Německý společný podnik Elster-Gemuse, který se zaměřil na tržní produkci mrkve, platí dnes za největší a nejmodernější v Evropě.
Nositeli se staly čtyři podniky, které se nejdříve řídily skotským pěstitelským vzorem. Jako první úkol si vytýčily nalézt vhodné partnery, kteří pěstují mrkev na vysoce mechanizované úrovni a v nejlepší kvalitě. Druhým cílem bylo rozložit pěstitelské plochy tak, aby se čerstvá mrkev dala sklízet od června do března. Třetím cílem byla moderní posklizňová úprava a schopnost dodávat mrkev v kteroukoliv dobu a v jakémkoliv množství. Čtvrtým cílem bylo využít cenové přednosti takového výroby na trhu.
Za pomoci zahraničního investora byly postaveny a vybaveny haly za 12 milionů marek a v r. 1993 se začalo pěstovat. Kopírování skotského vzoru se však neosvědčilo a investor se v roce 1995 stáhl. Zadluženému podniku pomohla místní banka na základě nového projektu, vypracovaného Poradenskou společností z Kielu.
Dnes má společný podnik šest členů se 300 ha pěstované mrkve. O vstup do podniku mají zájem další pěstitelé, jejichž schopnosti se ověřují na ploše 10 ha. V letošním roce má být už podnik ziskový a počítá se s rozšířením plochy mrkve na 400 ha, odpovídajících vybavení podniku. Společný podnik má 11 stálých odborníků a sezónně zaměstnává 15 sil na třídění a balení mrkve. S jednotlivými členskými pěstiteli se uzavírají pěstitelské rámcové smlouvy, které se každoročně zpřesňují, zejména pokud jde o začátek sklizně, časování sklizně a výběr odrůd. Součástí smlouvy jsou podmínky integrované ochrany, schopnost závlahy a vhodnost ploch z hlediska nepřítomnosti kamení, kořenových plevelů a háďátka. Základní příprava půdy je pouze záležitostí pěstitele. Jsou větší podniky, které si bez obtíží mohou dovolit 7 – 8letou, u pozdní mrkve dokonce 10letou pauzu v osevním postupu. Plochu pro výsev mrkve upravuje společný podnik, který také zajišťuje výsev přesným secím strojem do záhonů 2 m širokých po 4 řádcích. Stroj oseje za hodinu 0,5 hektaru. Vysévá se od března do konce května. Termíny výsevu a jejich rozsah se řídí průběhem sklizně a společný podnik je zajišťuje na základě dohody mezi zúčastněnými pěstiteli.
Během vegetace kontroluje vedoucí pracovník ze společného podniku na všech porostech zaplevelení, zdravotní stav a škůdce. Posuzuje i vlhkost půdy a stav výživy. Hnojí se podle půdních rozborů. Dusíku se dává maximálně 100 kg/ha. Vyšší dávka totiž zhoršuje chuť, zvyšuje riziko vysokého obsahu nitrátů a zhoršuje skladovatelnost. Všechna rozhodnutí se dojednávají společně s pěstitelem. Ochranné přípravky a boj s plevely zajišťují sami pěstitelé svým odborným personálem. Sklizeň probíhá v režii společného podniku. Pro vyorávku a transport k tomu má vlastní stroje a obsluhu, za něž pěstitel platí.
Koncem června se začíná sklízet svazková mrkve, která představuje 10 % příjmů podniku. Sklízí se třemi způsoby: ručním vytrháváním svazkové mrkve; mechanizovaným vytrháváním, pokud to dovoluje pevné držení nati; vyoráváním mrkve bez listů vyorávačem se řetězovými síty. Pozdní mrkev, určená ke sklizni od listopadu do března, se přikrývá řezanou slámou, jejíž vrstva (20 – 70 cm) odpovídá mrazovému riziku. Spotřeba slámy činí 40 – 100 t/ha. Těsně před sklizní se řezanka nafouká na sklizenou plochu a zaoře se. Před vyoráváním ještě čisticí stroj odstraní zbytky slámy a listů ze záhonů. Správná vrstva slámy nastlaná ve správnou dobu zabrání jakémukoliv namrznutí mrkve a umožňuje sklizeň během celé zimy, i když je tuhá jako byla v r. 1995/1996. Mrkev se nakládá po 20 t na sedlovou plošinu, odkud se odváží do úpravny; větší množství zvyšuje lámání kořenů.
Zboží se platí podle dohodnutého vzorkování. Pak se mrkev co nejšetrněji s pomocí vodního paprsku vysype do přijímacího koryta a transportuje se k myčce. Po frakcionaci podle průměrů kořenů putují mrkve na běžícím pásu do meziskladu. Volně nasypané na provzdušňovacích kanálech, při teplotě těsně nad nulou a vysoké vlhkosti, vydrží bez újmy na kvalitě až 4 týdny. Mezisklad pojme 4000 tun, tj. asi 10 % celkové sklizně, což umožňuje značnou pružnost mezi příjmem a čištěním mrkve na jedné straně a tříděním včetně balení na straně druhé. Umožňuje to i přizpůsobit vyorávku počasí.
Velmi šetrně se mrkev z meziskladu také odebírá. S pomocí vodního paprsku a vodního kanálu plavou kořeny do sousední haly, kde se třídí (10 t/hod). Linka končí balicími automaty. Balí se na misky po 1 kg a do plastových sáčků 1 – 5 kg. Ranní objednávka se odbavuje ještě týž den. Dodává se do velkoobchodu i maloobchodu, v pátek se dokonce přímo v místě prodává i jednotlivcům. Asi 20 % sklizně odebírá krmivářský a potravinářský průmysl. Pěstitel dostává za zboží od společného podniku zaplaceno hned po dodání za smluvenou cenu. Mechanizační práce platí pěstitel podniku za stálou cenu. Každá strana musí vyjít s tím, co vydělala.
Pěstitelé si zlepšují pozici tím, že za přijatelnou cenu dosahují vysoké výnosy, a společný podnik zase plní úlohu výhodného zpeněžení vypěstovaného produktu. Přebytky se využívají k investování do obchodu nebo k rozdělení členům.
