Vývoj pěstitelských tvarů ovocných dřevin není stále ukončen. Hledají se nové tvary, zejména při zavádění nových slabě rostoucích podnoží.
Jelikož se ekonomika produkce jablek v praxi stále zhoršuje (prodejní cena jablek dobré kvality je nízká) je potřebné hledat vnitřní reservy – především snížit náklady na produkci ovoce. Lépe založené sady a vyšší výnosy při stejných anebo o něco větších nákladech a produkci jsou možným řešením. Výnosy okolo 30 - 40 t/ha, 3000 - 4000 stromků/ha, dnes umožňují pouze přežívání pěstitelů.
Hledání nových výhodnějších pěstitelských tvarů jabloní se naplnilo s novým tvarem Solax – což znamená v češtině sluneční osa. Solax využívá přírodní zákonitosti růstu a vývoje. Zákonitosti jsou založeny na znalostech procesu diferenciace a ostatních fyziologických procesech v rostlině. Základem systému Solax je přirozené ohýbání výhonů a další vývoj plodných větví. Jinými slovy to znamená, že na konci jednoletého výhonu se diferencuje květní pupen, z kterého se v příštím roce vytvoří květy a plody.
Pod tíhou plodů se výhonky přirozeně ohýbají. Z postranních pupenů se ve většině případů vyvíjí krátké plodné dřevo (brachyblasty).
Tento tvar se původně na Novém Zélandě vysazoval na podnož MM 106 ve sponu 5 x 3m. Výška stromů dosahovala 3,5 - 5 m, výnosy u odrůd ’Galaą’, ’Breaburn’ a ’Fuji’ se pohybují mezi 80-140 t/ha. Autorem tohoto pěstitelského tvaru je Dr. Lespinass z Francie.
Poprvé jsme se seznámili s tímto tvarem koncem léta 1998 ve Slovinsku na privátní farmě EUROSAD KRŠKO a následně u pana Branka Šilce v Godemarci u Ljutomeru, v roce 2000 koncem srpna, v době kdy oblast byla postižena dlouhotrvajícím suchem.
Rozdíl mezi úzkým vřetenem a sluneční osou
Rozdíl mezi těmito dvěma tvary je především ve velikosti plodného objemu. U vřetene jsou vodorovné plodné větve rovnoměrně rozložené po ose. Každá výše ležící plodná větev je kratší, aby nestínila níže ležící. Terminál je různým způsob odřezáván nebo odváděn. U systému Solax jsou větve stejného významu stejnoměrně rozložené po ose, a terminál je ohýbán a dodatečně zaplňuje prázdný prostor mezi stromy. Docílí se tím většího osvětlení než u vřetene a sníží se náročnost na řez.
Přebudování úzkého vřetena na Solax
V prvním roce se odstraní ve spodní třetině stromu na ose 1 až 3 silnější větve včetně vlků, které vyrůstají z větví. Výhony vyrůstající z osy mohou posloužit jako nové větve. Ohnou se anebo se nechají, aby se následně polohovaly samy pod tíhou plodů ve druhém roce. Vrchol se zohne nebo se ponechají 3 - 4 výhony, které diferencují květní pupeny a v následném roce se ohnou samy pod tíhou úrody.
Ve druhém roce se odstraní 3 – 4 staré plodné větve, především ve spodní části tak, aby první větve byly na úrovni 1,1 – 1,3 m. Zároveň se odstraní všechny výhony rostoucí ze hřbetu (kolmé, silné) současných plodných větvích a ve vrcholu. Podle potřeby se plodné větve rovnoměrně rozmísťují vzhledem k hlavní ose. To znamená, že se odřežou všechny plodné výhony, které vyrůstají na horní straně větví nebo jsou delší než 15 cm a rostou dovnitř. Vlky, které vyrůstají z osy, se použijí jako základ nových plodných větví.
Ve třetím roce se odstraní přebytečné staré větve, které ještě zůstaly na ose. Podle potřeby se prosvětlí přehoustlé plodné větve a zároveň se vyřežou ještě i zahušťující výhony na vrchní straně větví.
Je třeba si pamatovat, že při takovém zvětšení plodného objemu koruny je potřebné dostatečně vyživovat ovocné stromy, které se přihnojují podle rozboru půdy s ohledem na výnosy. Pro zvýšení výnosů a jakosti se ještě používá i listová výživa. Podle slovinských zkušeností je velmi účinné dodat dusík (Safe N, Stopgril) a mikroprvky (Drin), Zn (Zitrac), B (Bortrac), P (Seniphos), P a K s mikroprvky (Hascon), různé druhy Ca (Calciogreen, Caltrac, Stopit, Newcal) apod.
Tvarování pomocí Solax v mladých výsadbách
Sazenici – kopulant se zakrátí ve výšce 130 cm. Po vyrašení se ponechá terminální pupen pod řezem k volnému růstu a odstraní se 4 - 5 rašících pupenů hned pod ním. Díky tomu, že se odstranili pupeny pod terminálním pupenem, výhonky vyrůstají v tupějším úhlu a nekonkurují terminálu. Tím samým způsobem odstraníme všechny pupeny do výšky 100 cm. Stromky se přihnojí ledkem vápenato-amonným do půdy v 5 dávkách každých 10 - 14 dní, začínajíc první dávkou po vyrašení v množství 4-5 g/strom. Při 2-3 listech na výhonech se začíná intenzívně přihnojovat dusíkem (Stopgril) a občas i mikroprvky (Oligogreen). V suchých letech, jako byl rok 2000, se doporučuje hnojit na listy dusíkem (Stopgril, Safe-N) a současně biostimulatorem (Drin). Dusík se dodává do 15. srpna, poté se již hnojí listovým hnojivem (Hascon M 10 AD) pro vývoj diferenciace a vyzrávání výhonů. Před opadem listů se ještě dodá Zn a B pro lepší diferenciaci květních pupenů.
V době vegetačního klidu se budují opěrné konstrukce a stromky se přivazují k bambusovým tyčím. Terminál se zakrátí na 70 cm nad posledním rozvětvením. První pupen pod řezem se ponechá jako terminál a pod ním 4-5 pupenů se odstraní. Spodní větve na jaře zakvetou a po úspěšném oplození se na těchto výhonech vytvoří 4-8 plodů. Pod vlastní tíhou plodů se větve začnou samy ohýbat. V horní části terminálu se získá 4-8 nových letorostů, které vyrůstají pod tupým úhlem. Stromek se ve 2. roce přiváže k opoře. V témže roce se rovněž stromy intenzívně přihnojí na list dusíkem, fosforem, draslíkem a mikroprvky. Všude tam, kde byl plod, se vytvoří krátké plodné dřevo (brachyblast). Diferencují také laterární (boční) pupeny.
Ve 3.roce se terminál podle potřeby zakrátí.
Terminál roste z terminálního pupene, pod kterým se odstraní 4 až 5 pupenů. Ve spodní části stromů, na plodných větvích, není potřeba řezem nic upravovat. Po úspěšném oplození a první chemické probírce se začnou větve samy ohýbat. Terminál, který přerostl výšku vrchní drátěnky se v srpnu ohne ve směru řady. Stromy se přihnojují přes půdu i listy.
Ve čtvrtém roce se začíná s rovnoměrnou tvorbou základní osy plodných větvích. Odstraní se příliš nízké větve. Terminál pokud byl zakrácen ve třetím roce se ohýbá do volného prostoru mezi stromy ve směru řad.
V následujících letech se vyřezávají ty větve, které vyrůstají příliš nízko, obnovují se plodné větve a podle potřeby se likvidují i některé přehoustlé plodné větve na větevní kroužek.
Dosavadní zkušenosti, které se získaly v některých oblastech Slovinska jsou následovné:
- Zvětšení objemu koruny ( plodného dřeva) při přebudování štíhlých vřeten, samo o sobě nezaručuje vyšší výnosy, ale dodatečná výživa umožňuje zvýšení výnosů a dobré kvality plodů.
- V přebudovaných výsadbách se dosáhlo výnosů 60-100 t/ha, s podílem 1. jakosti 70-85 %.
- V létě 1998 pěstitelé vysadili první větší výsadby (Sadjarstvo Šilec) z jednoletých očkovanců. Všechny letorosty diferencovaly květní pupeny nejen na konci výhonu, ale také většina laterárních pupenů. V důsledku jiného přístupu v ošetřování stromů zaznamenali výnos ve 2.roce 2 kg /strom u ’Elstar’, 4-6 kg/strom u ’Golden Delicious’. Ve 3. roce stromy dobře zakvetly a zaplodily i přes velké sucho. Silné výhony „vlky“ na horní straně plodných větví téměř nevyrůstaly, protože stromy byly velmi zatíženy plody. Ve 3. roce u odrůd ’Jonagold’, ’Golden Delicious’ a ’Elstar’ sklidili 100 plodů ze stromu. To znamená, že v plné plodnosti očekávají okolo 70-90 t/ha (2700 – 3000 stromů/ha), kde 90 % výnosu bude v první jakostní třídě.
- Spon doporučují 0,9 m (’Breaburn’, ’Idared’), 1,1 m (’Golden Delicious’), 1,3 m (’Mutsu’, ’Boskoop’) v řadě, mezi řadami u všech odrůd 3,2 m. Poslední vrchní drátěnka je ve výšce 2,2 m anebo 2,5 m, pokud se použije síť proti kroupám. Jako podnož doporučují M9.
- Pro orientaci uvádíme složení hnojiv, které tamní pěstitelé používají ale, bohužel, u nás nejsou registrována:
Safe N (35 % N), Stopgril (144 g/l N, 120 g/l CaO, 252 g/l MgO), Zitrac (700 g Zn/l), Bortrac (150 g B/l), Semiphos (40 g/l N, 56 g/L CaO, 320 g/l P2O5), Calciogreen (34 % CaO), Caltrac (559 g/l CaO), Stopit ( 160 g/l CaO, 442 g/l CaCl2), Newcal (16 % CaO),
Oligogreen (3 % MgO, 0.5 % B, O,O2 % CaO, 1 % Ca, 2 % Fe, 4 % Mn, O,O5 % Mo, 3 % Zn), Drin – přírodní fyziologický stimulátor, tekuté listové hnojivo.
