Rod Lotus, neboli štírovník, je vytrvalý polokeř z Kanárských ostrovů, který náleží k čeledi Fabaceae. V kultuře jsou dva druhy s převislými, až jeden metr dlouhými výhony, na nichž vyrůstají jehlicovité, až dva centimetry dlouhé, matné, stříbřitě zelené listy a nápadné, úžlabní květy. Lotus berthelotii ‘Red Flash’ s červenými květy je méně vzrůstný a celkově jemnější než Lotus maculatus ‘Gold Flash’ s květy žlutými, červenohnědě žíhanými.
Nároky na pěstování
Vrcholové řízky o velikosti čtyři až pět centimetrů, ošetřené stimulátorem, zakořeňují při vysoké vzdušné vlhkosti pod mlhou nebo mikroténovou fólií při teplotě 18 až 20 °C za 3 až 4 týdny. Poté se mladé rostliny vysazují po třech kusech do květináčů o průměru 11/12 cm nebo po 5 až 7 kusech do závěsných nádob o průměru 20/27 cm. K sázení se doporučuje vzdušný a dobře propustný substrát s pH 6,0. Vhodný je např. středně vyhnojený, rašelinný nebo kůrorašelinný substrát s podílem jílu.
Rostliny v květináčích dobře zakořeňují při teplotě 18/16 °C a vyšší vzdušné vlhkosti. Po dostatečném nárůstu zelené hmoty nastává období chladné periody, která je podmínkou pro založení květů. Rostliny se pěstují na plném světle, při omezené zálivce a snížených teplotách 4 až 8 °C po dobu čtyř až osmi týdnů. Poté se teplota opět zvyšuje na 14/12 °C.
Štírovník je náročný na světlo a rovnoměrnou zálivku. Zvláště po založení květů musí být substrát rovnoměrně vlhký, jinak dochází při přelití nebo přeschnutí k opadu poupat.
S přihnojováním rostlin se začíná ihned po ujmutí v květináčích. Používají se 0,1 až 0,2% roztoky vícesložkových hnojiv s vyrovnaným obsahem základních živin, v intervalu sedmi dnů. Během chlazení se rostliny nehnojí.
Ke zvýšení počtu výhonů se lotusy několikrát zaštipují – v květináčích 1 až 2krát, v závěsných nádobách, podle potřeby 3 až 4krát. Aplikace retardantů při shora uvedených teplotách není nutná, v případě potřeby lze na výrazné zkrácení internodií použít přípravky Alar a Retacel.
Živočišní škůdci se v porostu vyskytují zřídka. Jsou to většinou mšice, molice nebo sviluška. Houbové choroby Pythium a Rhizoctonia se objevují při dlouhodobém pěstování rostlin v zamokřeném substrátu.
V létě se štírovníku nejlépe daří venku, na slunci až v polostínu. Při vysokých letních teplotách kvetení postupně ustává a obnovuje se až koncem léta, kdy rozdíl denních a nočních teplot příznivě působí na založení dalších květů.
Příklady pěstebních postupů
Z podzimní výsadby v průběhu října se vypěstují kvetoucí rostliny ve velkých závěsných nádobách na začátek až polovinu května. Menší rostliny v květináčích o průměru 11 až 12 cm nebo v závěsných nádobách o průměru 14 až 16 cm se vypěstují z lednové až únorové výsadby za 3,5 až 4 měsíce. Tyto rostliny však nekvetou, protože neprošly obdobím chlazení.
Použití
Lotus berthelotii a Lotus maculatus se uplatňují především jako kvetoucí rostliny ve velkých závěsných nádobách, méně často jako nekvetoucí rostliny, ozdobné listy v menších nádobách. Dobře se vyjímají i v truhlících, při kombinované výsadbě s dalšími druhy balkonových květin jako jsou např. Anagallis monellii, Argyranthemum frutescens, Asteriscus maritimus, Brachyscome multifida, Calceolaria integrifolia, Convolvulus sabatius, Cuphea ignea, Cuphea llavea, Diascia hybridy, Euryops chrasanthemoides, Felicia amelloides, Gazania rigens, Helichrysum apiculatum, Helichrysum petiolare, Heliotropium arborescens, Lantana camara, Lobelia valida, Lysimachia congestiflora, Mimulus aurantiacus, Monopsis lutea, Nemesia fruticans, Origanum vulgare, Oxalis vulcanicola, Osteostermum ecklonis, Petunia×atkinsiana, Plumbago auriculata, Russelia equisetiformis, Scaevola saligna, Solanum rantonnetii, Sutera cordata, Torenia a Verbena hybridy.
