Rok po vstupu naší republiky do Evropské unie znamenal pro ovocnáře velký zlom hlavně v oblasti propadu farmářských cen. Nízké výnosy spolu s danou úrovní cen na trhu neustále zhoršují ekonomiku produkce jablek v České republice. Pokud se pěstitel chce vyhnout špatné ekonomické situaci svého podniku, musí neustále hledat způsoby jak snížit náklady a zvýšit produkci za současného dodržení kvality.
Jedním z možných řešení je použití pěstitelských tvarů založených na dobré znalosti a respektování fyziologických vlastností rostliny. Ovocnáři na Jižní Moravě před čtyřmi lety začali brát tuto skutečnost vážně a odzkoušeli na základě doporučení slovinských kolegů (prof. Franci Štampar) ve svých výsadbách pěstitelský systém Solax. Nyní začínají mít již svoje vlastní zkušenosti s tímto tvarem, který napomáhá řešit danou situaci v našem ovocnářství.
Solax zdomácněl ve výsadbách Zemos, a. s., Velké Němčice, kde vedoucí sadů Ing. Zdeněk Jansta a jeho nástupce Ing. Roman Loskot vsadili na přebudování štíhlých vřeten po sklizni roku 2001 a začali i s přímými výsadbami těchto nových tvarů. Přestavbu štíhlých vřeten začali realizovat postupně. Přebudování rozdělili na více let (čtyři až pět), dle kombinace odrůdy, podnože a jejich interakcí s cílem neztratit výnosový potenciál. V rámci přestavby se zaměřili především na odstraňovaní spodních větví, pokračování růstu terminálu, odstranění původně ohnutého terminálu (což bylo modifikací slovinského systému) a výběr budoucích plodných větví v jednotlivých patrech. Dále byla potřeba zpevnit drátěnky.
U mladých výsadeb došlo oproti slovinskému způsobu k tomu, že jednoleté výhony samy nezískávaly odklonění do tupého úhlu, a proto zdejší ovocnáři přistoupili k vyvazování. Toto opatření sice přispívá k urychlení plodnosti a zklidnění stromů, ale zvyšuje taky náklady na ruční práci. Nyní ve Velkých Němčicích mají celkem přes 90 ha výsadeb ve tvaru Solax různého stáří a stupně vývoje.
O rok dříve začali se zaváděním Solaxu v Agrosadu Velké Bílovice. Přestavba štíhlých vřeten probíhala rovněž postupně tak, že terminál byl každoročně v červnu konturovým řezem tlumen v růstu. Výšku stromů později regulovali zimním řezem a plodnost byla usměrňována počtem plodných větví na ose. Ponechávali jich většinou kolem deseti o délce 0,7 – 1 m. Letos se v Agrosadu Velké Bílovice u odrůdy ‘Golden Delicious‘ opět vrátili u hustého sponu (3 x 1 m) ke konturovému řezu terminálu v době, kdy mají plůdky dvacet mm v průměru.Ve výsadbách se tu rovněž zkoušela možnost přebudování vřeten rezistentních odrůd na podnoži M 26. Bohužel i u tohoto materiálu se muselo přistoupit k ručnímu vyvazování jednoletých výhonů u všech odrůd kromě ‘Melodie‘ a ‘Rajky‘. Je však nutno zmínit, že daná podnož a nadměrná závlaha negativně ovlivnily tvorbu smíšených pupenů na jednoletých výhonech. Celkovou plochu ve tvaru Solax ve Velkých Bílovicích znázorňuje přehled:
.
• 2004 Solax založen na 1,75 ha
• 2003 Solax založen na 17,75 ha
• 2002 5,61 ha
• 2001 2,20 ha
• 2000 1,22 ha
• 1995 přebudování na SOLAX v r. 2001 1,60 ha
• 1995 přebudování na SOLAX v r. 2002 15,34 ha
• 1994 přebudování na SOLAX v r. 2002 7,20 ha
• Celkem 52,67 ha
Mezi základní výhody systému Solax patří:
– snížení pracnosti řezu,
– menší náročnost na odbornou kvalifikaci pracovníků ,
– zachování přirozenějšího růstu stromů,
– využití hmotnosti plodů k tvarování – ohýbání větví (v našich podmínkách se v prvním roce ne vždy podaří zabezpečit),
– omezení růstu vrcholových letorostů,
– lepší nasazování květních pupenů,
– lepší osvětlení stromu a plodů,
– velikostní vyrovnanost plodů,
– vyšší výnos.
Základní nevýhody systému Solax jsou:
– vyšší a důkladnější opěrná konstrukce ,
– náročnější technické vybavení na ochranu rostlin,
– vyšší nárok na mimokořenovou výživu,
– náročnější česání ovoce.
Uvedené nevýhody lze však řešit vybavením strojového parku pro tento systém. Tím se zjednoduší především nejnáročnější etapy roku,, totiž sklizeň a řez. Jedná se o pojízdné plošiny, z nichž lze provádět obě činnosti. Ve Velkých Němčicích disponují sklízeči holandské výroby typu Plukotrak a italskými Pomac.
Po dvou letech zkušeností se sklízečem Plukotrak němčičtí zaznamenali tyto výhody:
– jednoduše organizovaná sklizeň a snadně proveditelný řez,
– kvalita sklizně s max. otlakem do 2 %,
– zvýšená produktivita a efektivita práce,
– příjemnější, pohodlnější práce a nižší fyzická zátěž,
– utržená jablka 2. jakosti je možno hromadit v zásobníku a na konci řady, je vysypat do bedny. Ušetří se tak část práce pro sběr padaných jablek,
– umožňuje sklizeň probírkou a tím naskladnění vyrovnaných partií nejvyšší kvality ovoce.
Mezi nevýhody lze uvést :
– vysoké pořizovací náklady,
– nutnost údržby a každodenní uložení do hlídaného prostoru.
Se zaváděním Solaxu do praxe vznikla spousta pochybností a obav, jako například nedostatek světla, málo tepla a srážek v našich agro-ekologických podmínkách.
V rámci diplomové práce Ing. Kamila Golase byly hodnoceny některé parametry výše uvedených problémů ve třetím. a čtvrtém roce po přebudování, s cílem porovnat hodnoty pěstitelských tvarů stejného stáří, odrůd i podmínek.
Intenzita osvětlení v koruně stromu
Nejvyšší intenzita osvětlení v koruně stromů (ve výšce1,8 m) byla změřena u Solaxu odrůdy ‘Rucliva’ – 41.200 lux, u štíhlého vřetene byla intenzita osvětlení 28.520 lux. Odrůdy ‘Topaz‘, ‘Rubinola’, ‘Prima’ a ‘Golden Delicious’ měly naměřenu vyšší intenzitu osvětlení u štíhlého vřetena. Vyšší intenzitu osvětlení u Solaxu měly odrůdy ‘Šampion’, ‘Resista’ a ‘Idared’. Nejnižší intenzita osvětlení ve výšce 1,8 m byla naměřena u Solaxu odrůdy ‘Prima’ – 1.840 lux. U štíhlého vřetene byla intenzita osvětlení vyšší – 3.050 lux. Je to způsobeno skutečností, že tato odrůda má ještě neuklidněný růst a proto dochází k zahušťování koruny .
Vezmeme-li pro srovnání obou pěstitelských tvarů průměrnou hodnotu intenzity osvětlení, zjistíme, že lepší osvětlení u Solaxu měly především odrůdy s méně uklidněným vegetativním růstem. Je to proto, že u štíhlého vřetena dochází opakovaným zpětným řezem k zahušťování koruny nově vyrůstajícími výhony.V každém případě z grafu 1vyplývá, že stromy v systému Solax nebyly osvětleny méně než stromy na vřetenech.
Plodnost
Za oba sledované roky měla nejvyšší průměrný výnos odrůda ‘Rubinola’ ve tvaru Solax –23,1 kg.strom-1 (tj. 47 t.ha-1). Štíhlé vřeteno této odrůdy mělo průměrný výnos 13,9 kg.strom-1 (tj. 28,1 t.ha-1). Vyšší průměrný výnos ve tvaru Solax měly odrůdy: ‘Šampion’ – 22,5 kg.strom-1 (štíhlé vřeteno 17,1 kg), ‘Golden Delicious’ – 15,3 kg.strom-1 (štíhlé vřeteno 8,3 kg), ‘Prima’ – 14,6 kg.strom-1 (štíhlé vřeteno 10,5 kg), ‘Resista’ – 16,1 kg.strom-1 (štíhlé vřeteno 10,0 kg) a ‘Topaz’ – 20,9 kg.strom-1 (štíhlé vřeteno 16,3 kg). Naopak vyšší průměrný výnos u štíhlého vřetene měly odrůdy: ‘Rucliva’ – 16,1 kg.strom-1 (Solax 9,1 kg) a ‘Idared’ – 6,0 kg.strom-1 (Solax 4,8 kg).
Z výsledků vyplývá skutečnost, že většina sledovaných odrůd měla v průměru vyšší plodnost, pokud zde byla uplatňována nová koncepce pojetí plodné větve. V tomto sledovaném parametru, který je jeden z nejdůležitějších pro zachování konkurenceschopnosti pěstitele, byly lepší výsledky u Solaxu.
Závěr
Pěstitelský tvar Solax prokázal v našich podmínkách své opodstatnění a přes všechny nevýhody umožňuje zvýšit úroveň ekonomiky pěstování jablek. Zaleží tedy jen na ovocnáři, pro jaký typ pěstování se rozhodne – spokojí-li se s nižšími výnosy anebo investuje na začátku více prostředků s předpokladem, že později bude sklízet minimálně o třetinu více plodů než na vřetenech. Další modifikací a úpravou štíhlých vřeten, jak se již děje třeba v Nizozemsku nebo Jižním Tyrolsku, lze rovněž zvyšovat výnosy a snižovat náklady (výměnou celých větví na ose, zvýšením výšky stromů, konturovým řezem vrcholů a bočních pater za využití prořezávání kořenů apod.). Nechtěl bych již po několikráte připomínat slovinské zkušenosti, kde u výsadeb v plné plodnosti dosahují 90 – 110 tun po hektaru. Věřím, že i naši ovocnáři po zvládnutí všech pěstitelských zákonitostí Solaxu dosáhnou podobných výsledků.
