Na hrušních se mohou na našem území vyskytovat tři druhy mer. Mera skvrnitá (Cacopsylla pyri) je u nás hlavním škůdcem intenzivních výsadeb hrušní. V těchto výsadbách hrušní dosahuje 90 až 95 % výskytu z celkového počtu jedinců mer. Další druh, mera ovocná (Cacopsylla pyrisuga) je méně významný škůdce, který dosahuje 5 až 15% z celkového výskytu mer. Mera hrušňová (Cacopsylla pyricola) je u nás vzácný druh, zejména se vyskytující na jižní Moravě.
Naproti tomu v Severní Americe je to nejvýznamnější škůdce hrušní. Společnou vlastností uvedených druhů mer je rychlá selekce rezistentních populací k různým typům insekticidů, která vede často k úplnému selhání ochrany, spojeným s vysokými ztrátami na úrodě a nepřiměřeně vysokými náklady na ochranná opatření. V posledních pěti letech došlo v ČR k selekci rezistentních populací mery skvrnité k převážně používanému přípravku Nomolt a účinnost řady dalších insekticidů povolených do jádrovin vůči škůdcům nebyla na mery dostatečná. V tomto článku předkládáme souhrn poznatků z literatury doplněný poznatky z výzkumu mer prováděných ve VÚRV počátkem 90. let minulého století a v posledních třech letech.
Základní poznatky z biologie
Mera skvrnitá má tři až čtyři generace do roka. Přezimuje jako dospělec pod kůrou stromů, často přímo ve výsadbě hrušní. Samičky kladou vajíčka od konce února na kůru letorostů a na šupiny pupenů, později na zelené části rašících pupenů a na listy. Ke kladení vajíček dochází při překročení denních maximálních teplot 9 °C. Obvykle bývá většina vajíček první generace vykladena před květem hrušní na dvouleté dřevo. Průměrný počet vajíček vykladený jednou samicí se pohybuje mezi 100 až 250 ks. Obvykle jsou vajíčka kladena ve skupinách po třech až patnácti kusech. Jakmile se objeví první zelené části rostlin, jsou vajíčka kladena přednostně na tyto části. Vajíčka jsou zprvu bílá, později okrově žlutá. Jsou elipsovitého tvaru, na jednom konci opatřena krátkou špičatou stopkou, kterou jsou zaklesnuta do kůry. Nymfy procházejí 5 vývojovými stupni. Jsou zpočátku žluté, v posledním vývojovém stupni se jim zabarvují některé články zadečku a pochvy křídel do června. První nymfy se líhnou ve většině let ještě před začátkem kvetení a potom sají na pupenech. Vrchol líhnutí nymf z vajíček bývá v průběhu květu nebo po odkvětu. Po vylíhnutí se uchylují do paždí rašících listů a na květní pupeny nebo tvořící se plůdky. Na plůdcích se soustřeďují v okolí kalicha. Nymfy 4. a 5. vývojového stupně jsou ponořeny do kapky medovice. Mohou se vyskytovat na všech zelených částech, ale převažují na líci listů. První generace se vyvíjí v dubnu a počátkem května na listových růžicích a na mladých plůdcích. V letech kdy se nymfy líhnou později z vajíček bývá poškození mladých plodů vyšší. Maximum výskytu dospělců první generace je ve druhé a třetí dekádě května. Vývoj druhé generace probíhá počátkem června. Tato generace bývá obvykle na hrušních nejškodlivější. Část dospělců druhé generace již vstupuje do diapauzy, zbývající část populace klade vajíčka a v sadech dochází k vývoji částečné třetí generace, v některých letech i čtvrté generace. Dospělci třetí generace se objevují ve druhé polovině července a zůstávají na hrušních v průběhu měsíce srpna, dospělci čtvrté generace se objevují v září až říjnu. V jednotlivých generacích podíl diapazujících jedinců postupně přibývá. Mera skvrnitá vykazuje tzv. sezónní dimorfismus, neboli letní a zimní formu. Jedinci zimní formy kteří vstupují do diapauzy, působí celkově tmavším vzhledem než jedinci formy letní. Jedinci zimní formy mají na základní okrově žluté až hnědavé barvě hlavy a hrudi rozlehlou červenohnědou až černohnědou kresbu. Letní forma má základní barvu hlavy a hrudi bělavě žlutou se skvrnou zprvu jasně červenou později karmínovou. Pro vývoj jedné generace mery skvrnité je v našich podmínkách potřebná SET 450 °C nad prahem 2,6.
Mera ovocná má obdobnou biologii, avšak s tím rozdílem, že dospělci obvykle přezimují mimo sady, převážně na jehličnanech. Na jaře po migraci do sadů se páří a vajíčka kladou obvykle až v dubnu a květnu, tedy mnohem později než je klade mera skvrnitá. Nymfy mery ovocné mají v pozdějších vývojových stupních nápadné barevné, červeno černé skvrny. Tento druh má pravděpodobně pouze jednu generaci za rok. Příznaky poškození oběma druhy jsou obdobné. Meru hrušňovou jsme v intenzivních výsadbách v našich podmínkách nezjistili.
Příznaky poškození
Dospělci i nymfy mer sají na listech a plodech. Při sání vylučují medovici, která při silném výskytu později pokrývá listy a plody. Přitom dochází k ucpávání průduchů a ke snížení transpirace. Na medovici se namnožují černě (houby rodu Alternaria) což se projevuje snížením asimilace. Rezavě hnědé až černé skvrny potom pokrývají listy, které se trhají, zasychají a postupně opadávají. Pokud sají nymfy na plodech krátce po květu, obvykle v okolí okvětních lístků plůdky praskají. Pokud takové plody dozrají, jsou neprodejné anebo opadávají ještě před sklizní. Obdobně plody pokryté medovicí a černěmi jsou neprodejné. Při silném napadení merami dochází vlivem toxinů, které mery vylučují do pletiv rostlin při sání, také ke zkracování, deformacím a zduřování letorostů. Po několikaletém silném napadení jsou stromy oslabené, plody špatně dozrávají a jsou zakrnělé, v roce následujícím po silném napadení merami se snižuje květní násada nebo strom nezakvétá. Přitom se zvyšuje náchylnost stromů k mrazům a stromy postupně odumírají. Poslední tři uvedené příznaky poškození vlivem toxicity slin je označován jako „merový šok“ - „Psylla shock“. Vedle toho mohou mery na hrušních přenášet původce fytoplazmy, která způsobuje tzv. „chřadnutí hrušní“ - „Pear deeline“ nebo „Parryho syndrom“. Napadení stromu fytoplazmou vede k rychlému odumírání stromů vlivem nedostatečné výživy kořenů v důsledku zabránění pohybu asimilátů v rostlině směrem dolů. V našich podmínkách se dosud chřadnutí hrušní působeném fytoplazmou kalamitně nevyskytlo.
Monitoring výskytu
Ke zjišťování vajíček a nymf před květem se odebírá 25 větviček dvouletého dřeva o délce 20 cm (5m délky), úhlopříčně z výsadby hrušní. Práh škodlivosti je 0,4 vajíček na 1m délky větvičky, anebo 20 a více dospělců na 100 větví zjištěných pomocí sklepávadla. Ke zjišťování výskytu vajíček a nymf po odkvětu hrušní se odebírá úhlopříčně 25 růžic s listy a plody. Práh škodlivosti po odkvětu je 10 vajíček a nymf na 100 listů (nebo 40 vajíček a nymf na 100 růžic). Tento práh platí také pro další generace. Odpočty se provádějí v době maxima výskytu vajíček a nymf. V době maxima výskytu dospělců se zjišťuje jejich výskyt sklepáváním. V těchto periodách platí pro všechny následující generace práh škodlivosti 20 a více dospělců na 100 větví zjištěných pomocí sklepávadla. Z hlediska praktické ochrany je nezbytné zjistit kladení vajíček dospělci první generace. Odběr vzorků růžic je nutno provádět v průběhu měsíce května vždy v týdenních intervalech. Pro zjišťování výskytu dospělců mer se používá metody sklepávání (sklepávadlo o ploše 0,25 m²). Na každé parcele se provádí 25 sklepů – po jednom sklepu ze stromu, rovnoběžně rozmístěných na ploše výsadby. Kritické období pro zjišťování dospělců mer je u přezimující generace před květem, obvykle období „myšího ouška“. U dospělců první generace je toto období v průběhu měsíce května. V uvedeném období je potřeba sklepávat v týdenních intervalech.
Optimální termíny pro ošetření na jednotlivá vývojová stádia jednotlivých generací lze určovat podle sum efektivních teplot (SET) nad prahem 2,6 °C počítáno od 1.ledna. Maximální výskyt vajíček první generace nastává při SET 200 – 230 (nad 2,6). V tomto období lze očekávat termín pro zahájení ošetření ovolarvicidy a larvicidy. První vrchol výskytu vajíček druhé generace je při SET 650 (nad 2,6). SET pro vývoj vajíček mery skvrnité je 176 °C nad 2,6. Optimální termín pro ochranu proti dospělcům mer je nejlepší určovat na základě sklepávání. Monitoring výskytu mer je základem integrované ochrany hrušní proti nim.
Rezistence mer k insekticidům
V extenzivních výsadbách hrušní a v zahradách nepůsobí mery významné škody, protože jsou zde účinně regulovány predátory a parasitoidy. Do poloviny 80. let byly mery v intenzivních sadech kontrolovány širokospektrálními insekticidy. Rezistentní populace byly od té doby zaznamenány u mery skvrnité v Evropě a mery hrušňové v Severní Americe. Počátkem 90. let byly rezistentní populace mery skvrnité k pyretroidům a organofosfátům potvrzeny z našeho území (lokality Doksany, Pěnčín). V té době byl na základě pokusů prováděných VÚRV registrován do hrušní proti merám přípravek Nomolt 15 EC. Další v té době testované přípravky (Dimilin 48 SC a Consult 100 EC), které vykazovaly dobrou účinnost na populaci mer rezistentních ke klasickým insekticidům a potřebnou selektivitu vůči přirozeným nepřátelům, nebyly na mery registrovány. V prvních letech tohoto století po necelých deseti letech jednostranné preference přípravku Nomolt 15 EC začal tento přípravek v ochraně proti merám na hrušních selhávat. Příčinou ztráty účinnosti bylo nedodržování antirezistentní strategie (tj.nemožnost střídání přípravků s různým typem účinné látky).
Důkazy o výskytu rezistentních populací mery skvrnité vůči insekticidům z ČR jsme získali na základě monitoringu výskytu mer na v komerčních sadech na lokalitách ve středních a severních Čechách a na jižní Moravě v letech 2003 až 2006 a na základě laboratorních testů. Kontaktní účinky přípravků byly testovány na dospělcích v laboratoři. Na nymfách bylo prováděno ošetřování ručním postřikovačem na zaizolovaných větvích v pokusném sadu. Vedle vzorků populací odebraných z komerčních intenzivně ošetřovaných sadů byla jako kontrolní citlivá populace použita populace z dlouhodobě neošetřovaného sadu z Doksan. Takto byla potvrzena rezistence populací mery skvrnité k přípravku Nomolt 15 EC. U populace mery z Litoměřic dosahoval podíl rezistentních jedinců v populaci téměř 100 %, v populaci ze Slaného okolo 50 %. Populace z dlouhodobě neošetřovaného hrušňového sadu z Doksan byla k přípravku Nomolt 15 EC 30x citlivější než populace mery skvrnité z Litoměřic. Přípravek Nomolt 15 EC nelze proto pro ochranu populací podezřelých na rezistenci pro ochranu dále doporučovat. Současně byla u populace mer z Litoměřic zjištěna snížená účinnost přípravku Dimilin 48 EC. U populace mer z Litoměřic byla 43x nižší účinnost oproti citlivé populaci z Doksan. Současně byla u populace mer z Litoměřic zjištěna snížená účinnost přípravku Zolone 35 EC vůči nymfám. Podíl přežívání nymf v této populaci po doporučené dávce Zolone 35 EC byl 94% oproti 13% přeživších nymf u citlivé populace z Doksan. Takováto rezistence ke dvěma různým typům účinných látek je označována jako spřažená (cross-resistance). V populacích mery skvrnité z Čech byla zjištěna rezistence k více než dvěma typům účinných látek, kterou označujeme jako mnohonásobnou rezistenci (multiple resistance).
Jaké přípravky lze v současnosti doporučit pro ochranu hrušní vůči merám v případech kdy účinnost přípravku Nomolt 15 EC začne být nedostatečná? Jestliže shrneme výsledky testů pro dostatečně účinné přípravky, potom na dospělce vykazoval nejvyšší účinnost v doporučené dávce na cross-rezistentní populace mery přípravek Zolone 35 EC, nižší účinnost měly přípravky Trebone 10 F a Cascade 5 EC. Účinnost ostatních testovaných přípravků v doporučených koncentracích do jádrovin (Calypso, Vaztac) byla na dospělce nedostatečná. Na nymfy vykazovaly nejvyšší účinnost v doporučené dávce přípravky Sanmite 20 WP a Calypso 480 SC (100%). Při rozvleklém líhnutí nymf z vajíček je nutno tyto přípravky použít opakovaně (tzv. zdvojená aplikace). Druhá aplikace se provede za 10 až 14 dnů podle průběhu teplot. Přípravky Sanmite 20 WP a Calypso 480 SC jsou mnohem účinnější vůči nymfám než vůči dospělcům. Naproti tomu u rezistentních populací přípravek Zolone 35 EC účinný na dospělce je zcela neúčinný na nymfy. Na základě laboratorních testů byly v roce 2005 provedeny poloprovozní pokusy pro rozšíření registrace přípravku Sanmite 20 WP na mery do sadů a od roku 2006 je tento přípravek v ČR na mery v hrušních registrován.
Zásady ochrany
Přednostně je nutné ošetřovat selektivními přípravky k přirozeným nepřátelům a využívat doporučené metody monitorování výskytu mer a doporučené prahy škodlivosti. Vyvarovat se používání zcela neselektivních přípravků jako je například Mospilan 20 SP. Zajistit střídání přípravků s různými typy účinných látek. Jeden přípravek neaplikovat v sezóně více než 3 krát. Využívat možnosti zdvojení ošetření jedním přípravkem po 10 až 14 dnech, což je součástí antirezistetních strategií. Využít vedlejších účinků insekticidů povolených do jádrovin na jiné cílové škůdce. Zásadou je aplikovat přípravky v optimální době, tj. při počátku nebo při maximu výskytu některého vývojového stadia. Přitom je třeba brát v úvahu rozdílnou citlivost některých přípravků na dospělce a nymfy. Tak přípravek Sanmite 20 WP je časný larvicid, vysoce účinný na nymfy 1 vývojového stupně, přičemž jeho účinnost na nymfy 2. a 3. stupně silně poklesá. Na dospělce nemá téměř žádný vliv. Působí spíše jako ovolarvicid. Po aplikaci na vajíčka krátce před líhnutím nymf vykazuje vysokou účinnost. Obdobně vysokou účinnost vykazuje Nomolt 15 EC a ostatní inhibitory tvorby chitinu jako ovolarvicidy nebo časné larvicidy. Obdobně bude působit přípravek Spintor, jehož registrace se v ČR očekává. Naproti tomu přípravek Cylypso 480 EC a další možné neonikotinoidy jsou spíše klasické larvicidy. Mají dostatečnou účinnost na nymfy 1., 2. a 3. vývojového stupně, vedlejší účinky mají i na dospělce mery skvrnité. V našich pokusech byla účinnost přípravků Zolone 35 EC, Trebon 10F Cascade 5 EC mnohem vyšší na dospělce než na nymfy. Na nymfy 4. a 5. vývojového stupně v podstatě nemá dostatečnou účinnost žádný z dosud registrovaných přípravků. Nymfy jsou chráněny v kapce medovice.
Základ ošetření je ošetření ovolarvicidy nebo larvicidy na první generaci před květem a na druhou generaci v polovině května. Jestliže je účinnost použitých selektivních přípravků dostatečná, nejsou další ošetření obvykle potřebná, protože v letním období jsou populace mer regulovány přirozenými nepřáteli. Jestliže však v sadu máme populaci rezistentní k některému přípravku a jeho účinnost je nedostatečná, dochází k přemnožení mer při kterém přirození nepřátelé již nestačí růst populace mer zastavit. Jestliže se navíc použije nějaký přípravek zcela neselektivní k přirozeným nepřátelům, výskyt mer se stává kalamitní a škodám již nelze zabránit. Doplňkové ošetření kontaktními přípravky na dospělce je vhodné provádět jen při přemnožení mery skvrnité a její rezistenci k insekticidům. Další doplňkové ošetření jsou v tomto případě ošetření olejovými přípravky před květem nebo preparáty na bázi kaolinu.
Posloupnost ochranných opatření
Při přemnožení mer v předchozím roce ošetření před květem zahajujeme podpůrným ošetřením olejovitými přípravky nebo preparáty na bázi kaolinu jako repelentů kladení vajíček. U olejových přípravků je však třeba aplikovat vysoké dávky (20 a více litrů na 1 ha) a po smytí deštěm je opakovat. Účinnost v ČR registrovaných přípravků (Oleoekol, Frutapon 7E) v doporučované dávce je vůči merám na hrušních nedostatečná. Podmínky aplikace preparátů na bázi kaolinu jsou uvedeny v další části textu. Při překročení prahu škodlivosti pro dospělce při teplotách nad 9 °C lze využít proti dospělcům mer vedlejších účinků přípravků Cascade 5 EC a Trebon 10 F, při teplotách nad 15 °C přípravku Zolone 35 EC. Aplikace těchto přípravků musí být provedena co nejdříve, ještě před maximem kladení vajíček.
Před květem ve fenofázi růžového poupěte až vzdutého poupěte, při maximu výskytu vajíček a vylíhlých prvních nymfám je optimální termín pro první aplikaci přípravku Nomolt 15 EC (pouze pro dosud citlivé populace k tomuto přípravku) a přípravku Sanmite 20 WP (jak pro citlivé tak pro populace rezistentní k přípravku Nomolt 15 EC). Při zvýšeném výskytu mer a při rozvleklém líhnutí mer z vajíček se doporučuje ošetření těmito přípravky za 10 až 14 dnů opakovat. Obdobně lze v této době provádět ošetření přípravkem Calypso 480 SC. Jen termín ošetření je poněkud posunut, přibližně když je 30 % nymf vylíhlých z vajíček. Od poloviny května, při počátku líhnutí nymf z vajíček je většinou potřebné v závislosti na překročení prahu škodlivosti celý systém ošetření zopakovat na druhou generaci. V tomto období přípravek Cylypso 480 SC vzhledem k nízké selektivitě k predátorům již nedoporučujeme. Na 3.generaci mery skvrnité koncem června nebo v červenci je možno použít obdobný sled přípravků jako na 2.generaci.
Preparáty na bázi kaolinu
Používání kaolínu k ochraně rostlin bylo vyvinuto v USA v 2. polovině 90. let. Kaolín je aluminio-silikátový minerál (Al4Si4O10(OH)8), který po rozpuštění ve vodě dobře ulpívá na povrchu větví, listů i plodů a to i s voskovým povrchem. V USA je formulován do neabrazívního přípravku SURROUND WP (Engelhard Corporation, USA) a je registrován na ovocné dřeviny, zeleninu, okrasné rostliny i polní plodiny (sója, fazole aj.). Preparáty na bázi kaolinu nejsou u nás evidovány jak přípravky na ochranu rostlin, ale jako pomocné prostředky. Preparáty na bázi kaolinu nejsou toxické pro teplokrevné organismy, včely ani vodní faunu. Insekticidní účinek kaolinu je fyzikální povahy. U mer zpomaluje pohyb vylíhlých nymf a jakousi vizuální dezorientaci dospělců, kteří obtížně hledají vhodná místa ke kladení vajíček a špatně se pohybují po povrchu filmu. Současně u mer film zabraňuje kladení vajíček. Vedle toho tento film snižuje stres rostlin způsobovaný slunečním zářením, což se projevuje zvýšením fotosyntetické aktivity a lepším hospodařením s vodou, zvýšením plodnosti a kvality plodů a zvýšením výnosu. Na hrušních jsou preparáty na bázi kaolinu účinné na mery, snižují napadení obalečem jablečným, slupkovými a pupenovými obaleči, minujícími motýli, křísky a fytofágními roztoči. Nejsou účinné na mšice a štítenku zhoubnou. Při ošetření listů působí negativně na dravé roztoče, parasitoidy štítenek, minujících motýlů a mšic i predátory a parasitoidy mer, což může vést při častém ošetřování k přemnožení těchto škůdců. Tomuto negativnímu vlivu na užitečnou faunu sadů se lze vyhnout časnou aplikací. Proti merám se doporučují 2-3 ošetření před květem. První ošetření se provádí, jestliže teplota po dva dny za sebou dosahuje nejméně 10 °C , nejpozději do fenofáze zelené špičky. Ošetření se opakuje po smytí filmu deštěm nebo za 7-10 dní po předchozím ošetření až do fenofáze růžového poupěte. Preparáty na bázi kaolinu se aplikují ve vodní suspenzi postřikem. Vzhledem k možné abrazivosti kaolinových preparátů je třeba volit vhodné trysky. Preparáty se aplikují v dávce cca 900 až 1800 l jíchy/ha a 30-60 kg kaolínu/1000 l vody (27 kg – 108 kg kaolínu na 1 ha podle velikosti a stáří stromů). Dávky lze rozdělit tak, že při prvním ošetření se použije 45 až 60 kg kaolínu na 1000 l vody, na další 15-30 kg kaolínu na 1000 l vody. Tato ošetření se doplní přibližně ve fenofázi vzdutého poupěte ošetřením insekticidem proti právě se líhnoucím prvním nymfám. Samice mer po aplikaci kaolinu odkládají hromadné kladení vajíček na nově, rychle rašící zelené lístky. Kladení vajíček a následně líhnutí nymf je tak synchronizováno do krátkého období, což významně zvyšuje účinnost použitých insekticidů. Po odkvětu je možné kaolín použít, není však doporučován pro negativní vliv na užitečnou faunu, vyvolávající sekundární přemnožení svilušek, mšic, štítenek nebo minujících motýlů, přestože zároveň má pozitivní vliv na regulaci obaleče jablečného, slupkových obalečů a celkové zlepšení fyziologické konzistence hrušní.
Biologická ochrana
Základem je využití regulační schopnosti přirozených nepřátel mer použitím selektivních insekticidů. Nejvýznamnější přirození nepřátelé mer jsou dravé ploštice zejména z rodů Anthocoris a Orius, larvy a dospělci slunéček a zlatooček, škvor obecný a pavouci. Dále pak parazitické vosičky, které se vyvíjejí v nymfách, zejména druh Trechnites psyllae. Další možností je introdukce ploštice Anthocoris nemoralis ve formě některého z komerčních přípravků používaných v Evropě v ochraně skleníkových kultur (např. Popsyl - Biotop, Francie nebo Biobest, Belgie). Proti merám na hrušních není pro tyto přípravky dosud vypracována metodika aplikace, jejich účinnost není v našich podmínkách ověřena a tato metoda vyžaduje výzkumné dopracování.
Autoři děkují RNDr. O. Pultarovi za kritické připomínky a poskytnutí podkladů pro text o biologické ochraně a přípravcích na bázi kaolinu. V textu byly využity výsledky řešení projektu výzkumu 0002700603.
František Kocourek, Jitka Stará, Naproti tomu v Severní Americe je to nejvýznamnější škůdce hrušní. Společnou vlastností uvedených druhů mer je rychlá selekce rezistentních populací k různým typům insekticidů, která vede často k úplnému selhání ochrany, spojeným s vysokými ztrátami na úrodě a nepřiměřeně vysokými náklady na ochranná opatření. V posledních pěti letech došlo v ČR k selekci rezistentních populací mery skvrnité k převážně používanému přípravku Nomolt a účinnost řady dalších insekticidů povolených do jádrovin vůči škůdcům nebyla na mery dostatečná. V tomto článku předkládáme souhrn poznatků z literatury doplněný poznatky z výzkumu mer prováděných ve VÚRV počátkem 90. let minulého století a v posledních třech letech.
Základní poznatky z biologie
Mera skvrnitá má tři až čtyři generace do roka. Přezimuje jako dospělec pod kůrou stromů, často přímo ve výsadbě hrušní. Samičky kladou vajíčka od konce února na kůru letorostů a na šupiny pupenů, později na zelené části rašících pupenů a na listy. Ke kladení vajíček dochází při překročení denních maximálních teplot 9 °C. Obvykle bývá většina vajíček první generace vykladena před květem hrušní na dvouleté dřevo. Průměrný počet vajíček vykladený jednou samicí se pohybuje mezi 100 až 250 ks. Obvykle jsou vajíčka kladena ve skupinách po třech až patnácti kusech. Jakmile se objeví první zelené části rostlin, jsou vajíčka kladena přednostně na tyto části. Vajíčka jsou zprvu bílá, později okrově žlutá. Jsou elipsovitého tvaru, na jednom konci opatřena krátkou špičatou stopkou, kterou jsou zaklesnuta do kůry. Nymfy procházejí 5 vývojovými stupni. Jsou zpočátku žluté, v posledním vývojovém stupni se jim zabarvují některé články zadečku a pochvy křídel do června. První nymfy se líhnou ve většině let ještě před začátkem kvetení a potom sají na pupenech. Vrchol líhnutí nymf z vajíček bývá v průběhu květu nebo po odkvětu. Po vylíhnutí se uchylují do paždí rašících listů a na květní pupeny nebo tvořící se plůdky. Na plůdcích se soustřeďují v okolí kalicha. Nymfy 4. a 5. vývojového stupně jsou ponořeny do kapky medovice. Mohou se vyskytovat na všech zelených částech, ale převažují na líci listů. První generace se vyvíjí v dubnu a počátkem května na listových růžicích a na mladých plůdcích. V letech kdy se nymfy líhnou později z vajíček bývá poškození mladých plodů vyšší. Maximum výskytu dospělců první generace je ve druhé a třetí dekádě května. Vývoj druhé generace probíhá počátkem června. Tato generace bývá obvykle na hrušních nejškodlivější. Část dospělců druhé generace již vstupuje do diapauzy, zbývající část populace klade vajíčka a v sadech dochází k vývoji částečné třetí generace, v některých letech i čtvrté generace. Dospělci třetí generace se objevují ve druhé polovině července a zůstávají na hrušních v průběhu měsíce srpna, dospělci čtvrté generace se objevují v září až říjnu. V jednotlivých generacích podíl diapazujících jedinců postupně přibývá. Mera skvrnitá vykazuje tzv. sezónní dimorfismus, neboli letní a zimní formu. Jedinci zimní formy kteří vstupují do diapauzy, působí celkově tmavším vzhledem než jedinci formy letní. Jedinci zimní formy mají na základní okrově žluté až hnědavé barvě hlavy a hrudi rozlehlou červenohnědou až černohnědou kresbu. Letní forma má základní barvu hlavy a hrudi bělavě žlutou se skvrnou zprvu jasně červenou později karmínovou. Pro vývoj jedné generace mery skvrnité je v našich podmínkách potřebná SET 450 °C nad prahem 2,6.
Mera ovocná má obdobnou biologii, avšak s tím rozdílem, že dospělci obvykle přezimují mimo sady, převážně na jehličnanech. Na jaře po migraci do sadů se páří a vajíčka kladou obvykle až v dubnu a květnu, tedy mnohem později než je klade mera skvrnitá. Nymfy mery ovocné mají v pozdějších vývojových stupních nápadné barevné, červeno černé skvrny. Tento druh má pravděpodobně pouze jednu generaci za rok. Příznaky poškození oběma druhy jsou obdobné. Meru hrušňovou jsme v intenzivních výsadbách v našich podmínkách nezjistili.
Příznaky poškození
Dospělci i nymfy mer sají na listech a plodech. Při sání vylučují medovici, která při silném výskytu později pokrývá listy a plody. Přitom dochází k ucpávání průduchů a ke snížení transpirace. Na medovici se namnožují černě (houby rodu Alternaria) což se projevuje snížením asimilace. Rezavě hnědé až černé skvrny potom pokrývají listy, které se trhají, zasychají a postupně opadávají. Pokud sají nymfy na plodech krátce po květu, obvykle v okolí okvětních lístků plůdky praskají. Pokud takové plody dozrají, jsou neprodejné anebo opadávají ještě před sklizní. Obdobně plody pokryté medovicí a černěmi jsou neprodejné. Při silném napadení merami dochází vlivem toxinů, které mery vylučují do pletiv rostlin při sání, také ke zkracování, deformacím a zduřování letorostů. Po několikaletém silném napadení jsou stromy oslabené, plody špatně dozrávají a jsou zakrnělé, v roce následujícím po silném napadení merami se snižuje květní násada nebo strom nezakvétá. Přitom se zvyšuje náchylnost stromů k mrazům a stromy postupně odumírají. Poslední tři uvedené příznaky poškození vlivem toxicity slin je označován jako „merový šok“ - „Psylla shock“. Vedle toho mohou mery na hrušních přenášet původce fytoplazmy, která způsobuje tzv. „chřadnutí hrušní“ - „Pear deeline“ nebo „Parryho syndrom“. Napadení stromu fytoplazmou vede k rychlému odumírání stromů vlivem nedostatečné výživy kořenů v důsledku zabránění pohybu asimilátů v rostlině směrem dolů. V našich podmínkách se dosud chřadnutí hrušní působeném fytoplazmou kalamitně nevyskytlo.
Monitoring výskytu
Ke zjišťování vajíček a nymf před květem se odebírá 25 větviček dvouletého dřeva o délce 20 cm (5m délky), úhlopříčně z výsadby hrušní. Práh škodlivosti je 0,4 vajíček na 1m délky větvičky, anebo 20 a více dospělců na 100 větví zjištěných pomocí sklepávadla. Ke zjišťování výskytu vajíček a nymf po odkvětu hrušní se odebírá úhlopříčně 25 růžic s listy a plody. Práh škodlivosti po odkvětu je 10 vajíček a nymf na 100 listů (nebo 40 vajíček a nymf na 100 růžic). Tento práh platí také pro další generace. Odpočty se provádějí v době maxima výskytu vajíček a nymf. V době maxima výskytu dospělců se zjišťuje jejich výskyt sklepáváním. V těchto periodách platí pro všechny následující generace práh škodlivosti 20 a více dospělců na 100 větví zjištěných pomocí sklepávadla. Z hlediska praktické ochrany je nezbytné zjistit kladení vajíček dospělci první generace. Odběr vzorků růžic je nutno provádět v průběhu měsíce května vždy v týdenních intervalech. Pro zjišťování výskytu dospělců mer se používá metody sklepávání (sklepávadlo o ploše 0,25 m²). Na každé parcele se provádí 25 sklepů – po jednom sklepu ze stromu, rovnoběžně rozmístěných na ploše výsadby. Kritické období pro zjišťování dospělců mer je u přezimující generace před květem, obvykle období „myšího ouška“. U dospělců první generace je toto období v průběhu měsíce května. V uvedeném období je potřeba sklepávat v týdenních intervalech.
Optimální termíny pro ošetření na jednotlivá vývojová stádia jednotlivých generací lze určovat podle sum efektivních teplot (SET) nad prahem 2,6 °C počítáno od 1.ledna. Maximální výskyt vajíček první generace nastává při SET 200 – 230 (nad 2,6). V tomto období lze očekávat termín pro zahájení ošetření ovolarvicidy a larvicidy. První vrchol výskytu vajíček druhé generace je při SET 650 (nad 2,6). SET pro vývoj vajíček mery skvrnité je 176 °C nad 2,6. Optimální termín pro ochranu proti dospělcům mer je nejlepší určovat na základě sklepávání. Monitoring výskytu mer je základem integrované ochrany hrušní proti nim.
Rezistence mer k insekticidům
V extenzivních výsadbách hrušní a v zahradách nepůsobí mery významné škody, protože jsou zde účinně regulovány predátory a parasitoidy. Do poloviny 80. let byly mery v intenzivních sadech kontrolovány širokospektrálními insekticidy. Rezistentní populace byly od té doby zaznamenány u mery skvrnité v Evropě a mery hrušňové v Severní Americe. Počátkem 90. let byly rezistentní populace mery skvrnité k pyretroidům a organofosfátům potvrzeny z našeho území (lokality Doksany, Pěnčín). V té době byl na základě pokusů prováděných VÚRV registrován do hrušní proti merám přípravek Nomolt 15 EC. Další v té době testované přípravky (Dimilin 48 SC a Consult 100 EC), které vykazovaly dobrou účinnost na populaci mer rezistentních ke klasickým insekticidům a potřebnou selektivitu vůči přirozeným nepřátelům, nebyly na mery registrovány. V prvních letech tohoto století po necelých deseti letech jednostranné preference přípravku Nomolt 15 EC začal tento přípravek v ochraně proti merám na hrušních selhávat. Příčinou ztráty účinnosti bylo nedodržování antirezistentní strategie (tj.nemožnost střídání přípravků s různým typem účinné látky).
Důkazy o výskytu rezistentních populací mery skvrnité vůči insekticidům z ČR jsme získali na základě monitoringu výskytu mer na v komerčních sadech na lokalitách ve středních a severních Čechách a na jižní Moravě v letech 2003 až 2006 a na základě laboratorních testů. Kontaktní účinky přípravků byly testovány na dospělcích v laboratoři. Na nymfách bylo prováděno ošetřování ručním postřikovačem na zaizolovaných větvích v pokusném sadu. Vedle vzorků populací odebraných z komerčních intenzivně ošetřovaných sadů byla jako kontrolní citlivá populace použita populace z dlouhodobě neošetřovaného sadu z Doksan. Takto byla potvrzena rezistence populací mery skvrnité k přípravku Nomolt 15 EC. U populace mery z Litoměřic dosahoval podíl rezistentních jedinců v populaci téměř 100 %, v populaci ze Slaného okolo 50 %. Populace z dlouhodobě neošetřovaného hrušňového sadu z Doksan byla k přípravku Nomolt 15 EC 30x citlivější než populace mery skvrnité z Litoměřic. Přípravek Nomolt 15 EC nelze proto pro ochranu populací podezřelých na rezistenci pro ochranu dále doporučovat. Současně byla u populace mer z Litoměřic zjištěna snížená účinnost přípravku Dimilin 48 EC. U populace mer z Litoměřic byla 43x nižší účinnost oproti citlivé populaci z Doksan. Současně byla u populace mer z Litoměřic zjištěna snížená účinnost přípravku Zolone 35 EC vůči nymfám. Podíl přežívání nymf v této populaci po doporučené dávce Zolone 35 EC byl 94% oproti 13% přeživších nymf u citlivé populace z Doksan. Takováto rezistence ke dvěma různým typům účinných látek je označována jako spřažená (cross-resistance). V populacích mery skvrnité z Čech byla zjištěna rezistence k více než dvěma typům účinných látek, kterou označujeme jako mnohonásobnou rezistenci (multiple resistance).
Jaké přípravky lze v současnosti doporučit pro ochranu hrušní vůči merám v případech kdy účinnost přípravku Nomolt 15 EC začne být nedostatečná? Jestliže shrneme výsledky testů pro dostatečně účinné přípravky, potom na dospělce vykazoval nejvyšší účinnost v doporučené dávce na cross-rezistentní populace mery přípravek Zolone 35 EC, nižší účinnost měly přípravky Trebone 10 F a Cascade 5 EC. Účinnost ostatních testovaných přípravků v doporučených koncentracích do jádrovin (Calypso, Vaztac) byla na dospělce nedostatečná. Na nymfy vykazovaly nejvyšší účinnost v doporučené dávce přípravky Sanmite 20 WP a Calypso 480 SC (100%). Při rozvleklém líhnutí nymf z vajíček je nutno tyto přípravky použít opakovaně (tzv. zdvojená aplikace). Druhá aplikace se provede za 10 až 14 dnů podle průběhu teplot. Přípravky Sanmite 20 WP a Calypso 480 SC jsou mnohem účinnější vůči nymfám než vůči dospělcům. Naproti tomu u rezistentních populací přípravek Zolone 35 EC účinný na dospělce je zcela neúčinný na nymfy. Na základě laboratorních testů byly v roce 2005 provedeny poloprovozní pokusy pro rozšíření registrace přípravku Sanmite 20 WP na mery do sadů a od roku 2006 je tento přípravek v ČR na mery v hrušních registrován.
Zásady ochrany
Přednostně je nutné ošetřovat selektivními přípravky k přirozeným nepřátelům a využívat doporučené metody monitorování výskytu mer a doporučené prahy škodlivosti. Vyvarovat se používání zcela neselektivních přípravků jako je například Mospilan 20 SP. Zajistit střídání přípravků s různými typy účinných látek. Jeden přípravek neaplikovat v sezóně více než 3 krát. Využívat možnosti zdvojení ošetření jedním přípravkem po 10 až 14 dnech, což je součástí antirezistetních strategií. Využít vedlejších účinků insekticidů povolených do jádrovin na jiné cílové škůdce. Zásadou je aplikovat přípravky v optimální době, tj. při počátku nebo při maximu výskytu některého vývojového stadia. Přitom je třeba brát v úvahu rozdílnou citlivost některých přípravků na dospělce a nymfy. Tak přípravek Sanmite 20 WP je časný larvicid, vysoce účinný na nymfy 1 vývojového stupně, přičemž jeho účinnost na nymfy 2. a 3. stupně silně poklesá. Na dospělce nemá téměř žádný vliv. Působí spíše jako ovolarvicid. Po aplikaci na vajíčka krátce před líhnutím nymf vykazuje vysokou účinnost. Obdobně vysokou účinnost vykazuje Nomolt 15 EC a ostatní inhibitory tvorby chitinu jako ovolarvicidy nebo časné larvicidy. Obdobně bude působit přípravek Spintor, jehož registrace se v ČR očekává. Naproti tomu přípravek Cylypso 480 EC a další možné neonikotinoidy jsou spíše klasické larvicidy. Mají dostatečnou účinnost na nymfy 1., 2. a 3. vývojového stupně, vedlejší účinky mají i na dospělce mery skvrnité. V našich pokusech byla účinnost přípravků Zolone 35 EC, Trebon 10F Cascade 5 EC mnohem vyšší na dospělce než na nymfy. Na nymfy 4. a 5. vývojového stupně v podstatě nemá dostatečnou účinnost žádný z dosud registrovaných přípravků. Nymfy jsou chráněny v kapce medovice.
Základ ošetření je ošetření ovolarvicidy nebo larvicidy na první generaci před květem a na druhou generaci v polovině května. Jestliže je účinnost použitých selektivních přípravků dostatečná, nejsou další ošetření obvykle potřebná, protože v letním období jsou populace mer regulovány přirozenými nepřáteli. Jestliže však v sadu máme populaci rezistentní k některému přípravku a jeho účinnost je nedostatečná, dochází k přemnožení mer při kterém přirození nepřátelé již nestačí růst populace mer zastavit. Jestliže se navíc použije nějaký přípravek zcela neselektivní k přirozeným nepřátelům, výskyt mer se stává kalamitní a škodám již nelze zabránit. Doplňkové ošetření kontaktními přípravky na dospělce je vhodné provádět jen při přemnožení mery skvrnité a její rezistenci k insekticidům. Další doplňkové ošetření jsou v tomto případě ošetření olejovými přípravky před květem nebo preparáty na bázi kaolinu.
Posloupnost ochranných opatření
Při přemnožení mer v předchozím roce ošetření před květem zahajujeme podpůrným ošetřením olejovitými přípravky nebo preparáty na bázi kaolinu jako repelentů kladení vajíček. U olejových přípravků je však třeba aplikovat vysoké dávky (20 a více litrů na 1 ha) a po smytí deštěm je opakovat. Účinnost v ČR registrovaných přípravků (Oleoekol, Frutapon 7E) v doporučované dávce je vůči merám na hrušních nedostatečná. Podmínky aplikace preparátů na bázi kaolinu jsou uvedeny v další části textu. Při překročení prahu škodlivosti pro dospělce při teplotách nad 9 °C lze využít proti dospělcům mer vedlejších účinků přípravků Cascade 5 EC a Trebon 10 F, při teplotách nad 15 °C přípravku Zolone 35 EC. Aplikace těchto přípravků musí být provedena co nejdříve, ještě před maximem kladení vajíček.
Před květem ve fenofázi růžového poupěte až vzdutého poupěte, při maximu výskytu vajíček a vylíhlých prvních nymfám je optimální termín pro první aplikaci přípravku Nomolt 15 EC (pouze pro dosud citlivé populace k tomuto přípravku) a přípravku Sanmite 20 WP (jak pro citlivé tak pro populace rezistentní k přípravku Nomolt 15 EC). Při zvýšeném výskytu mer a při rozvleklém líhnutí mer z vajíček se doporučuje ošetření těmito přípravky za 10 až 14 dnů opakovat. Obdobně lze v této době provádět ošetření přípravkem Calypso 480 SC. Jen termín ošetření je poněkud posunut, přibližně když je 30 % nymf vylíhlých z vajíček. Od poloviny května, při počátku líhnutí nymf z vajíček je většinou potřebné v závislosti na překročení prahu škodlivosti celý systém ošetření zopakovat na druhou generaci. V tomto období přípravek Cylypso 480 SC vzhledem k nízké selektivitě k predátorům již nedoporučujeme. Na 3.generaci mery skvrnité koncem června nebo v červenci je možno použít obdobný sled přípravků jako na 2.generaci.
Preparáty na bázi kaolinu
Používání kaolínu k ochraně rostlin bylo vyvinuto v USA v 2. polovině 90. let. Kaolín je aluminio-silikátový minerál (Al4Si4O10(OH)8), který po rozpuštění ve vodě dobře ulpívá na povrchu větví, listů i plodů a to i s voskovým povrchem. V USA je formulován do neabrazívního přípravku SURROUND WP (Engelhard Corporation, USA) a je registrován na ovocné dřeviny, zeleninu, okrasné rostliny i polní plodiny (sója, fazole aj.). Preparáty na bázi kaolinu nejsou u nás evidovány jak přípravky na ochranu rostlin, ale jako pomocné prostředky. Preparáty na bázi kaolinu nejsou toxické pro teplokrevné organismy, včely ani vodní faunu. Insekticidní účinek kaolinu je fyzikální povahy. U mer zpomaluje pohyb vylíhlých nymf a jakousi vizuální dezorientaci dospělců, kteří obtížně hledají vhodná místa ke kladení vajíček a špatně se pohybují po povrchu filmu. Současně u mer film zabraňuje kladení vajíček. Vedle toho tento film snižuje stres rostlin způsobovaný slunečním zářením, což se projevuje zvýšením fotosyntetické aktivity a lepším hospodařením s vodou, zvýšením plodnosti a kvality plodů a zvýšením výnosu. Na hrušních jsou preparáty na bázi kaolinu účinné na mery, snižují napadení obalečem jablečným, slupkovými a pupenovými obaleči, minujícími motýli, křísky a fytofágními roztoči. Nejsou účinné na mšice a štítenku zhoubnou. Při ošetření listů působí negativně na dravé roztoče, parasitoidy štítenek, minujících motýlů a mšic i predátory a parasitoidy mer, což může vést při častém ošetřování k přemnožení těchto škůdců. Tomuto negativnímu vlivu na užitečnou faunu sadů se lze vyhnout časnou aplikací. Proti merám se doporučují 2-3 ošetření před květem. První ošetření se provádí, jestliže teplota po dva dny za sebou dosahuje nejméně 10 °C , nejpozději do fenofáze zelené špičky. Ošetření se opakuje po smytí filmu deštěm nebo za 7-10 dní po předchozím ošetření až do fenofáze růžového poupěte. Preparáty na bázi kaolinu se aplikují ve vodní suspenzi postřikem. Vzhledem k možné abrazivosti kaolinových preparátů je třeba volit vhodné trysky. Preparáty se aplikují v dávce cca 900 až 1800 l jíchy/ha a 30-60 kg kaolínu/1000 l vody (27 kg – 108 kg kaolínu na 1 ha podle velikosti a stáří stromů). Dávky lze rozdělit tak, že při prvním ošetření se použije 45 až 60 kg kaolínu na 1000 l vody, na další 15-30 kg kaolínu na 1000 l vody. Tato ošetření se doplní přibližně ve fenofázi vzdutého poupěte ošetřením insekticidem proti právě se líhnoucím prvním nymfám. Samice mer po aplikaci kaolinu odkládají hromadné kladení vajíček na nově, rychle rašící zelené lístky. Kladení vajíček a následně líhnutí nymf je tak synchronizováno do krátkého období, což významně zvyšuje účinnost použitých insekticidů. Po odkvětu je možné kaolín použít, není však doporučován pro negativní vliv na užitečnou faunu, vyvolávající sekundární přemnožení svilušek, mšic, štítenek nebo minujících motýlů, přestože zároveň má pozitivní vliv na regulaci obaleče jablečného, slupkových obalečů a celkové zlepšení fyziologické konzistence hrušní.
Biologická ochrana
Základem je využití regulační schopnosti přirozených nepřátel mer použitím selektivních insekticidů. Nejvýznamnější přirození nepřátelé mer jsou dravé ploštice zejména z rodů Anthocoris a Orius, larvy a dospělci slunéček a zlatooček, škvor obecný a pavouci. Dále pak parazitické vosičky, které se vyvíjejí v nymfách, zejména druh Trechnites psyllae. Další možností je introdukce ploštice Anthocoris nemoralis ve formě některého z komerčních přípravků používaných v Evropě v ochraně skleníkových kultur (např. Popsyl - Biotop, Francie nebo Biobest, Belgie). Proti merám na hrušních není pro tyto přípravky dosud vypracována metodika aplikace, jejich účinnost není v našich podmínkách ověřena a tato metoda vyžaduje výzkumné dopracování.
Autoři děkují RNDr. O. Pultarovi za kritické připomínky a poskytnutí podkladů pro text o biologické ochraně a přípravcích na bázi kaolinu. V textu byly využity výsledky řešení projektu výzkumu 0002700603.
