Stanovení správného stupně zralosti ovoce, a tak určení optimální doby sklizně, je zásadní pro získání kvalitního ovoce s plnohodnotnou chutí i obsahovými látkami a díky tomu získat adekvátní finanční ohodnocení celoroční práce v sadu.
Určování optimálního stupně zralosti probíhá zejména na základě letitých zkušeností pěstitele, snadnosti odloučení plodu od plodonoše, vizuální změny barvy nebo chuti. Mimo to se dají využít i klasické destruktivní metody pro určení některých vnitřních parametrů jablek, které svými hodnotami napoví, zda už je optimální čas pro sklizeň. Mezi nejpoužívanější patří stanovení obsahu pevných rozpustných látek neboli refrakce, určení pevnosti dužniny, kyselosti, pH nebo obsah škrobu pomocí Lugolova škrobového testu. Všechny tyto metody mají jednu společnou nevýhodu: Jsou destruktivní. To znamená, že se pro analýzy musí dané jablko utrhnout a odnést do laboratoře, kde je v důsledku kompletně znehodnoceno. A jelikož je mezi plody pozorována velká variabilita v jednotlivých parametrech, pro objektivní zhodnocení je třeba použít více plodů. Díky tomu vzrůstá i potřeba delšího času pracovníka na provedení všech analýz i potřeba nezbytných chemikálií. Mimo to jsou nezbytné specializované přístroje pro stanovení jednotlivých parametrů. Z tohoto důvodu se stále hledají nové možnosti, jak nahradit klasické destruktivní metody a subjektivitu pracovníků. Jednou z takových variant je Near Infrared (NIR) spektrometrie.
NIR spektrometrie
NIR spektrometrie neboli spektrometrie v blízké infračervené oblasti je metodou molekulové spektroskopie, která využívá spektrální oblast blízkého infračerveného záření, tj. oblast vlnových délek 800–2500 nm resp. vlnočtů 12 500–4 000 cm-1. Získaná NIR spektra jsou výsledkem interakce záření vyslaného do vzorku a jeho následného odrazu zpět do přístroje s ohledem na fyzikální a chemické složení daného vzorku. NIR spektrometrie se využívá v mnoha oblastech průmyslu, jako například v chemickém, automobilovém, leteckém, ve farmacii, ale stejně tak se využívá i v potravinářství a zemědělství. Vyslaný paprsek světla ve vzorku interaguje s konkrétními chemickými skupinami, jako např. C-H v cukrech a kyselinách nebo O-H ve vodě. Jelikož je ovoce z většinového podílu složeno právě z vody, jsou odezvy skupiny O-H nejintenzivnější. Aby byl NIR spektrometr schopen měřit daný parametr, musí se přístroj nejprve „naučit vidět“ příslušnou vlastnost. Proto je prvním, nezbytným a časově náročným krokem vytvoření kalibračních modelů pro každý parametr kvality, který nás zajímá.
Text a foto Ing. Martina Marečková, Ing. Veronika Danková, Ing. Lubor Zelený, Ing. Pavol Suran, VŠÚO Holovousy s. r. o.
Celý text článku včetně fotografií naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 6/2021.
