Jednou z největších evropských kapitálových společností zabývajících se produkcí a velkoobchodem zeleniny je firma Rudolf Behr v Seevetalu-Ohlendorfu poblíž Hamburku. Má již několik roků svoji pobočku ve Španělsku.
Je největším evropským pěstitelem ledového salátu, významným producentem brokolice, zimních kedluben i jiných druhů zeleniny. Firma se téměř na všech vlastních i pronajímaných pozemcích (značnou část zeleniny pěstuje na pozemcích, pronajímaných jen krátkodobě na část sezóny po sklizni obilovin) uplatňuje zásady integrované produkce, což jí umožňuje jak široký osevní postup, tak nesmírně pečlivý výběr pozemků bez výskytu problémových plevelů i krátkodobost trvání kultur většiny druhů zeleniny (převažují listové druhy). Je vybavena velmi výkonnými zařízením pro chlazení (vakuové) listových zelenin a pro jejich tržní úpravu. Doposud valnou část zeleniny prodávala velkoobchodním způsobem. Čím dále více však přestává hrát význam velkoobchodního způsobu zásobování obchodních řetězců, které po celé Evropě přecházejí vesměs na nepřímé formy, v nichž hraje rozhodující roli zajištění nejlevnějších produktů v požadovaných objemech ucelených dodávek po co nejdelší období sezóny Nicméně jsou zřetelné dvě tendence: řetězce, orientované na diskontní prodej, preferují jednoznačně požadavek co nejnižších cen zeleniny přijatelné kvality (tj. na hranicích norem jakosti). Zajímá je především cena, méně již původ. Velmi rychlý obrat zboží umožňuje jisté snížení požadavků na jakost. Z toho mohou těžit ti regionální pěstitelé, kteří dokáží využít všech předností racionalizace výroby a úspory přepravních nákladů. Druhým trendem je úzká specializace zelinařících velkopodniků na jakostní zboží, schopné splňovat požadavky supermarketů, nakupujících zboží z nadregionálních zdrojů pomocí internetu. Tento nepřímý způsob obchodování zeleninou začíná v zásobování obchodních řetězců již převažovat, zatímco klasický velkoobchod ztrácí na svém významu. To si plně uvědomuje i doposud velmi úspěšný pan Behr, který nadále sází na velkoplošnou produkci relativně omezeného sortimentu zeleniny za co možná nejnižších nákladů, ale při zajištění vysoké jakosti.
Proto pokračuje v nastoupené cestě racionalizace pěstování a sklizně listové zeleniny. Ve spolupráci s firmou Zeyer Neresheim (ZEMA) byl nyní vyvinut samojízdný stroj pro automatickou výsadbu zeleniny s použitím pracovních jednotek firmy Lännen. Má standardní pracovní záběr 12 m (na tento modul jsou uzpůsobeny všechny stroje ve firmě Behr) a pro salát se používá 27 jednotek. Veškeré operace musí být provedeny velmi precizně (o tom se mohli konečně přesvědčit i čeští pěstitelé zeleniny při návštěvě této firmy). Během zpracování půdy se pomocí laseru vytvoří na poli vodící stopa, v níž se následně pohybuje čidlo samojízdného sázeče zeleniny nebo poté v porostech při kultivaci čidlo na plečce o záběru 12 m. Sázeč při výsadbě 27 řádků salátu vyžaduje obsluhu 16 pracovníků. Z nich 12 přisunuje přepravky se sadbou na vodící lišty sázeče, tři podávají přepravky z přívěsu a jeden obsluhuje vlastní stroj, který pracuje s balíčkovanou sadbou. Má dostatečnou kapacitu k tomu, aby se mohla sadba doplňovat na souvratích. Pro sklizeň salátu i jiných druhů zeleniny se stroj vybavuje dopravníky.
Nové formy zpeněžování zeleniny se staly tvrdou realitou. Konkurence v jednotlivých segmentech trhu je mnohem ostřejší nežli na celkovém trhu, ovšem zelinařící podniky, které by chtěly nadále dodávat do všech forem trhu to mohou sotva zvládnout. Představa o trhu zeleniny, jaký by si přáli pěstitelé, se již vytratila, míní pan Behr, pečlivě sledující trendy trhu, potřeby spotřebitelů nesporně formované obchodními řetězci a promítá je jak do svých pěstitelských záměrů, tak do změn odbytové strategie.
