V minulém díle jsme si řekli o stromu jako organismu a jeho životní strategii. Existence každého organismu je zásadně ovlivňovaná okolím resp. prostředím, v němž žije. Podívejme se proto blíže na podmínky, v nichž rostou stromy v našich městech
Město je (obecně řečeno) umělým prostředím, které si lidé vytvářejí pro usnadnění svého života. I přes svou důležitost jsou zde dnes stromy spíše „trpěné“ a předpokládá se, že budou schopné žít v místech, které jim vymezíme. Při respektování životních nároků stromů jsme opravdu schopni odpovídající prostředí vytvořit. Je ale třeba věnovat dostatečnou pozornost analýze stresových vlivů, které zde působí. Ty mohou naše snahy o udržení stromů výrazně ztížit a případně i zcela znemožnit.
Pro pochopení situace se tedy zaměřme na extrémní případ, kterým je růst stromů v uličním stromořadí velkého města. Nejdůležitější stresové faktory, které zde nacházíme, můžeme rozdělit do tří základních oblastí:
1. Klimatické změny.
2. Ovlivnění půdy.
3. Mechanická poškození.
Klimatické změny
Pokud srovnáváme mikroklima velkého města s okolní krajinou, nacházíme poměrně významné rozdíly. Protože jsou základní fyziologické procesy stromů s klimatickými vlivy velmi úzce svázané (především transpirace, a tedy i příjem vody, dýchání a fotosyntéza), tyto změny se následně projevují i na jejich kondici.
V rámci klimatických změn městského prostředí jsou nejvýraznější tyto:
• Tepelná bilance – městské prostředí vykazuje oproti okolní krajině zvýšenou průměrnou teplotu. Důsledkem jsou např. vyšší vodní ztráty při otevření průduchů v listech.
• Srážková bilance – v důsledku vyšších teplot se část srážek vypařuje ještě před dopadem na zem. V důsledku zhutnění půd (viz dále) většina srážek odtéká do kanalizace a mizí z prostředí.
• Vlhkost vzduchu – je ve městě snížena především z důvodu převažujících zpevněných povrchů (asfalt, beton, dlažba, …). Vegetační porosty, které jsou schopné vodu aktivně čerpat z půdy a vypařovat jsou zastoupeny minimálně. Snížená vlhkost vzduchu zvyšuje vodní ztráty listů při fotosyntéze.
• Kontaminace vzduchu – jedná se především o zvýšený podíl prachových částic v důsledku automobilového provozu. Zvýšený je i podíl polutantů, a to jak anorganických, tak i organických. Důsledkem může být např. přímé naleptávání pokožky listů, ucpávání průduchů apod.
• Ovlivnění větrného proudění – především typem zástavby. V ulicích se zrychluje větrné proudění, zvyšuje se vliv turbulencí. To může mít vliv jak na fyziologické procesy (zvýšení výparu vody), tak i na statické poměry stromů v obou parametrech (odolnost proti vyvrácení i zlomu).
Klimatické změny městského prostředí oproti okolní krajině jsou jedním z hlavních důvodů, proč z měst postupně mizí domácí dřeviny a jsou nahrazované druhy introdukovanými.
Text a foto Ing. Jaroslav Kolařík, PhD., Ing. Andrea Szórádová, Safe Trees, s. r. o., Rosice
Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 10/2010
