Pěstování broskvoní v České republice nemá v posledních letech pozitivní vývoj. Mezi hlavní příčiny tohoto stavu můžeme uvést pokles zájmu pěstitelů díky nízkým výkupním cenám, existenci obchodních řetězců, které určují tuzemské prodejní ceny a podporují především importované ovoce ze zahraničí, zastaralé odrůdové spektrum, převahu tržních výsadeb přestárlého charakteru a šířící se virovou šarku švestek (PPV).
Celková pěstitelská plocha broskvoňových výsadeb v České republice, díky výše uvedeným příčinám, má již více let sestupný charakter. Za posledních deset let došlo ke snížení výměry broskvoňových výsadeb o více než 50 %, na úroveň 652 ha v roce 2012. Naopak dovoz ovoce do ČR zaznamenává vzestup. V roce 2011 bylo do ČR dovezeno 12 962 tun broskví a 22 514 tun nektarinek, celkem tedy 35 476 tun. Sklizeň broskví a nektarinek z produkčních výsadeb v České republice v témže roce činila 1839 tun, tedy přibližně 5,2 % z celkového objemu importovaných broskví. Z těchto údajů vyplývá, že přibližně 95 % plodů broskví a nektarinek, nabízených na tuzemském trhu spotřebitelům, nepochází od domácích producentů, ale především ze Španělska, Itálie nebo Řecka, odkud je domácí trh více než pět měsíců v roce dováženými plody zásobován, samozřejmě i během našeho sklizňového období a tím je způsoben špatný odbyt plodů domácích producentů.*
Text a foto Ing. Ivo Ondrášek, Ph.D., prof. Dr. Ing. Boris Krška, Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici
Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 2/2014
