Nenápadným, ale vždy přítomným škůdcem hrachu je kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum). Tato mšice vytváří na rostlinách hrachu velké kolonie, hlavně na vrcholových částech. Přezimuje na víceletých vikvovitých rostlinách a na hrachu škodí od května do konce sezóny. Sáním na rostlinách způsobuje jejich žloutnutí, celkové oslabení růstu, menší nasazení lusků, menší zrna a menší výnosy. Dále je také významným přenašečem viróz. Ošetření je účelné kdykoliv v průběhu vývoje rostlin při výskytu tří až pěti mšic v průměru na jednu rostlinu. Kyjatka hrachová je schopna vytvořit za dobrých podmínek novou generaci přibližně za deset dní, proto je třeba rostliny stále kontrolovat. Nejdůležitějším agrotechnickým opatřením je vhodný časný výsev a volba odolnějších odrůd.
Hrách je také cílem mnoha druhů nosatcovitých brouků. Nejznámější je listopas čárkovaný (Sitona lineatus). Požerky na okrajích listů, které způsobuje 4 až 5 mm podlouhlý šedohnědý brouk jsou charakteristické okrouhlými výkusy ve tvaru zoubkování. Brouci škodí každoročně žírem na vzcházejících rostlinách. K obzvlášť velkým škodám dochází, jestliže suché a studené počasí brzdí rostliny ve vzrůstu. Naopak, je-li dostatek jarní vláhy, rostliny poškození listů rychle nahradí. Brouci opouštějí své zimní úkryty v dubnu. Larvy se vyvíjí v kořenových hlízkách rostlin a mohou svojí přítomností narušit příjem dusíku. Porosty se ošetřují postřikem v období od vzcházení do fáze tří až čtyř pravých listů.
V období květu se vyskytuje zrnokaz hrachový (Bruchus pisorum) a zrnokaz bobový (Bruchus rufimanus). Dospělci přezimují v semenech a do porostů nalétávají v době kvetení, tzn. v poslední dekádě května. Živí se částmi květů, ale tím nezpůsobují větší škody. Vajíčka kladou na mladé lusky a vylíhlé larvy se prožírají do semen. Na povrchu semen není přítomnost larev příliš patrná. Uvnitř semen se také larvy kuklí a dospělci zde přezimují. Semena jsou znehodnocená a nevhodná pro konzumaci. V jednom semeni žije pouze jedna larva zrnokaze hrachového nebo i více larev v případě zrnokaze bobového, který napadá i další luskoviny. Ochrana spočívá ve včasném výsevu a včasné sklizni. Důležitá je také brzká orba nejméně do 8 cm.
Dalším škůdcem, kterého můžeme najít v porostech hrachu v období konce května a června, je obaleč hrachový (Cydia nigricana). Dospělí motýli nezpůsobují žádné škody, ale kladou vajíčka v poměrně rozvleklém období. Larvy zprvu minují v listech a pak se prožírají do lusků, kde tvoří pavučinky s trusem a kousky dřeně. Lusk je tím znehodnocen. V jednom lusku žije většinou jedna larva. Kuklení probíhá v půdě, kde také housenka v kokonu přezimuje. Při lokálním přemnožení mohou vzniknout až 30% ztráty. Signalizace ochrany proti obaleči hrachovému se provádí pomocí feromonových lapačů. Na pozemek se okolo 20. května umístí dva lapače a udržují se neustále ve výšce porostu. Sleduje se počet samců (nahnědlí motýli s rozpětím křídel 12 – 17 mm). Postřik se signalizuje, pokud letová vlna dosáhne prahového čísla pro ošetření, což jsou dva obaleči na jeden lapač za jeden den. Aplikace přípravku se provádí přibližně deset dní po zjištění nadprahové hodnoty. Neošetřuje se ve fázi zelených lusků ani v plné zralosti. Z agrotechnických opatření lze opět doporučit včasnou sklizeň a hlavně kvalitní hlubokou orbu.
Na hrachu škodí také vrtalky (Liriomyza), a to především vrtalka zahradní (Chromatomyia horticola). Na listech způsobují bílé, později zasychající skvrnky. Uprostřed skvrnek jsou vpichy po sání samiček a po kladení vajíček. Na horní straně listů jsou mělké, hadovité, někdy hustě vinuté, později plošné miny. V minách prosvítají larvy a jejich trus. Napadené listy zasychají a předčasně opadávají. Často bývají druhotně napadány houbami a bakteriemi. Larvy se vyvíjejí uvnitř listů v chodbičkách. Některé larvy po ukončení žíru vypadávají z listů a kuklí se v půdě. Při 25 °C trvá vývoj jedné generace asi 17 dnů. Do roka se vyvine generací několik. Ochranná opatření se provádí při zjištění prvních příznaků napadení rostlin. Ošetření je nutné po třech až čtyřech dnech zopakovat.
