Jahodník je pěstován nejen ve velkovýrobě, ale významná část produkce v České republice je i od zahrádkářů, malopěstitelů. Také produkce jahod je ovlivňována škůdci, jak dokládá přiložený graf.
Informace o výskytu jednotlivých škůdců na jahodníku lze získat z Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky). Předloženy jsou údaje z let 1960 – 2006. Tyto přehledy byly vydávány do roku 1989 ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP pro celé území bývalého Československa. Od roku 1990 jsou vydávány SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky. Proto porovnání výskytu uvedených škůdců v České republice a na Slovensku je pouze do roku 1989. Tyto přehledy mají samozřejmě informativní charakter a nemohou pokrýt všechny výskyty v uvedených letech.
Dále jsou uvedeny u každého škůdce povolené přípravky pro ošetření v České republice. Uvedené přípravky je nutno používat v souladu s platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok.
Květopas jahodníkový
Z předložených údajů je zřejmé, že nejzávažnějším škůdcem jahodníku v České republice je květopas jahodníkový [kvetovka jahodová] (Anthonomus rubi). Jeho dospělci jsou 2 až 4 mm dlouzí a mají tmavě černé zbarvení. Beznohé larvy jsou bílé, zavalité a mírně prohnuté. Napadení se projevuje nakousnutými stopkami květních poupat, která vadnou, zasychají a následně opadávají. V extremních případech dochází až k 80% ztrátám na úrodě. Nezpůsobuje však škody každý rok, jak dokládá mapa výskytů a počty okresů se škodlivým výskytem v jednotlivých letech v České republice.
Přezimuje jako brouk na nejrůznějších místech. Úživný žír probíhá většinou od poloviny dubna do začátku května, nejčastěji v době začátku květu jabloní. Přiložen je graf, kde jsou uvedeny data prvních výskytů květopasa jahodníkového v jahodách v letech 1999 až 2005. Vajíčka jsou kladena po jednom do květních poupat jahodníků. Následně dochází k nakousnutí stopek těchto poupat. Hlavní doba kladení vajíček se shoduje s dobou plného květu jabloní a trvá potud, pokud jsou k dispozici nerozkvetlá poupata jahodníků. Dále se brouci stěhují na později kvetoucí růžokvěté rostliny (maliník, ostružiník). Vývoj larev a kuklení probíhá ve spadlých zaschlých poupatech. Brouci se líhnou začátkem července. V této době škody již nezpůsobují. Do roka se vyvine jedna generace. Pro informaci uvádíme mapy se škodlivým výskytem květopasa jahodníkového v jahodách v letech 1960 až 2006. Za stejné období je také graf s počtem okresů, ze kterých byl hlášen škodlivý výskyt tohoto škůdce.
Hospodářsky významné škody jsou známy i ze staršího období. V bývalém Československu byly v roce 1928 značné škody způsobené tímto škůdcem. Uváděl se pod názvem květopas ostružiníkový. Vyskytoval se především na ostružinách, malinách a růžích. Tímto je objasněn uvedený starší český název.
Ošetření se zahajuje při zjištění prvních brouků na jahodnících, na začátku úživného žíru brouků, přibližně v polovině dubna. Ošetření se provádí pouze před květem jahodníku.
Sviluška chmelová
Mezi významné škodlivé činitele jahodníku se dále řadí sviluška chmelová [roztočec chmeľový] (Tetranychus urticae). Dospělé samičky měří 0,4 až 0,5 mm, kladou průsvitná, bělavá, kulatá vajíčka o průměru 0,1 mm. Samečci jsou štíhlejší a kratší než samičky. Přezimují oranžové samičky, ostatní pohybliví jedinci jsou žlutozelení se dvěma tmavými skvrnkami na bocích těla. Napadení se projevuje drobnými světlými skvrnami na listech. Na jejich spodní straně je jemná pavučinka. Listy jsou bronzově zbarveny, zasychají a předčasně odumírají. Později zasychají také květy. Rostliny mají pomalý růst, plodnost je snížena. Může také dojít k předčasnému odumírání. Sviluška chmelová je teplomilná a způsobuje škody především v letních měsících. Jejími přirozenými nepřáteli jsou draví roztoči.
Diapauzující samičky přezimují v různých úkrytech, pod kůrou stromů, pod kameny, v půdě apod. Ve volné přírodě v červnu začínají sát na různých bylinách. Zdržují se většinou na spodní straně listů, kde kladou vajíčka a předou pavučinky. Za vhodných podmínek se vývoj jedné generace dovrší za 15 i méně dní. Během roku má generací několik. V mapě jsou uvedeny škodlivé výskyty svilušky chmelové v jahodníku v České republice v letech 1960 - 2006.Významným preventivním opatřením je odstraňování plevelů z porostů jahod.
Ošetření se provádí při prvních příznacích napadení. Většinou na začátku květu. Podle potřeby i po sklizni.
Roztočík jahodníkový
Leskle žlutobílé zabarven s několika příčnými rýhami je roztočík jahodníkový [roztočík jahodový] (Phytonemus pallidus syn. Tarsonemus fragariae). Dosahuje přibližně 0,1 mm délky. Vajíčka jsou bělavá. Vlivem poškození od roztočíka jahodníkového dochází ke krnění srdéčkových listů, které se nerozvíjí a také ke snížení výnosů. Rostliny během dvou tří let odumírají. V přiložené mapě jsou uvedeny škodlivé výskyty tohoto škůdce v jahodníku v České republice v letech 1960 až 2006.
Přezimují ve formě dospělých samiček v srdéčkových listech. Sají mezi chloupky a v záhybech nevyvinutých srdéčkových listů. Vajíčka jsou kladena v březnu až dubnu. Nejvíce se rozšiřuje sadbou. Na začátku 20. století byl nejdříve zjištěn na brambořících a teprve následně potvrzen na jahodníku.
V padesátých letech minulého století se doporučovala dezinfekce sazenic ponořením do 43 oC teplé vodní lázně na půl hodiny. Tento postup byl velmi používaný ve Velké Británii. Ve stejném období se ve Švýcarsku používala desinfekce proplynění methylbromidem po dobu šesti hodin při teplotě 20 oC.
Množitelské a zamořené produkční plochy se ošetřují za vysokého tlaku v dávce nejméně 1000 l postřikové kapaliny na hektar poprvé při rašení. Ošetření nutno 2 až 3 x opakovat v intervalu 3 až 5 dnů a skončit nejpozději před začátkem tvorby poupat. Další ošetření se provádí po sklizni. Pro nové výsadby je nutné používat sazenice z roztoči nenapadených porostů jahodníku.
Háďátko jahodníkové
Bělavé a štíhlé je háďátko jahodníkové [haďátko jahodové] (Aphelenchoides fragariae). Dosahuje délky 0,5 až 0,9 mm a šířky 0,01 až 0,02 mm. Napadení se projevuje u mladých lístků, které jsou růžicovitě nahloučené, úzké a zašpičatělé. Následně srdéčkové lístky odumírají. Starší listy jsou nesymetricky uspořádané, pokroucené, se silně zredukovanou listovou plochou, s malými zaschlými hnědými skvrnkami blízko hlavního žebra nebo červeně zbarvené. Rostliny velmi málo nasazují na květ. Stonky s květními poupaty bývají zkrácené, ztlustlé, silně rozvětvené, často nahloučené. Plody zůstávají malé, jsou nevzhledné a nedozrávají. Výnos může být snížen až o 40 až 75 %. Přirozenými nepřáteli háďátka jahodníkového jsou některé půdní houby, prvoci, roztoči, mravenci, dravá háďátka aj.
Má celou řadu hostitelů – jahodník, jetel plazivý. Z okrasných rostlin jsou to pak např. astry, begonie, chryzantémy, jiřiny, narcisy, lilie, pelargónie, kosatce a desítky dalších. Z plevelů např. žabinec obecný, maceška trojbarevná, mochna husí, pryskyřník plazivý, čistec bahenní.
Za rosy a vlhkého počasí se háďátka pohybují po povrchu stonků a listů. Soustřeďují se v úžlabí listů, v poupatech a květech. Průduchy vnikají do listových pletiv, kde kladou vajíčka a rozmnožují se. V průběhu vegetace mají několik generací. Zvlášť intenzivně se množí ve vlhkém prostředí. V jednom pupenu může být až 12 000 háďátek. V pozdním létě háďátka opouštějí staré rostliny, stěhují se do odnoží, do půdy a do mladých rostlin.
V 60. letech minulého století se háďátko uvádělo jako závažný škůdce jahodníků přímořských oblastí SRN. K ochraně se používala zálivka pomocí přípravků Systox a Metasystox, kterou bylo nutné po třech týdnech opakovat. Ovšem tato ochrana byla velmi nákladná a nebyla přitom dostatečně účinná.
V České republice a na Slovensku není v jahodníku povolený žádný přípravek proti háďátku jahodníkovému, proto je velmi důležité při jeho pěstování dodržovat následující zásady:
* vysazovat jen zdravou nenapadenou sadbu na pozemky nezamořené háďátky,
* sazenice podezřelé z napadení máčet po dobu 10 až 15 minut ve vodě 46 až 47 oC horké – různé odrůdy jahodníku jsou k tomuto ošetření rozdílně citlivé, proto je zapotřebí předem na menším počtu rostlin citlivost dané odrůdy k ošetření přezkoušet,
* napadené rostliny z pole odstranit a zničit,
* na háďátky napadeném pozemku po několik let nepěstovat jahodníky ani k napadení náchylné okrasné rostliny.
V některých letech a lokalitách mohou významné škody v jahodníku způsobit larvy lalokonosců. Jde především o lalokonosce vejčitého [nosánik vajcovitý] (Otiorhynchus ovatus). Z dalších druhů je to např. lalokonosec libečkový [nosánik ligurčekový] (Otiorhynchus ligustici). V přiložené mapě jsou uvedeny oblasti, kde lalokonosci způsobili hospodářsky významné škody v jahodníku.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Na paprice a Hibiscu rosa-sinensis se vyskytují každý rok černě zbarvené svilušky.
Dotaz: o jakou se jedná svilušku a jaká je ochrana rostlin?