Viola cornuta Friolina hybridy jsou bohatě kvetoucí, rychle rostoucí macešky, vyšlechtěné japonskou firmou Suntory. Rostliny mají klenuté, převislé výhony, které narůstají až do délky 1,5 m a menší, 2 – 3 cm velké, voňavé květy. Původní druh Viola cornuta domovem v Pyrenejích, vytváří trsy přímých lodyh s menšími květy rozmanitých barev na dlouhých stopkách. V současnosti jsou na trhu licenčně chráněné odrůdy, soustředěné v sériích Cascadiz: ´Aquamarine´, ´Blue White´, ´Light Blue´, ´Orange´, ´Purple Blue´, ´White´, ´Yellow´ a Grandiz: ´Aquamarine´, ´Ice´, ´Lemon´. Jednotlivé odrůdy se liší navzájem barvou, velikostí květů, raností a silou růstu.
Nároky během pěstování
Nakoupené zakořenělé řízky se vysazují jednotlivě do květináčů o průměru 10 – 13 cm nebo po třech až pěti kusech do velkých závěsných nádob o průměru 30 – 40 cm. K sázení je vhodný dobře propustný, středně vyhnojený substrát s podílem jílu (15 – 25 %) a s hodnotou pH 5,5 – 6,0. Optimální poměr základních živin zásobního hnojení má být 2 : 1,5 : 2 : 0,7 (N : P : K : Mg).
Zpočátku, asi dva týdny, se rostliny pěstují při teplotě 14 – 18 °C. Po zakořenění v květináčích se teplota snižuje na 12 °C a posléze až na 8 – 10 °C. Rostliny z podzimních výsadeb se v průběhu ledna až poloviny února chladí při 6 – 8 °C a pak se teplota opět zvyšuje na původní hodnotu.
Během kultury vyžadují macešky co nejvíce světla, přiměřenou zálivku a pravidelné přihnojování 0,15 – 0,2% roztoky plných hnojiv. Nejprve se používají hnojiva s vyrovnaným obsahem základních živin, později, od stádia viditelných poupat, se zvýšeným obsahem draslíku. Hodnota EC živného roztoku má být 1,6 mS/cm.
K podpoře kompaktního růstu a dostatečného větvení se rostliny dvakrát až třikrát zaštipují, poprvé za dva týdny po výsadbě, podruhé a potřetí v intervalu tří týdnů. Na jaře se omezuje přílišný růst aplikací retardantů. Účinné jsou postřiky přípravků Stabilan (0,1 – 0,15 %) nebo Alar 85 (0,2 – 0,3 %). Bez retardantů se dociluje kompaktního růstu „sušším pěstováním“.
V porostu se nejčastěji objevují molice a třásněnky, při přílišné vlhkosti a nedostatku čerstvého vzduchu hrozí napadení rostlin plísní šedou nebo houbami druhu Alternaria, které způsobují listové skvrnitosti.
Text Ing. Věra Nachlingerová, VÚKOZ, v. v. i., Průhonice, Foto archiv
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 2/2012
