Součinitel odtoku charakterizuje u vegetačního souvrství zelených střech schopnost odvádět srážkovou vodu. Je závislý na mocnosti, složení (skladbě) a sklonu vegetačního souvrství. Tabulkové součinitele odtoku se používají k dimenzování drenážní vrstvy a odvodnění zelené střechy. Laboratorně stanovené součinitele odtoku se používají k detailní charakteristice konkrétního souvrství a k optimalizaci jeho hydrofyzikálních vlastností.
Součinitele odtoku se používají pro navržení drenážní vrstvy, odvodnění střechy (vpustí) a dimenze svodů a kanalizačního potrubí. Základní informace poskytuje publikace Vegetační souvrství zelených střech – standardy pro navrhování, provádění a údržbu (dále Standardy), která je k dispozici na webových stránkách http://www.zelenestrechy.info/cs. Ve Standardech jsou uvedeny tabulkové hodnoty podle ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace (2014) i hodnoty ze zahraničních norem DIN 1986-100, ÖNORM B 2501 i FLL 2018 (příklady viz tab. 1). Vzhledem k detailnějšímu zpracování doporučují Standardy pracovat s hodnotami podle mezinárodně uznávané směrnice pro zelené střechy FLL.
Součinitel odtoku C obecně charakterizuje schopnost odvádět srážkovou vodu, např. při C = 0,7 odteče 70 % srážek. Pro dimenzování drenážní vrstvy a odvodnění střechy se podle tabulkového součinitele odtoku vypočítá celkový odtok dešťové vody ze střechy q [l/s/m2] = A x C x q/b, kde A je odvodňovaná plocha [m2], C součinitel odtoku, b výpočtová odtoková šířka – volná šířka u vpusti nebo žlabu [m] a q návrhový 15minutový déšť [l/s/m2] – např. Praha 19,5 mm = 0,0217 l/s/m2 (nejvyšší hodnota v ČR), Plzeňsko 17,5 mm = 0,0194 l/s/m2.
Metody stanovení
Přesnější odtokový součinitel pro konkrétní vegetační souvrství lze stanovit na základě měření ve zkušebně. Metody stanovení nejsou ve Standardech popsány. Ve směrnici FLL (2018) je popsána metoda stanovení koeficientu odtoku C při intenzitě srážek 27 mm za 15 min (27 l/m2). Měření se provádí 24 hodin po maximálním nasycení vegetačního souvrství bez vegetačního krytu. Testovací plocha o rozměrech 5 x 1 m má sklon 2 %. Takto naměřené koeficienty platí pro střechy se sklonem do 5° (8,7 %). Pro střechy s vyšším sklonem je možné stanovit koeficient odtoku při 5°, 10° a 15°. Stanovuje se součinitel špičkového odtoku (Cpeak), který udává odtok během návrhového deště o dané intenzitě a trvání. Vypočítá se podle vzorce: Cpeak = hodnota výtoku za 15 min/součet simulovaného 15min deště.
V ČR měří koeficienty odtoku ve zkušebně VÚT Brno rovněž při umělých srážkách 27 mm vody za 15 min (https://www.vut.cz/vav/vysledky/detail/169916). Požadovaná vlhkost měřeného substrátu (skladby) je 25 ± 5 % hm. Velikost referenční plochy je 1,4 až 2,3 m2 (optimální je čtvercová plocha o rozměrech 1,5 x 1,5 m). Měření se provádí při sklonech 1° (1,7 %) a 5° (8,7 %) u plochých střech a 10° (17,6 %) a 20° (36,4 %) u šikmých střech. U extenzivních zelených střech se hodnotí vegetační souvrství včetně rozchodníkového koberce. V rámci měření se stanoví koeficient špičkového odtoku (Cpeak) i další koeficienty, které umožňují hodnocení změny odtoku v čase. Např. koeficient celkového odtoku (Ccelk, v metodice označen C1800) se spočítá podle vzorce Ccelk = hodnota výtoku za 30 min (1800 s)/součet 15min simulovaného deště.
Text Ing. Martin Dubský, Ph.D., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Průhonice
Foto J. Vokál
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 11/2021 s tématem měsíce Realizace a údržba zeleně.*
