V zahradní tvorbě měly a stále mají druhy rodu Hylotelephium široké uplatnění a jejich obliba stále roste, zejména v současné době, kdy je přihlíženo na nenáročné rostliny a rostliny tolerantní k suchu. Zatímco během 19. století se nabízely převážně přírodní druhy, od počátku 20. století po současnost přibyly desítky dalších velmi zajímavých odrůd.
V předchozím článku jsem se zabývala historickým sortimentem rozchodníkovců, které byly v těchto dnes již historických etapách běžně nabízeny a některé z nich jsou nabízeny i v současné době. Tento příspěvek volně navazuje na předchozí článek z 5/2024. V tomto příspěvku se budu věnovat dostupnému sortimentu bez licenčních nároků.
Nepatentované odrůdy jsou velmi oblíbené a stále využívané ve veřejných výsadbách. V katalogových nabídkách jsou stále prodávány pod starším jménem Sedum. Původ těchto odrůd je mnohdy nejistý anebo se jedná o nedostupné zdroje a velmi často dochází k duplicitnímu pojmenování.
Hylotelephium sieboldii Variegatum
Patří mezi stále oblíbené a stále se nabízející variegátní odrůdy rozchodníkovců. Vystoupavě až poléhavě rostoucí kultivar dosahuje výšky 25 cm. Šířka rostliny může dosahovat přes 30 cm. Listy jsou široce okrouhlé, klínovité. Okraje listů jsou vroubkovaně zubaté s velmi tupým vrcholem. Barva okrajů listů je zelenošedá, střed listové plochy je zbarven do světle žlutého nádechu. Spodní listy jsou zbarvené do červenofialové. Tento druh se pěstoval spíše ve studených sklenících nebo jako chladnomilná pokojová rostlina. Jedná se o velmi vytrvalý druh, jediný problém u této variety je to, že některé variegátní výhony se vrací do přirozeného šedozeleného zbarvení listů. Barva květů je zářivě růžová. V jarním období vytváří velmi hustý kompaktní trs, který si udržuje i v období kvetení. Velmi dobře se pěstuje na skalce, v nádobách či ve štěrbinách zídek.
H. erythrostictum Frosty Morn
Vzpřímeně rostoucí rostlina. Výška rostliny může být až 70 cm, šířka může přesahovat 45 cm. Listy jsou dlouze kopinaté, okraje nepravidelně vroubkované. Bílé panašování kopíruje okraje listové čepele v nepravidelném pruhu. Střed listové čepele je světle zelené barvy. Korunní lístky mají barvu bílou. Plodolisty mají barvu světle růžovou. Jedná se o velmi vytrvalou rostlinu, která na stanovišti roste několik let. V jarním období vytváří krásný panašovaný hustý kompaktní trs, s nástupem do květu je rostlina spíše rozvolněnější, v důsledku prodlužování internodií. Při nízké relativní vzdušné vlhkosti a nedostatku půdní vláhy mohou opadávat listy a květy se zcela nerozvinou.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 6/2024.
Text a foto: Ing. Oldřiška Sotolářová, Ph.D., ZF MENDELU
