V národním kole studentské soutěže Studenti pro kvalitu potravin, kterou pořádala Potravinářská komora ČR a Česká technologická platforma pro potraviny, se na děleném prvním místě umístili dva studenti (letošní diplomanti) naší Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze:
Ing. Martin Liška a Ing. Daniela Slavíková.
Ing. Martin Liška prezentoval práci na téma Porovnání produkce listové zeleniny v bezpůdních systémech. Jeho diplomová práce byla zaměřena na rekonstrukci aeroponického systému, ve kterém je možná kultivace listové zeleniny. Dva aeroponické systémy, v nichž probíhala kultivace salátu (Lactuca sativa L.), využívaly různé druhy výživy. Rostliny v prvním systému byly živeny komerčním hydroponickým roztokem, zatímco v druhém systému byly rostliny kultivovány za využití vody z reálného akvakulturního systému. Po úspěšné kultivaci v aeroponickém systému byly zjišťovány kvalitativní a kvantitativní rozdíly, které byly zapříčiněny různými druhy výživy. Byl zjištěn rozdíl v nárůstu listové plochy za 35 dní kultivace, nárůstu hmotnosti, počtu listů po sklizni a shoot root ratio. Součástí byl laboratorní rozbor kvalitativních parametrů, kterým byl zjišťován obsah sušiny, chlorofylu a, chlorofylu b, celkového obsahu karotenoidů a celkového obsahu polyfenolů. Na základě analýzy jednotlivých živinových roztoků bylo zjištěno, že akvakulturní živný roztok nevyhovoval hned v několika aspektech. Nejzásadnějším nedostatkem byl minimální obsah prvků N, P a K, který zapříčinil stres rostliny, a odrazil se tak na nedostatečném růstu, nižším výnosu a větším výskytu nekróz salátů. Na druhou stranu byla stresem rostliny vyvolána zvýšená akumulace sekundárních metabolitů, konkrétně polyfenolů. Ve prospěch systému s komerční hydroponickou výživou vypovídá nejen větší výnos, ale i senzorická analýza, která byla hodnocena deseti respondenty. Oba způsoby výživy se vyznačují minimální spotřebou vody, která je ve srovnání s kultivací v půdě až šestnáckrát menší.
Ing. Daniela Slavíková se ve své diplomové práci zabývala životním cyklem cvrčka Gryllus assimilis a vlivem záměny složení potravy na jeho nutriční profil. Běžnou krmnou směs skládající se převážně ze sóji nahradila řepkovými výlisky. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, zda řepka v krmné směsi může až kompletně nahradit sóju, a tím přispět k levnějšímu, ekologičtějšímu a udržitelnějšímu způsobu výroby krmiva. Zjistila, že směs lze nahradit až ze 70 % a že se nutriční profil cvrčka vylepšil (více proteinu, méně tuku). Česká republika je velkým producentem řepky, je tedy výhodnější využít řepkové výlisky, než z tohoto důvodu dovážet sójové.*
Zdroj: https://www.af.czu.cz/cs/r-7181-aktuality-fappz/narodni-kolo-studentske-souteze-studenti-pro-kvalitu-potravi.html
