Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) plánuje v příštím roce vysazení stovky původních krkonošských ovocných stromů. Jde o pokračování snah Správy KRNAP tyto stromy vracet do krkonošské přírody. Informoval o tom mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Na určování odrůd se podílejí i pracovníci Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích na Jičínsku.
"Při průzkumu jsme identifikovali téměř 150 krajových a starých ovocných odrůd jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní. Dlouhodobě se je snažíme vracet do krkonošské přírody. Výsledkem našeho snažení jsou stovky nově vysazených ovocných stromů, ba dokonce nové aleje. V příštím roce za podpory Nadačního fondu Škoda Auto vysadíme sto dalších ovocných stromů," uvedl Drahný.
Krajových odrůd jabloní vyskytující se v Krkonoších je podle něj relativně málo. Jejich názvy často odkazují na barvu plodu, například Jahodové, Šípkové, Kominíčky či Sýreček.
"Mnoho dalších krásných pojmenování je i podle zeměpisného původu snad koupě stromu či plodů, u některých jmen nám jejich původ není jasný. Jabloně máme také Hedvábné, Železné, Šálové, Farliové, Velišské, Ječníšťata, Škarpové, Pánské, Podzvičinské, Borka, Štěpovka či Melounové. Vysazování původních krkonošských odrůd je snahou o zachování i této části kulturního dědictví našich předků," uvedl Drahný.
Největší rozmach ovocnářství v Krkonoších podle něj nastal v 16. století a před třicetiletou válkou. Téměř u každé chalupy byl malý sad nebo jen jedna třešeň či jabloň. Základ genofondu z dnešního hlediska zajišťovaly štěpnice (ovocné školky) v klášterních zahradách. Historickou kontinuitu má i sad v klášterní zahradě ve Vrchlabí, o který se stará Správa KRNAP.
"V této zahradě máme malý vzorek starých a krajových odrůd, které byly nalezeny při inventarizačním průzkumu v Krkonoších. Ten začal v roce 1994 a stále pokračuje," dodal Drahný.
Krkonoše byly v pozdním středověku téměř celé odlesněné s výjimkou těžko přístupného terénu v nejvyšších partiích hor. Vznikly enklávy, louky, pastviny a vytěžené dřevo se začalo průmyslově využívat. Díky tzv. budnímu hospodaření, trvajícímu bezmála 500 let, vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. V Krkonoších jsou nyní tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky.
KRNAP se i s ochranným pásmem rozkládá na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Společně s polským národním parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. Krkonošský národní park byl založen v roce 1963 a je nejstarším národním parkem v ČR.*
