SZIF rozděluje evropské i národní zemědělské dotace

Výběr informací o Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF) a zemědělských dotacích, které rozděluje (ve čtvrtek se koná demonstrace zemědělců proti agrární politice Evropské unie):

- Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je státní agentura, zřízená zvláštním zákonem, která rozděluje dotace z Evropské unie i národních zdrojů, které jsou určené zemědělcům, ale také potravinářům nebo lesníkům. Letos bude SZIF hospodařit s 38,9 miliardy korun, meziročně jde o snížení o zhruba 800 milionů korun. Většina prostředků pochází z evropských fondů, pro letošní rok to bude téměř 29 miliard korun. Zbytek pak fond dostává přímo z českého státního rozpočtu.

Příjemci dotací

- Za rok 2022 byla největším příjemcem dotací ze SZIF společnost Bovys, která zabezpečuje velkou část projektů Mléko pro školy a Ovoce do škol a jež předloni dostala téměř 190 milionů korun. Následuje Český svaz včelařů (176,755 milionu korun), který prostředky rozděluje mezi více než 54.000 členů. Třetím největším adresátem dotací od SZIF byl státní podnik Lesy České republiky (140 milionů korun), který předloni získal peníze zejména na změnu skladby lesů a obnovu lesních porostů po kalamitách.

- Žadatelů, kteří jak z prostředků Společné zemědělské politiky EU, tak národních zdrojů získali předloni přes sto milionů korun, je ale víc. Jsou mezi nimi zpracovatelské podniky jako Vodňanské kuře (128 milionů korun), mlékárny Madeta (116 milionů) a Polabské mlékárny (111,8 milionu) nebo firma Uzeniny Příbram (111,8 milionu), chovatelé zvířat (firma Mydlářka zaměřená na prasata, kuřata a vejce dostala 117 milionů), ale i velké zemědělské podniky (Zemědělsko-obchodní družstvo Žichlínek získalo 114,2 milionu, firma Agro - Měřín 114,1 milionu).

- Největší část dotací vyplácených zemědělcům dlouhodobě tvoří takzvaná platba na plochu (SAPS), na kterou má nárok každý, kdo obhospodařuje minimálně jeden hektar zemědělské půdy, celková částka pro žadatele je odvozena od rozlohy hospodářství. V roce 2022 se na ní vyplatilo přes 11 miliard korun. Na druhém místě je platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (greening), vlastně zhruba poloviční příplatek k SAPS, která celkem činila přes 6,3 miliardy.

- Státní zemědělský intervenční fond vznikl v roce 2000 během příprav na vstup České republiky do Evropské unie, částečně převzal agendu Státního fondu tržní regulace v zemědělství (SFTR), kromě toho se ale stal i zprostředkovatelem finanční podpory z Evropské unie a národních zdrojů. V roce 2004, kdy se ČR stala členkou unie, získal fond akreditaci jako platební agentura pro výplatu dotací ze Společné zemědělské politiky EU, na starosti má i podpory v rámci Společné rybářské politiky nebo Programu rozvoje venkova.

- Zemědělské dotace se rozdělovaly už před vstupem České republiky do Evropské unie i před ustavením SZIF. Například v roce 1990, kdy ještě "dobíhal" dřívější systém, dosahovaly dotace ze státního rozpočtu dokonce 24,4 miliardy korun, o rok později jejich objem prudce klesl na 6,9 miliardy. Po radikálním snížení úrovně subvencování zemědělství činila státní podpora ročně pět až deset miliard korun. Dotační politika byla začátkem 90. let zaměřená především na podporu restrukturalizace a privatizace.

- Dotační pravidla se postupně měnila a počet dotačních titulů se výrazně snížil. Ministerstvo zemědělství dotační tituly výrazně zredukovalo například v roce 1994, kdy je zaměřilo především na útlumový program (tedy zalesňování a zatravňování do té doby obdělávaných ploch) nebo na zlepšování genetického potencionálu hospodářských zvířat a plodin. Po vstupu od EU se podoba dotací postupně ustálila v nynější podobě i objemu, suma vyplacená v rámci Společné zemědělské politiky EU se v posledních 15 letech pohybuje kolem 35 miliard korun.

Vývoj výplat SZIF v rámci Společné zemědělské politiky EU (v mld. Kč):

Zdroj: výroční zprávy SZIF

Zdroj: ČTK