Růstové stimulátory nacházely v našem zahradnictví uplatnění dříve než v ostatních oblastech rostlinné výroby. Zejména intenzivní zelinářství s nimi pracovalo už v předlistopadovém období. Léta devadesátá však přinesla do našeho zelinářství útlum pěstování zvláště u teplomilných druhů zelenin, kde se tyto látky používaly nejvíce.
Vedle snižování pěstitelských ploch se pod tlakem levného dovozového zboží naši pěstitelé snažili maximálně omezit vstupy do výroby, aby jejich produkty byly konkurenceschopné. Mnozí však brzy zjistili, že tudy cesta k prosperitě rozhodně nevede. Na základě vlastních poznatků ze zahraničních cest, přispění zahraničních firem dodávajících osiva a strojní vybavení a v neposlední řadě ZUČM a poradenské služby, se začali orientovat naopak na vysoce intenzivní způsoby pěstování s využitím nejnovějších poznatků výzkumu (bohužel, dnes jen zahraničního) i praxe. Vstupy do výroby sice poněkud narostly, avšak souběžně s nimi i hektarové výnosy a zejména kvalita, která dnes hraje v odbytu zeleniny rozhodující roli. Pro tyto pěstitele se stává znovu aktuální také použití růstových stimulátorů. Umožní jim totiž dostat se zase o kousek dál ve využití vysokého potenciálu moderních, převážně hybridních odrůd zeleniny.
Předpokladem optimálního působení těchto látek je znalost základních mechanizmů ovlivnění vývoje, růstu a metabolizmu rostlin na úrovni molekuly, buňky i rostliny jako celku. Je třeba vždy počítat s určitou závislostí účinku stimulátorů na klimatických a půdních podmínkách a především metodách aplikace. Velmi důležitá je otázka toxicity. Bylo získáno poměrně hodně látek, které se jevily jako perspektivní z hlediska biologického efektu, ale jejich rozšíření není možné vzhledem k toxicitě pro člověka.
Velmi nízkou toxicitou se naopak vyznačuje rostlinný stimulátor ATONIK, vyvinutý a vyráběný japonskou společností ASAHI Chemical. Jeho podstatou je speciální roztok aromatických nitrosloučenin, které se přirozeně v malých množstvích v rostlinách vyskytují. V minulosti byly tyto látky z rostlin i získávány, například za účelem přípravy léků proti TBC. Svou stabilní pozici v této dynamické kategorii pomocných látek si Atonik stále více upevňuje nejen díky nízké toxicitě a tím bezproblémovému použití v různých kulturách a rozličných fázích vegetace, ale především díky průkazně efektivním výsledkům. Tyto lze doložit řadou výstupů z přesných i provozních pokusů, provedených nezávislými institucemi a předními pěstitelskými firmami. Univerzálnost použití Atoniku je dána i možností kombinovat tento stimulátor se všemi registrovanými herbicidy, insekticidy, fungicidy a listovými hnojivy.
Poměrně dobře známé je použití Atoniku ke stimulaci výnosů u průmyslových rajčat, kde byl řadou pěstitelů uplatňován již dříve a po částečné obnově pěstování této plodiny na jižní Moravě před třemi lety se k němu opět vrací. Výnosově-stimulačního efektu Atoniku však lze využít i v řadě jiných zahradních plodin (paprika, okurky, rané brambory, vinná réva...). Atonik se v těchto kulturách aplikuje v koncentraci 0,1 % (0,6 – 1,0 l.ha-1), většinou v kombinaci s fungicidním nebo insekticidním ošetřením, ve 2 – 3 dávkách. První aplikace nastupuje u vysazovaných plodin brzy po výsadbě, aby rostliny rychleji zakořenily a „odstartovaly“ po přesazovacím šoku. Druhá dávka Atoniku je nejčastěji směrována do období tvorby květních poupat a třetí do začátku květu. U dlouhodobých kultur je vhodnější použít i více aplikací v nižších dávkách (např. 4 x 0,4 l.ha-1), u krátkodobých se Atonik aplikuje 1 až 2 krát v nejkritičtějších obdobích jejich růstu a vývoje. Pro dosažení optimálního účinku je třeba teplot 10 – 25 oC, za horkých a slunečných dnů se má postřik provádět až večer.
Výrazný nárůst oblastí použití Atoniku v poslední době souvisí s jeho uplatněním v celé řadě plodin za účelem rychlého zotavení porostů po nějakém stresu. Je to například po problémovém přezimování, poškození krupobitím, mrazem atd. Porosty některých plodin procházejí zvlášť významným stresem po aplikaci postemergentních herbicidů. Velmi citlivou plodinou je v tomto směru např. petržel. Použití Atoniku v dávce 0,6 l.ha-1 v tankmix kombinaci s herbicidem do petržele (linuron) velmi výrazně tento stres omezuje a v konečném efektu má pak vliv nejen na vzhled porostu, ale i na výnos. Zeleninou, která je nejčastěji „trápena“ zásahy postemergentních herbicidů, je cibule. I zde je v kombinaci těchto herbicidů s Atonikem dosahováno menšího zbrždění rostlin ve vývoji. To je při současné odrůdové skladbě cibule, tvořené převážně z dobře skladovatelných, ale velmi pozdních rijnsburských typů, zvláště důležité.
Japonská společnost Nichimen, která na českém trhu výrobce Atoniku zastupuje, v poslední době důkladně prověřila i ekonomickou efektivnost použití tohoto přípravku v sériích rozsáhlých a nákladných pokusů. Jednoznačně pozitivní výsledky jistě brzy přesvědčí i ty pěstitele, kteří se ke stimulačním látkám staví se značným despektem. Nutno podotknout, že na něj mají částečně i právo. Vedla je k němu totiž až příliš častá deklarace „výrazných stimulačních účinků“ u řady různých přípravků na ochranu rostlin a hnojiv aniž by to bylo jejich výrobci exaktně a seriózně ověřeno a doloženo.
