S touto otázkou nebo mnoha podobnými se každoročně jistě zabývá nejeden zodpovědný pěstitel v Čechách, ale i v Polsku, Německu a jinde na světe. Konečné zahradník stále pod různými záminkami odsouvá a mnohdy pod silným časovým tlakem, ale především nakonec i z nedostatku skutečně objektivních informací zvolí „svůj osvědčený každoroční postup.“
Proti argumentu, že pěstiteli vyhovuje právě „jím připravená zemina“ nelze v zásadě nic namítat. O čem polemizovat je přímo nutné, je ekonomika takovéto přípravy substrátu a především homogenita (rovnoměrnost promísení jednotlivých použitých komponentů v celé připravené partii substrátu) spolu s dalšími neméně důležitými ukazateli kvality jako je například bezplevelnost, nezasolenost, struktura, obsah živin, nepřítomnost chorob a škůdců
Z pohledu pěstitele, vzhledem k tomu, že jsou využity především „domácí“ suroviny, účelně nevyužité pracovní síly či odepsané stroje, se jeví takovéto substráty jako relativně velmi levné. Toto platí pouze do okamžiku, než je provedeno porovnání s nakoupeným substrátem a než se provede ekonomický rozbor.
Velkou a snad jedinou nevýhodou nakoupeného substrátu totiž je, že takovýto substrát je třeba zpravidla ihned zaplatit výrobci či dodavateli z hotových finančních prostředků, kterých nikdy není nazbyt. V lepším případě najde pěstitel dodavatele, který s platbou posečká a v podstatě prvovýrobce úvěruje po určitou dobu (v tomto případě se do ceny promítne i úroková míra tohoto „úvěru“). Do vlastními silami připraveného substrátu je třeba rovněž vynaložit minimálně podobnou peněžní částku. Záludnost spočívá v tom, že tento výdaj probíhá postupně, pěstitel si jej mnohdy ani nechce uvědomovat a jeho výši nelze v některých případech ani objektivně vyhodnotit z různých příčin. Bývá skryt v nákladu na pořízení, skladování a přípravu surovin, ve mzdě pracovní síly (vyplacené peníze + odvody z mezd), v provozních nákladech strojů a zařízení (nafta, elektrický proud, olej …), odpisech budov a zařízení, přejezdech, převozech a mnoha dalších položkách. Šetření prováděná v mnoha předních českých zahradnických podnicích, ve státech západní Evropy (Německo, Nizozemsko, Rakousko) prokázala, že pouze ve velmi zanedbatelném procentu případů je možno dosáhnout nákladových cen nižších než je tomu u substrátů komerčně připravených. Stalo se tak za zcela výjimečných podmínek, kdy pěstitel zpracovával relativně velká množství surovin a dokázal tak připravovat objemy substrátů v několika tisících m3 ročně.
V úvahu je třeba vzít i skutečnost, že u připraveného substrátu je třeba provést základní chemickou analýzu přinejmenším na zjištění hodnoty pH, obsahu přístupných živin N, P, K, což představuje opět další nákladovou položku do celkové kalkulace.
O použití či nepoužití substrátu v zahradnickém podniku rozhoduje ve velké míře i technologická úroveň spolu s rozsahem pěstování. Samozřejmostí by se mělo stát, že substrát tvoří neoddělitelnou součást technologického postupu pěstování. Obecně platí, že čím dokonalejší technologie, tím kvalitnější musí být i substrát. Pěstují-li se například rostliny v sadbovačích (multiplatech) musí být použita pro výsev pouze nejkvalitnější osiva s vysokou biologickou hodnotou o nejvyšší klíčivosti. Při jejich cenové hodnotě by bylo neodpustitelným hazardem pěstitele samozřejmě takovéto osivo vysít do náhodně vybrané a neprověřené zeminy. Cena substrátu je totiž v tomto případě oproti hodnotě osiva zanedbatelná! Konkrétně je to možno uvést na příkladu multiplata o 270 buňkách, které pojme cca 4 l substrátu , což představuje výdaj asi 4 - 8 Kč. 270 kusů semen květáku při uvažované ceně 0,40 Kč za 1 kus znamená 108 Kč! U hybridních osiv paprik, okurek, květin i dalších rostlin je rozdíl ještě zřetelně výraznější. Podobné relace platí pro pěstování rostlin z řízků či mladých rostlin. Cena rostlinného materiálu je opět několikanásobně vyšší než cena substrátu nebo pěstební nádoby!
Při pěstování rostlin v substrátech lze vytvořit poměrně snadno ucelené, vyrovnané partie rostlin za nepoměrně kratší dobu pěstování, čímž lze ušetřit nemálo finančních prostředků za vytápění pěstebních ploch, lze tak zvýšit počet pěstebních cyklů a dosáhnout tak daleko vyšší produkce z jednotky plochy. Vyrovnaný substrát umožní zdaleka snadnější ošetřování kultury, obzvláště zálivku, která je prozatím v řadě i soukromých firem ještě velmi bolestivým místem a často klíčem k úspěchu či neúspěchu.
Závěrem lze shrnout, že nakupovaných substrátů není třeba se bát, že jsou neúměrně drahé. Na stranu druhou je třeba bedlivě vážit svého dodavatele, neboť často i domácí výrobci dokáží připravit stejně kvalitní zboží jako dovozci za nesrovnatelně nižší ceny. Význam substrátu nelze v žádném případě přeceňovat, neboť samotné použití byť kvalitního substrátu renomovaného výrobce ještě neznamená automaticky dobrý výsledek, zvláště není-li substrát použit v komplexu s dalšími opatřeními – zavlažování, přihnojování, vytápění, větrání, pěstební nádoby, přisvětlování, použití regulátorů růstu, pesticidů a mnoha dalšími faktory.
