Lilek jasmínovitý (Solanum jasminoides) z čeledi Solanaceae je tenká, křovitá, bezostná liána, původem z Brazílie, narůstající až do tří metrů. Vrcholové listy jsou jednoduché, vejčitě kopinaté, celokrajné, hladké, až osm centimetrů dlouhé a čtyři centimetry široké, dolní listy peřenolaločnaté až lichozpeřené, 7,5 7,5 cm velké. Květy narůstající v úžlabních a konečných svazcích jsou pětičetné, hvězdicovité, až 3,5 cm velké, bílé s fialovým nádechem, podobné květům brambor, ale jemnější.
V sortimentu je kromě původního druhu, uváděného někdy s odrůdovým jménem ‘Album’ i varieta se žlutozeleně panašovanými listy.
Nároky na pěstování
Vrcholové řízky o velikosti čtyři až šest centimetrů, ošetřené stimulátorem, zakořeňují pod mlhou nebo mikroténem při teplotě 18 až 20 °C během tří a čtyř týdnů. Poté se mladé rostliny vysazují jednotlivě do květináčů nebo po třech kusech do závěsných nádob o průměru 20 až 27 cm a také po pěti kusech do velkých kontejnerů. K výsadbě je vhodný středně vyhnojený, propustný substrát s podílem jílu a pH kolem 6,0.
Zpočátku se ve skleníku udržuje teplota 18 °C a po ujmutí sazenic v pěstebních nádobách se snižuje na 16/14, později na 12 °C. Jakmile rostliny vytvoří dostatek listové hmoty následuje chladná perioda, která je nutná pro založení a podporu kvetení. Rostliny se chladí šest týdnů při teplotě 5 až 8 °C. V tomto období se přerušuje přihnojování a omezuje zálivka, aby nedošlo k zamokření a zasolení substrátu. Poté se teplota zvyšuje na původní hodnotu.
Během kultury vyžaduje lilek hodně světla, vody i živin. K přihnojování se používají silnější, 0,2 až 0,3% roztoky vícesložkových hnojiv v týdenních intervalech. Pro dostatečné rozvětvení a zvýšení kvality výpěstků se rostliny podle potřeby několikrát zaštipují a následně ošetřují retardanty, jež spolu s chladnou periodou umožňují bohaté kvetení. Na zkrácení internodií působí účinně přípravek Alar 85 (0,3 – 0,5%, tři až pětkrát) ve formě postřiku. V porostu se mohou vyskytnout jsou molice a mšice.
U spotřebitele kvetou rostliny celé léto pouze při dostatečném přihnojování a rovnoměrné zálivce, kdy nedochází k častému přísušku. Dobře narostlé, vyzrálé rostliny snášejí krátkodobě podzimní mráz až do –10 °C.
Příklady pěstebních postupů
Z výsadby začátkem ledna se dopěstují středně velké, jeden až dvakrát zaštipované, poté šet týdnů chlazené rostliny v závěsných nádobách o průměru 20 až 23 cm na polovinu až konec května, tj. za 4,5 až 5 měsíců.
S pěstováním vícekrát zaštipovaných dekorativních rostlin ve velkých závěsných nádobách o průměru 25 až 27 cm nebo vyvazovaných rostlin ve velkých kontejnerech se začíná o dva až dva a půl měsíce dříve a výpěstky pak kvetou od konce dubna. Zaštipování výhonů k získání dobře rozvětvených rostlin by mělo proběhnout vždy před dobou chlazení, jinak se účinek chladu k podpoře kvetení ruší.
Menší rostliny v květináčích o průměru 10 až 12 cm, jeden až dvakrát zaštípnuté a ošetřené retardantem z výsadby v únoru jsou k prodeji na konec května až začátek června. U těchto rostlin se po zaštípnutí a vyrašení nových výhonů snižuje teplota na 10 °C.
Použití
Solanum jasminoides se používá nejčastěji samostatně jako vyvazovaná popínavá rostlina ve velkých květináčích nebo jako závěsná rostlina v ampulích a může se velmi dobře použít i ke kombinovaným výsadbám do květinových mís, objemných truhlíků i na záhony spolu s ostatními květinami. Pěkné jsou kompozice lilku jasmínovitého se vzrůstnějšími druhy, popř. odrůdami letniček, které mají květy v červené, žluté, modré, oranžové i bílé barvě nebo okrasné listy. Jsou to např. Argyranthemum frutescens, Bidens ferulifolia, Calceolaria integrifolia, Cuphea ignea, Cuphea llavea, Euryops chrysanthemoides, Gazania rigens, Helichrysum petiolare, Heliotropium arborescens, Lamium maculatum, Lantana camara, Mentha suaveolens, Mimulus aurantiacus, Origanum vulgare, Oxalis vulcanicola, Plectranthus forsteri, Plumbago auriculata, Scaevola saligna a Verbena hybridy.