Calceolaria integrifolia
Calceolaria integrifolia neboli pantoflíček, dmurolet, také kalceolarie, pochází z Chile a řadí se k čeledi Scrophulariaceae. Je to polokeř se vzpřímenými až převislými, dřevnatějícími výhony. Má jednoduché, přisedlé, vejčitě podlouhlé, vrásčité listy, které jsou na líci sytě, na rubu světle zelené až rezavé. Souměrné květy, uspořádané ve vrcholičnatých latách, jsou středně velké, zářivě žluté s dvoupyskou korunou, jejíž dolní vakovitě vydutý pysk připomíná pantoflíček.
Na trhu je několik odrůd – ‘Triumphe du Nord’, ‘Saalegold’, ‘Briners Orange’, ‘Burgdorf typ 4 a ‘Golden Mistery’, které se liší výškou, velikostí i barvou květů, raností a odolností vůči špatnému počasí.
Nároky během pěstování
Měkké, vrcholové řízky o velikosti 5 až 6 cm zakořeňují pod mlhou nebo mikroténovou fólií během 2 až 3 týdnů. Optimální teplota zakořeňování je u pantoflíčku o 2 až 4 °C nižší (v rozmezí 14 až 16 °C), než u ostatních druhů vegetativně množených letniček a při vyšších teplotách nad 20 °C se schopnost zakořenění podstatně snižuje.
Mladé rostliny se většinou vysazují do květináčů o velikosti 10/11 cm. Používá se vzdušný, humózní substrát s vyšším podílem rašeliny a s pH 5,5 až 6,0. Květiny jsou středně náročné na živiny, ale citlivé k zasolení. Proto se vysazují do mírně vyhnojeného substrátu a během pěstování se přihnojují v týdenních intervalech 0,1 až 0,2% roztoky plných hnojiv.
Ve skleníku se pantoflíček pěstuje na plném světle, při dostatku čerstvého vzduchu a počáteční teplotě 16/14 °C. Po zakořenění rostlin v květináčích se teplota postupně snižuje na 14/12 °C až 12/10 °C. Nižší teploty v noci a relativně sušší pěstování zabezpečují kompaktní růst a včasné kvetení. K uspíšení kvetení je možno použít i fotoperiodicky účinné osvětlení od konce ledna do poloviny března. Rostliny se přisvětlují uprostřed noci (3 až 4 hodiny intenzitou 100 luxů) po dobu 4 až 5 týdnů. S přisvětlováním se začíná 8 až 10 týdnů před požadovaným termínem kvetení.
V průběhu kultury se kalceolarie jednou až dvakrát zaštipují. První zaštipování následuje za 10 až 14 dnů po výsadbě do květináčů, ještě před začátkem prodlužovacího růstu, druhé podle potřeby, za dalších 7 až 14 dnů.
Při vyšších pěstebních teplotách se k dosažení dobré kvality výpěstků doporučují retardanty Retacel nebo Stabilan, protože Alar není dostatečně účinný. Rostliny se ošetřují přípravky 2 až 3×, vždy po zaštípnutí, při délce nových postranních výhonů 2 až 3 cm. Koncentrace postřiků je v rozmezí 0,1 až 0,15 %.
Pantoflíček je náchylný k chloróze. Příčinou výskytu často bývá vysoká vlhkost substrátu při nízké teplotě, někdy i nedostatek světla a přehnojení. Hnilobu krčku, posléze vadnutí až odumírání výhonů způsobuje houba Phythophtora cactorum. Nejčastějšími škůdci jsou mšice, molice, méně časté sviluška a listová háďátka.
Venku nejlépe prospívá v závětří, na slunci i v polostínu. Při pečlivé zálivce a pravidelném přihnojování nedochází ke zdřevnatění výhonů a následnému přerušení kvetení.
Příklady pěstebních postupů
Středně velké rostliny, v květináčích o průměru 10/11 cm se vysazují koncem ledna až začátkem února, pro kvetení začátkem května. Menší rostliny v květináčích 8/9 cm se vysazují o 2 až 3 týdny později a vykvétají pak koncem května.
Použití
Calceolaria integrifolia se uplatňuje na záhonech, v truhlících i květinových mísách. V kombinovaných truhlících se používá jako rostlina, která tvoří střed nebo pozadí barevné kompozice a mezi nebo před ni se vysazují převislé nebo poléhavé druhy. Působivé je osázení pantoflíčku s letničkami v červených, oranžových, modrých, bílých, fialových, tmavě růžových a lososových barvách. Vhodné jsou např. Acalypha hispaniolae, Ageratum houstonianum, Anagallis monellii, Argyranthemum frutescens, Asteriscus maritimus, Begonia tuberhybrida, Brachyscome multifida, Convolvulus sabatius, Cuphea ignea, Cuphea llavea, Diascia hybridy, Felicia amelloides, odrůdy Fuchsia s tmavými květy, Heliotropium arborescens, Heterocentron elegans, Impatiens Nová Guinea, Impatiens repens, Impatiens walleriana, Lantana camara, Lobelia erinus, Lobelia valida, Lobularia maritima, Lotus berthelotii, Mimulus aurantiacus, Nemesia fruticans, Origanum vulgare, Oxalis vulcanicola, Pelargonium x hortorum, Pelargonium peltatum, Petunia x atkinsiana, Plectranthus forsteri, Russelia equisetiformis, Sanvitalia speciosa, Solanum rantonnetii, Scaevola saligna, Sutera cordata, Verbena hybridy a Verbena tenera.
