Smutek a stesk nad ztrátou člověka se projevuje ve všech kulturách na celém světě. Způsoby tohoto projevu jsou různé, ale zvyk loučit se se zemřelými prostřednictvím květin se objevil už u prvních kulturních národů. Stejně jako tehdy i dnes slouží k vyjádření úcty a vztahu pozůstalých a přátel k zemřelému. Za posledních deset let se výrazně změnil vkus zákazníků, a sledovat vývoj v tomto odvětví floristiky se vyplácí.
Smuteční floristikou se rozumí veškerá aranžmá týkající se posledního rozloučení se zemřelým. Můžeme ji zařadit mezi zakázkovou vazbu, která je tvořena podle požadavků zákazníka. Tvoří důstojný rámec vlastního pietního aktu. Jejím hlavním významem je posledním pozdrav zemřelému a útěcha pozůstalých.
Smuteční floristika zahrnuje: smuteční věnce, dekorace rakve a urny, smuteční kytice na položení nebo vhození do hrobu, ostatní dekorace smuteční floristiky a výzdobu smuteční síně nebo kostela. Při tvorbě se přihlíží k individuálnímu přání zesnulého či pozůstalých. Význam má výběr oblíbených druhů květin, jejich barva, volbu ovlivňuje věk zesnulého i symbolika rostlin.
Smuteční věnec
Představuje nejtypičtější aranžmá pro smuteční příležitost. Symbolika spočívá v jeho prostém kulatém tvaru. Představuje koloběh života zahrnující slunce a roční období, nekonečnost světa i odraz lásky živých k zesnulému. Důležitá je zelená barva jehličnanů a listnáčů, která symbolizuje věčný život. Kulatý tvar věnce se ustálil, jeho velikost se ale mění stejně jako použitý materiál a jeho zpracování.
Věnec se skládá ze dvou částí, těla a přízdoby. Tělo věnce tvoří podložka s rostlinným materiálem, přízdoba smutečního věnce může být tvořena květy, dekorativními prvky nebo přízdobovou zelení. Základní dělení je na věnce živé, umělé a kombinované. Podle techniky na vázané, vypichované, skobičkované, lepené a proplétané. Věnce podle přízdoby se dělí na: s hlavou, s dvěma hlavami, s rozptýlenou, kombinovanou nebo stuhovou přízdobou, s akcentem a s přízdobou ve formě kytice
Dekorace rakve
Během smutečního obřadu se rakev stává ústředním bodem, proto z hlediska floristiky patří přízdoba rakve ke stěžejním a v praxi často vyžadovaným pracím. Zhotovuje se výhradně z živých rostlin. Používají se řezané květiny, zeleň a další doplňkový materiál. Způsob zhotovení se odvíjí podle vybraného typu přízdoby rakve. Mezi tyto typy přízdob patří dekorativní kytice vypichovaná, kytice na položení, girlanda, věnec, aranžmá ve tvaru šály a kříž.
Dekorace urny
Slovo urna pochází z latiny a znamená džbán či nádobu, která slouží pro uložení popela zemřelého. Pro ozdobu se používají rozmanité tvary od klasických dekorativních aranžmá až po extravagantní aranžérské práce. Přízdoba urny nepatří u nás v praxi k častým floristickým pracím. Používá se při uložení urny do kolumbária, ojediněle si zákazník přeje nazdobit urnu, která je postavena na náhrobku nebo na hrobě.
Smuteční kytice
Významem je brána jako pozornost zesnulému od účastníků posledního rozloučení. Výběr použitého materiálu závisí na přání zákazníka, volba druhu květin a jejich barva by se měla přizpůsobit věku i vkusu zesnulého. Použití kytice je různé, může být určena na položení na hrob nebo vhození do hrobu.
Ostatní smuteční floristika
Zde řadíme méně používané typy aranžmá, které však pro vývoj smuteční floristiky mají nemalý význam. Záleží hlavně na kreativitě floristy, možnosti použití méně typických materiálů a umění nabídnout zákazníkovi nové a netradiční floristické výrobky. Patří sem kříž, plošná aranžmá (polštářek nebo deka), výzdoba katafalku, výzdoba smuteční tabule a smuteční kniha (tento typ aranžmá pochází z Itálie a u nás patří ve smuteční floristice k okrajovým záležitostem. Jedná se o rozevřenou knihu, na jejíž jedné straně je místo na květinovou dekoraci, na druhé straně knihy je fotografie zesnulého)
Dekorace smutečních síní a kostelů
Smuteční síně jsou místem posledního rozloučení se zemřelým, není-li prováděn církevní obřad. Jedná se většinou o moderně pojaté, strohé a monumentální stavby. Většinou se ztvárnění jejich výzdoby jako celku neřeší, ale vhodnou květinovou dekorací je možné vkusně doplnit i toto smutné prostředí. Bývají zdobeny prostory kolem rakve a katafalk.
Jelikož jsou kostely historickými památkami, ztvárnění jejich výzdoby podléhá určitým zásadám a vycházejí z druhu architektury a vnitřní výzdoby. Při smutečním obřadu bývá v kostele zdoben především hlavní oltář, obětní stůl a prostor kolem rakve. Zdobení kolem rakve je velmi individuální a záleží na daném interiéru a přání zákazníka. Nejčastěji se prostor vedle rakve využívá k pokládání věnců, je však možné do tohoto prostoru použít květinové dekorace.
Výstava smuteční vazby
Čeští květináři si ještě plně neosvojili styl prezentace malými tématickými výstavami, kterými mohou ukázat svým zákazníkům nové směry, materiály a jiný přístup k zažitým stereotypům. Jako příklad je možné uvést výstavu smuteční a dušičkové vazby benešovské Kytkárny u Henriho. Možná trochu symbolicky, možná z důvodu boření zažitých předsudků si majitelky firmy Renata Harčariková a Klára Francová vybraly k zahájení právě pátek třináctého října loňského roku.
Cílem výstavy bylo přiblížit práci floristů firmám, podnikajícím v pohřebnictví. Donutily je k tomu zkušenosti získané ze spolupráce na několika smutečních obřadech. „Setkávám se s tím, že za současný trend je považována zcela nevkusná směs plastikových květů neurčitého typu a jasné barevnosti. Tvoří tak neuvěřitelnou kombinaci až sedmi barev na rozježeném nedotaženém smrkovém vypichovaném věnci s patřičnou plastikovou stuhou s neotřelým zlatým vzkazem pro zesnulého,“ vysvětluje Klára Francová a dodává: „Nejproblematičtější se tedy jeví zatvrzelost v zaběhlých kolejích právě pohřebních služeb, které jsou hybnou silou v tomto floristickém směru. Pozůstalí jsou totiž většinou odkázáni na objednávku výzdoby obřadní síně právě u nich.“
Ve výstavních prostorách mohli návštěvníci shlédnout dekorované rakve, věnce, výzdobu pohřební hostiny apod. Vše bylo určeno k prodeji a ke konci třetího dne, kdy výstava končila již byly všechny vystavené objekty prodány. „Jsme překvapené vysokým zájmem, a to nás jen utvrzuje v potřebě pořádat podobné akce pravidelně,“ dodala Klára Francová.
