarováním dřevin vznikají útvary, které přispívají k tvorbě prostorových kulis či bariér sloužících např. k vymezení hranic, ohraničení záhonů, zahrad, hřišť stejně jako k funkčnímu rozčlenění prostoru. Pro jejich zakládání se přednostně využívají druhy, které snáší pravidelný i hlubší řez či zastřižení. Uplatnění přitom může nalézt široký sortiment jehličnatých i listnatých dřevin. Řez probíhá u jehličnanů 1–2 krát za rok, u listnatých dřevin může být četnost řezu i vyšší, časově pokrývá období hlavní vegetace. S tvarováním živých plotů je spojen také výběr vhodné mechanizace, který je podmíněn zejména celkovou velikostí živého plotu, stářím dřevin a jejich druhovým zastoupením. Významnou roli sehrává také dostupnost terénu a velikost pracovního prostoru v okolí živého plotu.
Uživatelsky nejrozšířenější skupinu mechanizačních prostředků využívaných při tvarování živých plotů, často menšího rozsahu, představují plotostřihy (obr. 1). Konstrukčně jsou tvořeny z motorové jednotky (elektromotor, spalovací motor), nožové lišty, bezpečnostního štítu a polohovatelné rukojeti. Pracovním orgánem je oboustranná nožová lišta kmitající po pevné naváděcí prstové liště opatřené protiostřím. U plotostřihů s jednou kmitající nožovou lištou vznikají při práci rázy, které se přenáší na ruce obsluhy. Z uvedeného důvodu jsou v současném sortimentu především dražších modelů k dostání plotostřihy vybavené dvojicí protiběžných nožových lišt, u nichž jsou rázy mnohem menší, ovšem za cenu větší hmotnosti a složitější údržby. V principu na pevné liště (tzv. meči) proti sobě současně kmitá nožová lišta i lišta s prsty zastávající v tomto případě také roli nožů. Délka nožových lišt se pohybuje v rozmezí 0,30–0,75 m. Na trhu jsou dostupné stroje s plynulou regulací rychlosti kmitání lišt, které umožňují optimální nastavení pro řez mladých výsadeb, ale i starších porostů se silnějšími větvemi. Lišta je také opatřena ochranným krytem a bezpečnostní pojistkou s rychlobrzdou, pro okamžité zastavení lišty (0,5 sekundy). Trojúhelníkové nože (tzv. žabky) jsou oboustranně nabroušeny pod úhlem 30°. Rozteč prstů naváděcí lišty omezuje tloušťku stříhaných větví a kmínků a chrání mechanizmus před přetížením a zaseknutím.
Celý text článku naleznete v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Zahradnictví 11/2024
Dedikace: Příspěvek vznikl za podpory projektu CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_017/0002334 Výzkumná infrastruktura pro mladé vědce.
Text prof. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Ústav zahradnické techniky ZF MENDELU, Lednice
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová
