Po vlně veder přišlo v ČR ochlazení na průměrné letní teploty, to ale neznamená, že se zemědělci nemusí bát o svou úrodu. Nejvíce ohrožené jsou brambory, cukrová řepa či zelenina, které se sklízí až na podzim a stále potřebují dobré podmínky pro svůj růst, především však srážky. Právě brambory přitom sucha zasáhla nejvíce, uvádí ve svém komentáři Lukáš Musil, akreditovaný zemědělský konzultant a spoluzakladatel Agdata, největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství.
„Z dat, která sbíráme i přímo od našich klientů, víme, že brambory začaly usychat, a hlavně nerostou tak rychle, jak by měly. A to natolik, že v nížinných oblastech už je jejich osud více méně zpečetěn a nedá se očekávat, že by stihly narůst do požadovaných hodnot," sdělil Musil. Vše se tak bude rozhodovat ve středních a vyšších polohách, což jsou typicky bramborářské oblasti, kde se této plodiny pěstuje nejvíce. Hrozí, že na podzim zemědělci sklidí až o 30 % méně brambor, než tomu bylo v loňském roce, a bude třeba intenzivnější dovoz. Vzhledem k tomu, že nadprůměrně horké počasí, a především málo srážek zasáhlo i další země Evropy, se tak můžeme dočkat skokového zdražení brambor na pultech obchodů.
Zásadní budou další dny a týdny a množství srážek, které velmi silně ovlivní velikost úrody těchto plodin, kdy žádoucí není ani přílišné množství deštivých dnů. Při velkém vlhku jsou plodiny ohroženy plísněmi, které by mohly zatlouct poslední pomyslný hřebíček do rakve letošní úrody brambor. Nemluvě o tom, že podmáčená půda velice komplikuje samotný proces sklizně: buď ji odkládá do doby, kdy ji začínají ohrožovat první mrazíky, nebo v půdě zůstává větší množství úrody, než je obvyklé při průměrných srážkách.
Osud českých brambor a řepy je stále otevřený, ale část českých zemědělců dopad sucha už pocítila. Zelináři museli část úrody odepsat nebo investovat větší množství času a prostředků na jejich záchranu. Některé rychleji rostoucí plodiny, jako jsou saláty, ředkvičky, špenát a další, se pěstují, resp. sklízejí ve více cyklech. A právě kvůli intenzivnímu suchu a spalujícímu horku museli v mnohých případech zelináři jeden z těchto cyklů odepsat a ztratili tak až 25 % úrody některých plodin.
I když se rozhodně nejedná o ideální situaci pro české pěstitele zeleniny, určitě není tak kritická jako na jihu Evropy, kde je počasí ještě teplejší a anticyklonu Kerberos vystřídala anticyklona Cháron. Teploty tak běžně přesahují 35 stupňů a na některých místech vystupovaly i vysoko nad 40 stupňů Celsia. V kombinaci se silným krupobitím, které se před několik dny prohnalo Itálií a Balkánem, požáry sužujícími Řecko a výhledem, že tato horka nepovolí ani v srpnu, je ohrožena kvalita úrody v jižních státech. To může mít zásadní vliv i na české spotřebitele, protože velké množství zeleniny v českých supermarketech pochází právě z těchto zemí. Její nedostatek by mohl zvýšit cenu na pultech obchodů a mohli bychom se dočkat dalšího zdražování, jako tomu bylo začátkem tohoto roku.
Zdroj: Agdata*
