Asteriscus maritimus (česky hvězdička, asteriskus) je vytrvalá bylina z čeledi Asteraceae původem ze Středomoří. Má středně velké až 8 cm dlouhé, přisedlé, kyjovité, sytě zelené listy a zářivě žluté, kulaté, až 4 cm velké květy. Nejznámější je odrůda ‘Gold Coin’ se středně dlouhými výhony, existují i novější, kompaktní odrůdy s kratšími výhony ‘Gnom’ a ‘Gold Dollar’.
Nároky během pěstování
Vrcholové řízky o velikosti 5 až 8 cm, ošetřené práškovým stimulátorem, zakořeňují při teplotě 18 až 20 °C, pod krytem z mikroténové folie nebo pod mlhou, během 3 týdnů. Po zakořenění v sadbovačích se mladé rostliny vysazují do květináčů nebo závěsných nádob. Asteriskus dobře roste ve vzdušném, slabě kyselém, středně vyhnojeném, rašelinovém substrátu s podílem jílu.
Za týden po výsadbě se rostliny zaštipují na 5 až 6 listů a poté se začíná s jejich přihnojováním. Používají se silnější roztoky vícesložkových hnojiv (0,2 až 0,3%) v týdenních intervalech.
Vyšší teplota 18 až 20 °C se udržuje jen do zakořenění rostlin v pěstebních nádobách. Poté se pomalu snižuje na 14 až 12 °C. Rostliny z podzimní výsadby, pěstované ve větších květináčích nebo v závěsných nádobách, se mohou přes zimu chladit 6 až 8 týdnů, při 5 až 8 °C a pak kvetou již v polovině dubna. Během chlazení se většinou nehnojí a omezeně zalévají. Po uplynutí této periody se zvyšuje teplota na původní hodnotu a zálivka i přihnojování se znovu obnovují.
Kvalitu výpěstků lze zvýšit použitím retardačních přípravků Alar 85 (0,1 až 0,2%), Stabilan (0,1 až 0,15%) a v zahraničí i Topflor (0,05 až 0,1%). Aplikují se formou postřiku, na zaštípnuté rostliny, jakmile nové postranní výhony dosahují délky 2 až 3 cm. Podle potřeby se postřiky dvakrát až třikrát opakují v intervalu 2 týdnů. Poslední ošetření se doporučuje na zkrácení květních stonků, ve stadiu viditelných poupat.
Asteriskus je velmi náročný na světlo a živiny a proto vyžaduje během pěstování plné osvětlení, pravidelnou zálivku a silnější přihnojování. Při nedostatku světla, především v zimě a vyšší teplotě nad 16 °C se výhony příliš prodlužují a rostliny ztrácejí kvalitu. Nedostatek živin se projevuje žloutnutím starých listů a zmenšením květů, častý přísušek žloutnutím až zasycháním listů.
Při výskytu škůdců, jako jsou mšice, někdy i molice, třásněnky nebo vrtalky, které se na rostlinách občas objevují, se používají opakované postřiky běžných chemických přípravků.
V létě se hvězdičce daří nejlépe venku, na plném slunci a při dostatečné výživě a zálivce kvete postupně až do zámrazu. Květy vytrvávají na výhonech několik dnů a zůstávají otevřené i za chladného nebo deštivého počasí. Po odkvětu samy neopadávají a proto se musí postupně odstraňovat, aby se podpořilo další nakvétání.
Příklady pěstebních postupů
Pro vypěstování středně velkých rostlin v květináčích o průměru 10 až 12 cm je vhodný termín výsadby začátek února a hotové rostliny pak kvetou od poloviny až konce května. Menší výpěstky, v květináčích o průměru 8 až 9 cm z výsadby koncem února, začátkem března, kvetou od konce května.
Pro časné kvetení rostlin v závěsných nádobách o průměru 20 až 27 cm se zakořenělé řízky vysazují po 3 až 5 ks v první polovině listopadu a poté se zařazuje chladná perioda. Hotové výpěstky pak kvetou od poloviny dubna, tj. za 6 měsíců.
Použití
Asteriscus maritimus působí dekorativně ve velkých závěsných nádobách a dobře se uplatňuje i v kombinované výsadbě s ostatními, méně až středně vzrůstnými druhy následujících letniček: Acalypha hispaniolae, Anagallis monellii, Brachyscome multifida, Calceolaria integrifolia, Cuphea ignea, Cuphea llavea, Diascia barberae, Diascia elegans, Felicia amelloides, Heliotropium arborescens, Lantana camara, Nemesia fruticans, Origanum vulgare, Pelargonium x hortorum F1, Sanvitalia speciosa, Scaevola saligna, Sutera cordata, Torenia a Verbena hybridy. Obzvlášť působivé jsou kombinace s odrůdami v modrých, červených, oranžových a růžových odstínech.
