Mezi nejdůležitější škůdce na česneku patří háďátko zhoubné [háďátko zhubné] (Ditylenchus dipsaci). Způsobuje zastavení prodlužovacího růstu. Rostliny jsou ztlustlé a pokřivené. Listy žloutnou a odumírají. Palice mají houbovitý charakter a následně zahnívají. Na jejich podpučí chybí kořínky. Začátkem šedesátých let minulého století tento škůdce způsoboval významné škody na porostech česneku na území bývalého Československa. Ztráty již v porostu se uváděly 25 až 30 %. Poznámka: text včetně doprovodných map a obrázků naleznete v časopise Zahradnictví 01/2007.
Háďátko je štíhlé s výrazně zašpičatělým koncem těla, dosahuje délky 1 až 1,8 mm. Přezimuje v půdě a v zaschlých částech rostlin. Do rostlin vniká průduchy, poraněním nebo aktivně pokožkou. V rostlinách se následně rozmnožují. Do roka má několik generací. V zasychajících pletivech rostlin upadají do anabiózy, v níž přežívají několik let. Je to velmi široký polyfág zahrnující několik patotypů. Patotyp napadající cibuloviny napadá také kořenovou a plodovou zeleninu i některé plevele. Význam uvedeného škůdce v České republice dokládá přiložená mapa.
Při silném napadení rostliny česneku hynou. Slabší napadení snižuje výnosy. Zamořené plochy nelze využít pro pěstování cibulovin a některých dalších plodin po dobu nejméně pěti let. K výsadbě je nutné používat jen zdravou, mechanicky nepoškozenou a háďátkem zhoubným nenapadenou sadbu. Ve všech porostech česneku uskutečnit alespoň tři negativní výběry chorobných, zakrnělých nebo zdeformovaných rostlin. První výběr uskutečnit již ve druhé polovině května, druhý v červnu a třetí začátkem července. Odstraněné rostliny zničit. Důležitým ochranným opatřením je nesázet česnek ani jiné cibuloviny na tentýž pozemek v kratším intervalu než čtyři až pět let. Udržovat porosty bez plevelů. Háďátko zhoubné se šíří především zamořenou sadbou.
Velké škody na česneku způsobuje houbomilka česneková [fúzavka cesnaková] (Suillia univittata). Při napadení se listy kroutí, žloutnou a odumírají. Larva vyžírá krček rostliny. V jedné rostlině je vždy jen jedna larva.
Houbomilka česneková dosahuje délky přibližně 8 mm. Tělo má na mnohých místech bělavě poprášeno. Létá pomalu, váhavě. Křídla jsou šedě zakouřená, mají v místech příčných žilek tmavší skvrny. Perleťově bílá vajíčka jsou 0,9 až 1,7 mm dlouhá. Larvy jsou bělavé, 11 mm dlouhé. Příď těla je zašpičatělá, záď zaoblená, nesoucí dvě tmavé silné dýchací trubičky. Puparia jsou štíhle soudečkovitá, 7 až 8 mm dlouhá, okrově hnědá, se dvěma dýchacími trubičkami.
Dospělci se líhnou většinou v červnu, někdy již v květnu. Na konci vegetačního období přelétají k přezimování na porosty zimního česneku nebo nesklizeného póru. Vajíčka začínají klást již během prvních teplejších dní od začátku března, někdy již v únoru, do konce dubna. Kladou je jednotlivě na pochvy vyrůstajících listů, nejčastěji těsně nad zemí. Larvy vnikají mezi složené listy a vyžírají jejich báze. Často pronikají až k vegetačnímu vrcholu. Rostlinu zničí. Živnými rostlinami jsou česnek, pór, cibule sazečka atd. Kuklí se v půdě, v blízkosti napadených rostlin. Způsobuje lokálně škody především u malopěstitelů. Vzhledem k tomu, že houbomilka česneková je špatný letec, doporučuje se česnek vysazovat v co největší vzdálenosti od míst pěstování česneku v předcházejícím roce.
V zahraničí jsou známy škody způsobené tímto škůdcem v Bulharsku (výskyt uváděn od roku 1953), na území bývalé Jugoslávie, Francii (výskyt uváděn od roku 1960), Polsku atd. V bývalém Československu byl první výskyt houbomilky česnekové hlášen na Slovensku v roce 1962 v obci Giraltovce (bývalý okres Bardejov). V České republice v roce 1971 v obci Oblekovice (bývalý okres Znojmo). Do roku 1989 byly škodlivé výskyty hlášeny pouze z Moravy. V roce 1990 bylo první hlášení z Čech (bývalý okres Louny). Následně došlo k významnému rozšíření do všech oblastí pěstování česneku, jak dokládá přiložený graf a mapa.
Rostliny se ošetřují postřikem obvykle v březnu (někdy i koncem února) po alespoň čtyřdenním slunečném počasí s teplotami kolem 10 oC, bez ohledu na to, zda porost česneku začíná teprve vzcházet. Postřik se za 14 dní opakuje. Místo postřiku je možno použít zálivky. Rostliny se zalévají přípravky za 14 dní po alespoň čtyřdenním slunečném počasí s teplotami kolem 10 oC. Zálivka se neopakuje.
Vaňurová (2000) uvádí, že za účelem upřesnění termínu aplikace insekticidů byl sledován let dospělců několika způsoby. Největší množství much bylo zjištěno v zemních pastech, miskách různých barev, naplněných 4% formalínem. Zjistilo se, že mouchy lákal formalín. Na různé barvy nereagovaly. Zoecon žluté lepové desky se neosvědčily. Na základě dosavadních zkušeností je v místech ohrožení česneku houbomilkou česnekovu nutné aplikovat insekticidy preventivně podle teplot, jak je výše uvedeno.
Příklad termínů ošetření, kdy jsme prováděli aplikace přípravků v rámci registračního pokusu na ÚKZÚZ - OZPMOR Brno v roce 1995 (lokalita Dolní Němčí, okr. Uherské Hradiště):
V rámci zkoušení různých možností ochrany byla testována aplikace granulovaných přípravků na bázi carbofuranu, bromophosu, diazinonu a chlorfenvinfosu v říjnu do půdy, do řádku k vysazovanému česneku s následným zahrnutím zeminy. Tento způsob ochrany se ovšem neosvědčil.
Na Slovensku je povolen Reldan 40 EC (chlorpyrifos – methyl). Na bázi lambda – cyhalothrinu Karate 2,5 WG a Karate Zeon 5 CS.
Lokálně škodí molík česnekový [molička cesnaková] (Acrolepiopsis assectella). Dospělci se v porostu vyskytují v květnu, létají v noci. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na spodní stranu listů cibule, česneku a póru. Nejdříve vylíhlé housenky minují v listech, později se do nich vžírají a pokračují v žíru uvnitř. Napadené listy následně odumírají a mohou se také lámat. Typické pro toto napadení je drť v listech po žíru housenek. Housenky se kuklí na vnější straně listů. Motýli druhé generace se vyskytují v červenci, třetí generace v září. Přezimují motýli třetí generace nebo nevylíhlé kukly. Motýl je dlouhý přibližně 8 mm, v rozpětí křídel 15 až 16 mm. Housenky jsou dlouhé 5 až 10 mm, bělavě zelené. Hlava housenky je hnědá. Kukla je štíhlá, hnědá, vřetenovitá. Hostitelské rostliny jsou cibule, česnek, pór a pažitka. Významné je dodržovat co největší vzdálenost od loňských ploch cibulovin. Nezpůsobuje hospodářsky významné škody pouze v česneku, ale také v cibuli, jak dokládá přiložená mapa.
Významným škodlivým činitelem množitelských porostů česneku jsou mšice [vošky] (Aphidoidea) a to především mšice broskvoňová [voška broskyňová] (Myzus persicae), které způsobují škody jako přenašeči viróz. Popis škůdce, vývojový cyklus, možnosti ochrany viz cibule.
Pór
Mezi nejvýznamnější škůdce póru patří vrtalka pórová [mínérka pórová] (Phytomyza gymnostoma). Problematikou tohoto škůdce se na Slovensku podrobně zabývá RNDr. Hedviga Vlčková z ÚKSÚP Bratislava. Dále práce Ing. Karla Ráčila (SRS –SPOR Brno) z roku 2001. O rozšíření vrtalky pórové v České republice informuje Vlk a Šindelková (1998).
Způsobuje hospodářsky významné škody na cibuli, česneku i póru. Při napadení slupky česneku praskají a cibule se otvírá. Napadená cibule má deformované listy, které se kroutí. Při deštivém počasí dochází k zahnívání cibule a uvnitř se nachází larvy škůdce. Provrtané rostliny póru s larvami a pupárií jsou znehodnocené, nepoužitelné a při skladování následně zahnívají.
Moucha je černě zbarvená, má světlejší hlavu a oranžově žlutá tykadla. Vajíčka jsou bílá. Larvy jsou také bílé 5 až 8 mm dlouhé s nápadně velkými, černými dýchacími otvory. Kukla je soudečkovité pupárium 3,5 až 4,0 mm dlouhé, hnědé s černými stigmaty.
Přezimuje jako kukla v pupariu. Mouchy se líhnou v průběhu dubna a začátkem května. Samičky kladou vajíčka do bazální části listů pod pokožku listů, přičemž na jednu rostlinu klade samička 3 až 15 vajíček. Zpočátku larvy minují v pletivech listů anebo kořenového krčku. Následně postupují směrem do podzemní části. Larvy se kuklí na konci miny, případně v půdě. Pupária vypadávají také při sklizni rostlin. Má dvě generace.
Larvy škodí žírem, přenášejí bakterie, způsobují hnilobu. Jarní generace (duben až začátek května) poškozuje především cibuli ze sazečky, česnek, popřípadě přezimující pór. Podzimní generace (konec srpna až začátek října) poškozuje především pór a letní výsevy cibule. Největší škody ovšem způsobuje na póru.
První údaje o škodlivých výskytech jsou z Maďarska v roce 1986. Následně se vrtalka pórová rozšířila na jižní Slovensko a Moravu. V České republice byl první škodlivý výskyt zjištěn v červenci 1993 v Moravském Žižkově (bývalý okres Břeclav). V současné době je škůdce prakticky rozšířen na celém území ČR (kromě nejchladnějších oblastí).
Důležité je pěstovat cibulovou zeleninu v co největší vzdálenosti od loňských pozemků. Ošetřuje se v době hromadného rojení imag do začátku líhnutí larev škůdce.
Na Slovensku je povolen přípravek na bázi cypermethrinu Cyper 10 EM. Dále s účinnou látkou diazinon Diazol 50 EW a Diazol 60 EC.
V množitelských porostech póru (jako u cibule a česneku) jsou významným škodlivým činitelem přenašeči viróz mšice [vošky] (Aphidoidea) a to především mšice broskvoňová [voška broskyňová] (Myzus persicae). Popis škůdce, vývojový cyklus, možnosti ochrany viz cibule.
