Plodová zelenina zahrnuje druhy u spotřebitelů oblíbené a rozšířené a její obliba neustále stoupá. Především pro přímý konzum je potřebná produkce kvalitních a nepoškozených plodů.
V porostech je důležité průběžně kontrolovat výskyty svilušek (Tetranychidae), mšic (Aphidoidea) a třásněnek (Thysanoptera). Mšice broskvoňová (Myzus persicae), mšice bavlníková (Aphis gossypii) a jiné druhy škodí především na rajčatech a okurkách. Listy žloutnou a předčasně odumírají. Při přemnožení mšic bývají spodní strany listů pokryty medovicí a druhotně černěmi. Mšice bavlníková škodí ve sklenících, v nichž se množí nepřetržitě po celý rok. Ochrana se provádí při zjištění škůdce.
Na rajčatech se objevuje především molice skleníková (Trialeurodes vaporariorum) a molice tabáková (Bemisia tabaci). Vyskytuje se na spodní straně listů a je to drobný 1,5 mm bílý hmyz, který při dotyku rukou vyletuje. Druh má více generací do roka. Larvy škodí přímým sáním a vylučováním medovice, která znehodnocuje rostliny a je druhotně porůstána černěmi. V neposlední řadě škodí tento druh i přenosem virů. Listy se odbarvují, žloutnou, deformují se a opadávají. Rostliny postupně chřadnou a často odumírají. Indikace ošetření je na začátku výskytu škůdce, kdy je možno použít například moderní olejové preparáty, nebo organofosfáty na bázi pirimiphos methylu.
Na paprice, vzácněji i na rajčatech, se objevuje sviluška chmelová (Tetranychus urticae). Napadení se projevuje žlutě skvrnitým zbarvením listů se vpichem uprostřed. Listy později nabývají stříbřitého až rezavě hnědého zbarvení a předčasně usychají. Svilušky se vyskytují na lícní straně listů, kde zanechávají jemnou pavučinku. Ochrana se provádí při prvních příznacích napadení a ošetření se podle potřeby opakuje.
Dále škodí na rajčatech třásněnka západní (Frankliniella occidentalis), která na květech a listech způsobuje odbarvené skvrny, deformace a odumírání napadených částí rostlin. Při podezření z napadení se doporučuje sadbu ošetřovat preventivně. Ostatní rostliny při prvních příznacích napadení. Ošetření je třeba třikrát opakovat ve 2 až 4 denních intervalech. K omezení vzniku rezistence je nutno střídat přípravky s různým mechanismem účinku.
Listy rajčat okénkuje mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata). Při silném napadení způsobuje holožíry. Ošetření se provádí při ztrátě 10 % listové plochy.
Charakteristické bělavé miny na listech rajčat způsobují vrtalky – např. vrtalka rajčatová (Liriomyza bryoniae). V minách prosvítají larvy a jejich trus. Napadené listy zasychají a předčasně opadávají. Ošetření se provádí při zjištění prvních vrtalek na žlutých lepových deskách, zavěšených ve skleníku, nebo při zjištění prvních příznaků napadení rostlin. Ošetření je nutné po třech až čtyřech dnech zopakovat.
Na území České republiky byl nový nález vrtalky Liriomyza sativae. Ta patří mezi organismy, jejichž zavlékání a rozšiřování je na území Evropské unie zakázáno. Jedná se o drobnou hnědo až černožlutavou mušku s délkou těla 1,3 až 2,3 mm a maximálním rozpětím křídel 4,5 mm. Larvy tohoto polyfága minují nejčastěji v listech a řapících rostlin z čeledi lilkovitých (Solanaceae), bobovitých (Fabaceae), tykvovitých (Cucurbitacae) a některých druhů okrasných rostlin. Pro šíření vrtalek do nových oblastí má největší význam transport rostlinných materiálů s jejich vývojovými stadii. Liriomyza sativae byla takto nověji zaznamenána např. v Egyptě, Jemenu, Jordánsku, Ománu, Thajsku, Uzbekistánu, ve Vietnamu a na Srí Lance.
Cibulová zelenina
Jak již napovídá název květilka cibulová (Delia antiqua) je jedním z hlavních škůdců cibule, napadá také česnek a pór. Listy napadených rostlin se kroutí a vadnou, krčky listů a cibule zahnívají a uvnitř jsou asi 8 mm dlouhé, žlutobílé muší larvy. Dospělci jsou velikosti zhruba mouchy domácí, avšak létají pomalu a dají se snadno chytit. Přezimuje kukla. Mouchy se líhnou na jaře zhruba v době květu smetanky. Druh má během roku dvě až tři generace. Vajíčka jsou kladena na báze rostlin a okolní půdu. K přímé ochraně menších ploch je možno použít netkané textilie. Z chemických insekticidů jsou registrovány přípravky na bázi diazinonu a fenitrothionu, které by měly být aplikovány v době letu dospělců a jejich kladení vajíček.
Vrtalka pórová (Napomyza gymnostoma) poškozuje především cibuli ze sazečky, česnek a případně pór ponechaný po přezimování na záhoně. Na bazálních částech listů jsou řádky bílých skvrn po vpichu vajíček samičkou. V pletivu listů nebo kořenového krčku jsou drobné minující muší larvy. Před kuklením minují larvy mezi suknicemi cibule. Napadené cibule má deformované listy, které se kroutí. Při deštivém počasí často cibule zahnívá. Provrtané rostliny póru plné larev a nebo pupárií jsou znehodnocené, nepoužitelné a při skladování zahnívají. Moucha je černě zbarvená, má světlejší hlavu a oranžově žlutá tykadla. Vajíčka jsou bílá. Larvy jsou bílé, s nápadně velkými černými dýchacími otvory. Kukla je soudečkovité pupárium, 3,5 až 4 mm dlouhé. U vrtalky pórové přezimují většinou pupária, při mírné zimě mohou přezimovat i larvy, které se kuklí až na jaře. Tento druh má dvě generace. K přímé ochraně jsou doposud registrovány pouze insekticidy na bázi syntetických pyrethroidů. K nepřímé ochraně patří důsledná likvidace posklizňových zbytků.
Méně nápadní škůdci jsou třásněnky. Třásněnka zahradní (Thrips tabaci) je významným škůdcem všech cibulovin a mnoha dalších plodin. Za vhodných podmínek je schopna dokončit vývoj, a tedy i škodit, na podzim i na uskladněné cibuli. Na listech napadených rostlin jsou stříbřité lesklé nepravidelné skvrny s drobnými černými kupičkami trusu. Silně napadená místa později žloutnou a nekrotizují. Mladé listy jsou v důsledku sání retardované a pokroucené. Na posátých místech je drobný, asi 1,5 mm dlouhý, pohyblivý štíhlý hmyz. Třásněnka zahradní přezimuje jako dospělec ve zbytcích rostlin, v kompostech a v povrchových vrstvách půdy. Na jaře dospělci vyhledávají živné rostliny, kde kladou vajíčka do povrchových pletiv listů. Nepřímá ochrana spočívá v pečlivém odstraňování rostlinných zbytků. Negativní vliv na množení třásněnek má také závlaha postřikem. K přímé ochraně jsou registrovány přípravky na bázi pirimiphos methylu a syntetických pyrethroidů.
