Štíhlá vřetena jsou dnes v našich podmínkách nejlepší alternativou pro intenzívní pěstování jabloní. Osvěžit si své znalosti a vyzkoušet si dovednost při jejich řezu, v příjemném prostředí sadu a zahradního centra Ing. Jana Matouška, využili nejen zkušení ovocnáři, ale i studenti zahradnických škol. Vlídné, slunečné, i když zrána mrazivé počasí vytvořilo téměř ideální podmínky pro instruktáž, vedenou doc. Ing. Josefem Susem, CSc., i pro soutěž, které se zúčastnilo patnáct ovocnářů. Dík patří i firmě Bahco, která věnovala hlavní ceny pro ty, co v prestižním klání uspěli nejlépe a Ing. Ivaně Kordošové ze zahradního centra zastupující majitele sadu Ing. Jana Matouška.
Instruktáž
Instruktáž o možnostech a nedostatcích řezu začala v 10,30 hodin. Zúčastnilo se jí více než 65 zájemců včetně 25 studentů ze třetích a čtvrtých ročníků SZaŠ Děčín-Libverda a několik studentů ze SZaŠ Mělník. Sedmiletá výsadba ´Golden Delicious´ klon Reinders® na podnoži M 9 v Blahoticích je jednou z prvních, která byla v Čechách vysazena. Spon výsadby je 3,5 x 1,5 m, to je necelých 2000 stromků na hektar.
Podle kombinace vzrůstnosti odrůdy a podnože, lze tento typ vedení zahustit až na 3 x 0,8 m, což odpovídá přibližně 4000 stromkům na hektar. Nejčastěji se využívá slabě rostoucí podnož M 9. Doc. Josef Sus doplnil, že část výsadby je nasázena ve dvouřádku, to je nejjednodušší typ záhonové výsadby. Stromky jsou v ní vysazeny přibližně metr od sebe v hustém trojsponu tak, aby si vzájemně nestínily, lépe se řezaly a sklízely. Dvoj- a víceřadé výsadby se staly méně vhodné z důvodů obtížnějšího ošetřování půdy pesticidy, většímu zastínění (nevybarvené ovoce), ztížené sklizeni a řezu. Proto se v posledních přibližně deseti letech zakládají a vysazují jednořadé výsadby.
Pro vřetena je typická tvorba boulí v místě srůstu podnože a odrůdy. vznikají z rozdílné intenzity růstu obou částí. K dosažení pomalejšího růstu se štěpuje se ve vyšší poloze. Vliv podnože je následně úměrně větší (štěpování, očkování ve 20 – 30 cm nad úrovní kořenového krčku. Vyšší poloha roubu (očka) zajistí slabší růst s vyšší specifickou plodností, čili vyšší výnos na kubaturu koruny (1 m3 koruny nebo průřez kmene).
Doc. Josef Sus zdůraznil, že podstatou tvaru štíhlého vřetena, je vytvořit úzce pyramidální formu stromku, která má širší základnu dole a směrem k vrcholu se kónicky sužuje. Pokud spodní letorosty zkrátíme příliš a horní se nechají volně růst, docílí se tvaru otočené pyramidy, s následným velmi rychlým nárůstem dřeva ve vrcholové části stromku.
Další podmínkou je spirálovité obrůstání větví kolem osy kmínku, pokud možno s co největším počtem slabších polokosterních větví. Odlišnost od zákrsků, čtvrtkmenů a palmet je v tom, že tyto tvary mají několik kosterních větví a teprve na nich je obrost na větví polokosterních. Štíhlé vřeteno nemá nosnou část, větve se postupně cyklicky obměňují odřezáváním po třech až pěti letech jejích existence. Samozřejmě spodní větve, které mají být větší, silnější, ponecháme obvykle pět let a naopak horní, které jsou slabší nebo sesazené na slabší rozvětvení odstraníme po třech letech. Důležité je, aby postraní polokosterní větve, které plodí, byly výrazně slabší, maximálně poloviční tloušťky, než je místo pod rozvětvením (kmen). Pokud je některá z nich silnější než polovina kmene, přebírá dominantní funkci a přerůstá ostatní větve. Kvůli snadné dostupnosti při sklizni se zkracují letorosty přesahující výšku dvou metrů.
Podstatou řezu je oslabit růst a nutit stromek do plodnosti. Jednou z možností je usměrnit růst výhonů, které rostou vzpřímeně (řez, vyvázání), ty mají největší intenzitu růstu. Pokud se sklon blíží poloze vodorovné nebo skloněné, intenzita růstu se zmenšuje a plodnost stoupá. Nejvíce rodí odrůdy na dvouletém dřevě. Ohýbá se proto jednoletý výhon, nejlépe do polohy podvodorovné. V příštím roce má sice kratší přírůstek, ale vytvoří ovětvení zakončené často květním pupenem. Snahou je podpořit růst velkého množství krátkých přírůstků, které tlumí růst, ale zároveň bohatě plodí.
Pokud dojde ke zkracování jednoletých výhonů (zvláště silnějších), tak z každého pupenu porostou nové výhony a nastávají problémy s odstraňováním bujných výhonů, které neplodí.
Jak přistoupit k řezu? Čím hustší spon, tím lépe se systém udrží ve tvaru úzké pyramidy. Pokud máme plodný výhon ve vrcholové části, můžeme ho zkrátit a sesadit na výhon slabší, který jde směrem do strany. V tomto případě je předpoklad, že nebude příliš bujet v růstu. Jinou možností je ponechat jeden z vrcholových výhonů jako bujný (tzv. „ventil“), který odčerpá nadměrnou intenzitu růstu stromku. Pokud přistupujeme v pátém, šestém roce a dalších letech k odstraňování silnějších větví „v kroužku“, měli bychom respektovat zásadu odstranění jen menšího počtu polokosterních větví (2 – 3 maximálně), protože ze spících pupenů, které zůstanou po odříznutí silné větve pravděpodobně vyrazí jednoleté výhony. Jinou možností je dělat tzv. „salámové řezy“, u tohoto způsobu je ještě větší předpoklad prorůstání letorostů. Nevýhodou naopak je možná nekrotizace dřeva, takže je tato metoda na zvážení. Případně lze seříznout větev „na patku“ (zkrácení letorostu na max. 1cm), při němž lze očekávat ze 30 – 40 % prorůstání spících pupenů. Větve mají mít pokud možno tupé odklony od střední osy.
Soutěž
Zvláště u mladších soutěžících vzrůstala po obědě nervozita, doc. Ing. Josef Sus, CSc., vyhlásil podmínky soutěže a všichni zamíři zpět do sadu. Tentokrát předvést své umění. Komise ve složení doc. Ing. Josef Sus, CSc., Pavel Sedláček (Spálené Poříčí), Antonín Cajthaml (Břasy u Rokycn) a paní Hentigová (školní statek SZaŠ Mělník) hodnotila tyto kritéria: kvalita, technika řezu, výkon (rychlost) a celkový dojem. Vše se hodnotilo zvlášť bodovou stupnicí s rozsahem 0 – 9 bodů. Soutěžící měli 15 minut na ostříhání 5 stromů. Aby komise měla přehled, soutěžilo se v čtyřčlenných skupinách.
Soutěžní komisaři tajili výsledky do poslední chvíle. Napětí stoupalo a dosáhlo vrcholu při vyhlašování cen.
Nejvyšší ocenění si odnesl Beny Punie z ovocnářské firmy SAD, s. r. o., Daminěves. Těsně za ním skončil Ing. Pavel Klevcov z Trutnova. Jedinou ženou, která se přihlásila a nutno podotknout, že velmi dobře obstála, byla MUDr. Alice Žertová z Bříství. Ceny předával zástupce firmy Bahco, výrobce profesionálního nářadí pro zahradníky. Na závěr ocenil doc. Ing. Josef Sus, CSc., odvahu, zvláště studentů SZaŠ Mělník a pozval všechny na příští ročník soutěže.
Výsledky soutěže v řezu jabloní
1. Benny Punie SAD, s. r. o., Daminěves 124 bodů
2. Ing. Pavel Klevcov Trutnov 123 bodů
3. Jan Kotlář student ČZU v Praze 121 bodů
4. Ing. Martin Brys SAD, s. r. o., Daminěves, 121 bodů
5. Ing. Martin Braunšveig učitel SZaŠ Mělník 119 bodů
Krátce k sadům v Blahoticích
Ing. Jan Matoušek obhospodařuje v současnosti 50 hektarů sadů a vinic, kromě toho provozuje zahradnické centrum. Výsadba jabloní se rozkládá na 26 ha (12 ha nové výsadby, 14 starší), višní na 6 ha, broskví na 2,5, švestek na 1,5 a jahod na 1 hektaru. Plodných vinic jsou čtyři a nově vysazených 9 hektarů. V nových výsadbách jabloní je ´Golden Delicious´ klon Reinders®, ´Bomemia´, ´Šampion´, ´Jonagold´ a ´Elstar´, ve starších ´Idared´, ´Spartan´, MacIntosch´, ´Jonagold´, ´Zvonkové´ a ´Melodie´. Broskvoně jsou zastoupeny odrůdami ´Harbinger´, ´Favorita Morettini´, ´Sunhaven´, ´Redhaven´, ´Envoy´ a ´Cresthaven´ a višně ´Újfehértoi fürtös´ a ´Fanal´.
Ve firmě pracuje šest stálých zaměstnanců, dva v sadu a čtyři v zahradnickém centru. Při zimním řezu pomáhají ještě tři a při sklizni jablek 10 – 20 brigádníků. Višně sklízejí za pomocí setřásače od firmy Hrot z Holovous. Kromě toho v sadu pomáhají traktory: Deutz, Antonio Carraro, Zetor a starý Fendt, samozřejmostí jsou mulčovače, drtiče větví, postřikovače a další technika. Kapkovou závlahu instalovala firma J+J Jiří Jeřábek ze Senic. Sady jsou ošetřovány konvenčními pesticidy. Hnojí se na list. Meziřadí jsou zatravněná.
V letošním roce se bude sázet 1,5 ha vinic a rozšiřovat plocha švestek. V plánu je obnova starých výsadeb, které ale i v současnosti díky dobré péči mají uspokojivou plodnost.
