Felicia amelloides – felície, kapská astra, náleží k čeledi Asteraceae a pochází z Jižní Afriky. V domovině vytrvalá rostlina s mírně dřevnatými výhony o výšce 50 až 60 cm. Roste na slunných, sušších stanovištích, v oblastech s mírnou teplotou v zimě i v létě. Má vstřícné, vejčité, chlupaté listy a světle modré 3,5 cm velké květní úbory se žlutým terčem, které vyrůstají na tenkých, ale pevných stoncích.
Na trhu je několik odrůd, které se liší vzrůstem a velikostí květů. Nejznámější jsou ‘Astrid Thomas’ (syn.‘Blue Daisy’), ‘Blautopf’, ‘Dark Blue’, ‘Blue Variegata’ s panašovaným listem a ‘Astrid Thomas Weiss’s bílými květy. Do závěsných nádob se hodí odrůda ‘Santa Anita’ se vzpřímenými až poléhavými výhony.
Nároky na pěstování
K množení se používají vrcholové řízky o velikosti 3 až 5 cm, které zakořeňují při teplotě 18 až 20 °C a vysoké vzdušné vlhkosti během 2 až 3 týdnů. Při hrnkové kultuře se zakořenělé řízky vysazují do menších květináčů o velikosti 9 až 11 cm po 1 – 3 kusech, při pěstování rostlin s korunkou na kmínku do větších květináčů 14/16 cm. K výsadbě se doporučuje dobře propustný, rašelinný substrát s podílem jílu, s pH v rozmezí 5,5 až 6,5.
Zpočátku se rostliny pěstují při teplotě 18 °C, později se teplota snižuje na 16/14 °C. Rostliny s korunkou na kmínku přezimují při 12/10 °C. Ve skleníku vyžadují felície plné světlo a středně silné hnojení. S přihnojováním se začíná ihned po ujmutí sazenic. Používají se 0,2% roztoky plných hnojiv s vyrovnaným obsahem základních živin v intervalu sedmi dnů. K podpoře větvení se rostliny několikrát zaštipují. První zaštipování následuje za dva až tři týdny po výsadbě rostlin do květináčů a podle potřeby se u hrnkové kultury jednou až dvakrát opakuje, vždy při délce postranních výhonů kolem 2 cm. Rostliny s korunkou na kmínku se zaštipují vícekrát a počet zaštipování určuje velikost a zahuštění korunky.
Použití retardantů je nutné pouze při vyšších teplotách pěstování. Aplikací 0,4 až 0,5% přípravku Alar 85 ve formě postřiku se získají dostatečně kompaktní výpěstky.
Květina je poměrně odolná vůči houbovým chorobám i škůdcům. Někdy se objevují v porostu molice, mšice i třásněnky, které mohou přenášet virózy. V případě napadení se používají účinné chemické přípravky.
Venku se felície umisťují na slunné, chráněné stanoviště, kde nejlépe prospívají při dostatečné zálivce a pravidelném hnojení. Květy jsou poměrně trvanlivé, zůstávají otevřené asi sedm dnů a po odkvětu se odstraňují. V příznivém, ne příliš horkém létě rostliny bohatě kvetou až do zámrazu, v chladném a deštivém počasí kvetení ustává.
Příklady pěstebních postupů
V závislosti na velikosti květináčů a počtu rostlin v květináči je délka pěstování kompaktních rostlin kolem třech měsíců. Z výsadby v polovině února se dopěstují dobře urostlé rostliny v květináčích o průměru 11 cm na první polovinu května. Menší rostliny v květináčích 9 cm, z výsadby začátkem března, jsou k prodeji v druhé polovině května. Vypěstování rostlin s korunkou na kmínku ve větších květináčích 14/16 cm trvá 11 až 12 měsíců. Mladé sazenice se vysazují v průběhu května nejprve do květináčů 10 cm a zhruba do konce září trvá vypěstování požadované délky kmínku (přibližně 40 až 50 cm) při pravidelném odstraňování bočního obrostu. Poté následuje zaštípnutí vrcholu, přesázení do konečných květináčů a vytvoření kostry budoucí korunky. Po přezimování rostlin se v předjaří pokračuje s pravidelným zaštipováním nově rašících výhonů a dociluje se postupného zahušťování korunky. Koncem dubna jsou pak kvetoucí rostliny schopné prodeje.
Použití
Felicia amelloides se vysazuje na záhony nebo skalky, mezi trvalky, růžové keře i letničky. Také se uplatňuje na balkónech, terasách, v kombinovaných truhlících nebo květinových mísách a pěstuje se i jako rostlina s menší korunkou na kmínku. Při společných výsadbách s ostatními letničkami se vybírají spíše středně až méně vzrůstné druhy a odrůdy, které nepotlačují její růst. Pěkné jsou její výsadby s květinami v barvách žlutých, lososových, oranžových, karmínově červených, fialově růžových, bílých, světle a tmavě modrých i stříbrných jako jsou např. Alternanthera bettzickiana, Anagallis monellii, Argyranthemum frutescens, Asteriscus maritimus, Bidens ferulifolia, Calceolaria integrifolia, Convolvulus sabatius, Diascia hybridy, Euryops chrysanthemoides, Gazania rigens, Glechoma hederacea, Helichrysum apiculatum, Helichrysum microphyllum, Heliotropium arborescens, Heterocentron elegans, Impatiens hybridy Nová Guinea, Impatiens repens, Lantana camara, Lotus maculatus, Lysimachia congestiflora, Lysimachia nummularia, Mentha suaveolens, Mimulus aurantiacus, Monopsis lutea, Nemesia fruticans, Origanum vulgare, Osteospermum ecklonis, Oxalis vulcanicola, Sanvitalia speciosa, Scaevola saligna, Sutera cordata, Verbena hybridy, Verbena tenera a Veronica montana.
