Oteplilo se a v ovocných sadech i zahradách se to začíná hemžit. Není to však vždy k radosti ovocnáře. Pozitivem je především to, že se objevilo o něco více opylovačů, zejména včel a čmeláků, než tomu bylo v minulých letech. Také hemžení užitečných členovců je potěšující a pokud nás nezaskočí počasí, můžeme počítat s jejich pomocí. Co nás tedy čeká v té oblasti, která nepotěší, tj. v ochraně ovoce proti živočišným škůdcům?
Mšice
Díky loňskému chladnému a deštivému jaru a teplému a relativně suchému létu se namnožila řada škůdců, kteří jsou regulováni přirozenými nepřáteli, obvykle o stupínek náročnějšími na teploty. Afidofágové (druhy živící se mšicemi) sice byli z předchozího tropického roku 2003 namnoženi, ale v podmínkách jara 2004 se méně a hlavně pomaleji množili a vyvíjeli. Mšice se množily naopak až moc dobře a přestože se to nemusí všem zdát pravdivé, byl loňský rok jedním z nejmšicovatějších za posledních deset let. Pomohlo k tomu i to, že jarní počasí bylo optimální pro intenzívní růst bylin, sloužících mšicím jako mezihostitelské rostliny. Ovocnáři severovýchodních Čech (ale nejen ti) by si měli dát pozor na mšice rodu Dysaphis, které začátkem října minulého roku v tomto regionu migrovali na stromy tak intenzívně, že při procházení porosty jádrovin jich měl člověk plné oči i plíce.
Jedná se především o mšici jitrocelovou (Dysaphis plantaginea), způsobující na jabloních značné škody sáním na plodonoších, květech a plůdcích, které v důsledku napadení zakrňují. Vedle toho pokřiví a zkrátí později napadené letorosty, ale může je i zahubit. Ještě horším škůdcem, způsobujícím usychání celých plodonošů a letorostů, je příbuzná mšice Dysaphis pyri na hrušních. Obě se snadno poznají podle šedavé barvy, která u mšice jitrocelové později přechází na růžovou. Ochrana proti těmto druhům by měla být provedena co nejdříve, před květem stromů. Každé pozdější ošetření snižuje účinnost (kolonie mšic se ukryjí ve zkadeřených listech) a napadené plodonoše jsou stále více oslabovány. Při včasném ošetření jsou účinné všechny dostupné aficidy (Pirimor, Aztec, Reldan, Mospilan, Calypso) i nespecifické insekticidy (Zolone, Sumithion). Doporučuji použít selektivní přípravky, nehubící slunéčka s zlatoočky, kterých se v sadech vyskytuje požehnaně a pestřenky, které se již začínají objevovat. Zvýšený výskyt byl zaznamenán i u mšice Rhopalosiphum insertum na jádrovinách. Je žlutozelená se dvěma tmavěji zelenými podélnými pruhy na zádech. Na ovoce přechází z trav a nenadělá příliš škody. Je však dobrou potravní základnou pro afidofágy a proto se proti ní nedoporučuje ošetřovat. Lokálně přetrvává problém s vlnatkou krvavou (Eriosoma lanigerum). Po loňském roce je dobře namnožen její specifický parasitoid Aphelinus mali (projevuje se zčernáním vlnatek), který je hodně teplomilný a funguje spíše až v létě. Pokud je třeba ošetřovat, je vhodné provést ošetření selektivním aficidem před květem, dříve než se mšice obalí voskovou vatou a dříve než vylétne Aphelinus, který je značně citlivý na insekticidy. Při časném ošetření se dá použít i přípravek Trebon, pokud je nutné ošetřovat proti více škůdcům (např. květopas, pupenoví a slupkoví obaleči, píďalky atd.). Každopádně zvýšení účinnosti všech insekticidů se dosáhne přidáním smáčedla (např. Silwet).
Mery
Velice problematickými škůdci se staly mery. Na jabloních je zvýšený stav mery jabloňové (Cacopsylla mali), zejména v chladnějších polohách. Nejúčinnější je ošetření olejnatými přípravky při rašení pupenů. Pokud nebylo provedeno, je nutné spolehnout se na predátory a jim pomoci insekticidem, který je nezdecimuje. Malé nymfy mery se živí slunéčka a ploštice Anthocoris nemorum, které šetří přípravek Zolone. Pokud predátoři nejsou přítomni, zabírá na nymfy také Mospilan, Calypso i Sumithion. Na Slovácku se na konci minulého roku a na jaře letošního také v jiných oblastech objevila mera Cacopsylla picta (známá spíše pod synonymem Psylla costalis). Na jih a západ od našich hranic je udávána jako škůdce (ale méně významný než mera jabloňová). U nás s tímto druhem nejsou žádné zkušenosti. Není vyloučeno, že je účinně regulována v rámci ošetřování proti jiným škůdcům. Daleko horší je situace na hrušních. Mera skvrnitá (Cacopsylla pyri) a lokálně i mera ovocná (Cacopsylla pyrisuga) se staly pro některé ovocnáře neřešitelným problémem. Důvodem je rezistence k řadě přípravků, prokázaná na Litoměřicku pracovníky VURV Praha-Ruzyně, ale podle výsledků ochrany reálná i jinde. Základní strategií je synchronizace kladení vajíček přezimujících samic. Provádí se 2 – 3 ošetřeními plaveným kaolínem (přípravek Surround, který u nás není registrován) nebo oleji (účinnost menší v případě OP rezistence nebo použití čistého oleje, vyšší u olejů s insekticidem, pokud není vyvinuta silná rezistence). Mechanismem účinku ani tak není usmrcení imag, ale vytvoření vrstvičky na větvích, která je samicím „nepříjemná“ a odrazuje je od kladení vajec. Těsně před květem, kdy se začínají líhnout nymfy z vajíček, která přes všechna opatření byla vykladena na zelené části plodonošů se provede ošetření přípravkem Nomolt nebo Cascade. Tato ošetření šetří klíčové predátory mer, ploštice Anthocoris nemoralis, příbuzné ploštice rodu Orius a slunéčka. Bez nich je veškerá ochrana proti merám bludným kruhem. Na nymfy jsou účinné i neonikotinoidy (Calypso, Mmospilan, Actara), ale jejich nevýhodou je právě vysoká toxicita pro dravé ploštice. Další metody se letos ověřují.
Motýlí škůdci
Z této skupiny je třeba mít se na pozoru před píďalkami, které jsou lokálně přemnoženy (např. na jižní Moravě jsou ohroženy meruňky, v jižních Čechách višně a třešně). Momentální teploty jsou příznivé pro použití biologické ochrany (Bacillus thuringiensis – Biobit), pokud by se však snížily pod 15 oC, je lepší použít před květem inhibitory syntézy chitinu (Dimilin, Cascade, Nomolt, Consult) a pokud se to nestihne, ihned po odkvětu, dříve než housenky začnou okusovat třešňové plůdky, razantnější přípravky (Zolone, Sumithion, Trebon aj.). V Chelčických sadech se silně přemnožily na třešních jarnice, především jarnice březnová (Orthosia incerta) a zvláště pak jarnice ovocná (Orthosia gothica). Již na podzim bylo nakladeno neobyčejně velké množství vajíček a začátkem dubna, podle náletu do světelného lapače, invaze těchto škůdců pokračovala. Škodí stejným způsobem jako píďalky (jen preferují plůdky a o to jsou horší) a je možné s nimi bojovat stejnými přípravky. Biobit je účinný jen na první instar a jeho použití při dvojím kladení by mohlo být riskantní. Stejně jako u píďalek přemnožení napomohly relativně vysoké teploty koncem podzimu, kdy normálně první zimní mrazíky ukončí aktivitu těchto škůdců. V loňském roce nerušeně aktivovali až do poloviny prosince.
Pro obaleče jablečného (Cydia pomonella) a obaleče zimolezového (Adoxophyes orana) bude patrně standardní rok. Výjimečný snad bude z hlediska přípravků. Letos se objevuje na trhu přípravek Integro, velice účinný insekticid na bázi analogu hmyzího hormonu ekdysonu. Předpokládáme jeho velice dobrou účinnost vzhledem k mechanismu účinku odlišnému od jiných insekticidů a jeho prvnímu použití. Z pupenových obalečů stojí za zmínku obaleč růžový (Archips rosanus), který se v loňském roce namnožil na většině rybízových plantáží, odkud přechází na jádroviny a peckoviny. K ochraně je možné použít kromě olejů (na vajíčka škůdce) všechny insekticidy registrované proti slupkovým a pupenovým obalečům.
Brouci
S brouky mohou být lokálně velké problémy. Opět se navrátil do sadů květopas jabloňový (Anthonomus pomorum) a na nekomerčních výsadbách i k. hrušňový (Anthonomus pyri). U prvního z nich je třeba dát pozor na výsadbách, určených k chemické probírce plodů. Květopas přednostně napadá „královský květ“, chemická probírka naopak likviduje všechny plůdky s výjimkou tohoto centrálního, nejvyvinutějšího plůdku. Pokud se spojí účinek obou „probírkových“ faktorů, nemusíme sklidit nic. Na jahodách, malinách a ostružinách bude standardně škodit květopas jahodníkový (Anthonomus rubi), zejména na starších výsadbách a v okolí lesů. Novinkou pro naše ovocnáře je další druh – květopas peckový (Furcipus rectirostris) na třešních a višních. Již několik let sleduji vzrůstající trend tohoto škůdce. V loňském roce v okolí Chelčic bylo na stromořadích napadeno až 48 % plodů, podobná situace byla i na Slovensku v okolí Trenčína. Jaké je současné rozšíření na našem území zatím nevím, ale je dost pravděpodobné, že mnohé škody způsobené květopasem jsou připisovány zobonoskám.
V loňském roce se setkala řada moravských ovocnářů s velkým problémem. Na mladých výsadbách jabloní byly silně ohlodány větvičky a pupeny lolokonosci. Na ovocných dřevinách jde o lalokonosce lesního (Otiorhynchus singularis) a l. drsného (Otiorhynchus raucus). Zdrojem jsou listnaté lesy, vojtěšková pole, rybízovny a řepná pole. Vedle toho jahodářům může způsobit problémy lalokonosec rýhovaný (Otiorhynchus sulcatus) a l. vejčitý (Otiorhynchus ovatus). Spojuje je několik nepříjemných vlastností – samice se množí parthenogeneticky, žijí dlouho (až tři roky) a kladou obrovské množství vajíček. Nejhorší vlastností je odolnost vůči insekticidům. Účinný karbamát Furadan není povolen do ovocných kultur a tak jedinými insekticidy, kterými se dají lalokonosci likvidovat jsou ty, které obsahují chlorpyrifos (Dursban, Nurelle, Oleoekol).
Ohrožení rybízu pilatkami
Zatímco pilatky na jabloních a slivoních jsou díky používání neonikotinoidů na ústupu, objevilo se v minulém roce několik lokalit ve východních a jižních Čechách s holožíry na červeném rybízu. Způsobila je pilatka rybízová (Nematus ribesii). Ochrana by byla možná běžnými insekticidy (organofosforovými), problémem je, že nejsou registrovány na rybíz. Ošetření na první generaci po květu, nebo na generaci po sklizni proto doporučuji konzultovat s pracovníky SRS.
Obratlovci
Posledními ze škůdců, kteří si zaslouží pozornost jsou obratlovci. Ke konci loňského roku došlo celostátně ke zvýšení stavu hrabošů (na Přerovsku a jinde může další vývoj vést až ke kalamitnímu stavu). Kromě přímé ochrany rodenticidy, doporučuji do sadů instalovat bidýlka pro dravce a sovy, popř. i na vhodná místa instalovat budky. Bezradní jsou ovocnáři se situací způsobenou srnkami a zajíci. V některých regionech je téměř nemožné racionálně obnovovat sady. Nové výsadby jabloní, třešní i rybízu jsou zvěří likvidovány ve velkém a soustavně. Zatravňovaná meziřadí sadů jsou na podzim černou zvěří podmítnuta a v zimě dokonce hluboce zorána. Ploty jsou drahé a ne vždy účinné (dvoumetrový plot srnka přeskočí z místa, bez rozběhu, zajíci hravě prolézají ploty určené proti srnkám a divoká prasata nepovažují plot za překážku). Jedinou ochranu vidím ve snížení současných stavů a respektování vlastnického práva sadařů, kterým by bylo umožněno chránit si své pozemky a kultury, jako proti jiným škůdcům.
