Podzimní hvězdnice, u nás známější jako podzimní vytrvalé astry, zahrnují několik severoamerických druhů a především hybridů dnes již většinou nejasného původu. Nejvýznamnější houbovou chorobou podzimních hvězdnic, především odrůd řazených do skupiny novobelgických hvězdnic, je padlí Erysiphe cichoracearum var. cichoracearum.
Základní skupinou jsou novobelgické hvězdnice (Aster novi–belgii), které zahrnují i obtížně odlišitelnou skupinu hybridů nižšího vzrůstu označovanou jako Aster dumosus, která však není uznávána jako samostatná skupina v oblasti anglosaské. Výrazně odlišná je skupina hybridů známá jako novoanglické hvězdnice (Aster novae–angliae). Pro tyto skupiny hvězdnic severoameričtí botanikové upřednostňují druhový název Symphyotrichum.
Počátky šlechtění na odolnost
Erysiphe cichoracearum var. cichoracearum napadá rostliny na venkovních plochách zejména koncem léta a na podzim. Vytváří bílý moučnatý povlak na všech nadzemních částech. Na vrchní straně listů se mycelium později zbarvuje hnědě až černofialově. Houba způsobuje zbrzdění růstu, deformace a odumírání listů a poupat. I když se uvádí rozdíly v náchylnosti odrůd a potřebnost šlechtění na odolnost k této chorobě, objektivní hodnocení chybí a nelze najít ani údaje o cílevědomém rezistentním šlechtění se standardními testovacími metodami. Uváděné údaje jsou získané pozorováním nebo jsou pouze součástí hodnocení sortimentu odrůd.
Šlechtění podzimních hvězdnic na odolnost k padlí započalo ve VÚKOZ v Průhonicích v roce 2004. Prvním úkolem bylo vypracování metody testování náchylnosti. Vyhovoval test ve skleníku s volným rozsevem spor ze silně napadených rostlin na rostliny testované. Podmínkou je pěstování na stolech se spodní závlahou, aby nedošlo ke smáčení listů rostlin. Test na náchylnost k padlí u hvězdnic lze provádět po celý rok. Ani vysoké teploty ve skleníku v letních měsících neomezují růst houby na rostlinách, jako je tomu např. u padlí na petúniích. Metoda byla ověřena na několika odrůdách z různých skupin. Ze šesti testovaných odrůd byly silně napadeny ´Rose Bonnet´, ´Karminkuppel´ a ´Schöne von Dietlikon´, slaběji ´Herbstgruss vom Bresserhof´ a ´Yvette Richardson´, bez napadení padlím byla odrůda ´Esther´.
Při hodnocení klonů ve skleníku v létě a stejných klonů na venkovním stanovišti na podzim byla zjištěna shodná reakce na náchylnost k padlí a potvrzena tak vhodnost skleníkového testu pro selekci odolných rostlin. Skleníkový test je však mnohem citlivější, protože pokud se nadzemní část rostlin nesmáčí zálivkou nebo deštěm, je vývoj houby daleko intenzivnější. Je pak možné, že genotypy, které jsou venku téměř bez napadení (vysoká polní odolnost), vykazují ve skleníkovém testu vyšší stupeň náchylnosti. Postup testování vypracovaný pro vegetativně namnožené rostliny byl uplatněn v roce 2005 u semenáčů získaných z volného opylení odrůd ´Esther´, ´Herbstgruss vom Bresserhof´, ´Jenny´ ´Pink Cloud´, ´Professor Kippenberg´, ´Rose Bonnet´, ´Rosenwichtel´ a ´Yvette Richardson´. Potvrdilo se, že semenáče vykazují velmi dobrou reakci na inokulaci a že je použitelný postup testování na mladých rostlinách v sadbovačích. To je významné proto, aby bylo možno testovat velké množství rostlin (v našem případě 300 ks/m2) na relativně malé ploše ve skleníku.*
Text a foto Ing. Rudolf Votruba, CSc., VÚKOZ Průhonice
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 12/2013
