Chladírenské uložení meruněk, broskví, třešní nebo švestek je dosud málo obvyklé a spíše se předpokládá přímá spotřeba bez předchozího zchlazování nebo uložení v chladírně než jsou předány do obchodní sítě. Unifikace obalů a jejich povrchová čistota a desinfekce jsou zásadní pro presentaci jakostního produktu a jsou také nezbytnou podmínkou pro zájem o koupi se strany zákazníků. Prodloužení prodeje dané komodity a rozložení sklizňové špičky je v zájmu producentů, zejména těch, kteří dodávají čerstvě sklizené plody do obchodních sítí.
Zpomalení zrání plodů
Pro udržení vysoké kvality plodů je fyziologickou podmínkou snížení látkového metabolismu aniž jsou vyvolány vedlejší reakce např. jako je chladový stres. Tohoto výsledného stavu se dosáhne důsledným zbrzděním projevů zrání. Snížení teploty plodu má zcela zásadní význam, mnohem větší než u jádrového ovoce, neboť vysoká rychlost zrání a přezrávání je spojena s mikrobiologickým rozkladem, který při hodnocení spotřebitelské jakosti hraje zásadní roli.
Vedle teplotního faktoru má význam pro procesy zrání obsah kyslíku a oxidu uhličitého v okolní atmosféře. Mnohem méně znalostí je o obsahu ethylenu a jeho zrychlujícího účinku na měknutí intaktního plodu.
Řízená atmosféra pro skladování peckového ovoce
Úprava plynné směsi v okolní atmosféře pro tyto ovocné druhy je mnohem méně frekventována než pro jablka, příp. hrušky. Jedním z důvodu jsou stavebně technická hlediska (velikost chladírenské komory je mnohem menší, výkonný chladící systém, kterým lze zchladit během několika hodin a hlavně plynotěsná komora pro několikatunové kapacity). Chladírenské komory s kapacitou 200 - 250 tun jsou pro tyto technologické záměry příliš objemné a také provozně drahé, ale pro skladování jablek ve vazbě na odbytová družstva vyhovují a jsou ve shodě se současnými evropskými tendencemi.
Řízenou atmosférou rozumíme záměrnou úpravu obsahu dvou fyziologicky významných plynů – oxidu uhličitého a kyslíku v okolní atmosféře chladírenské komory na koncentraci dvě až pět procent CO2 a dvě až pět procent O2.
Obě koncentrace jsou obecně vyhovující a jejich důsledným dodržením se nevyvolá fyziologická porucha. Obdobně jako u jablek se rovněž zkoumají možnosti snížení koncentrace kyslíku na fyziologicky nejnižší hodnotu ( ultra low oxygen – ULO), při níž by plody nebyly fyziologicky poškozeny nedostatkem kyslíku a přitom se výrazně prodloužila uchovatelnost.
Skladování v nízkém obsahu kyslíku a podíl jiných látkových složek
ULO skladování má pro peckové ovoce ještě několik dalších modifikací, jejich význam pro praktické skladování se zkouší poloprovozně s dosud otevřenými dílčími závěry.
Zvýšený podíl obsahu etanolových par v okolní atmosféře vychází z představy, že ethanol jako přirozený metabolit látkové výměny inhibuje zrání plodů a jeho časově přechodná koncentrace bude mít potlačující efekty. Podobné účinky lze přičíst i acetaldehydu, který biochemicky souvisí s anaerobními procesy. Dosud je málo důkazů pro efektivní využití tohoto zajímavého postupu.
Obsah CO2 má inhibiční účinky na látkový metabolismus a byl i v minulosti často ve zvýšené koncentraci aplikovaný a to v časově omezené expozici (48 hodin při 20 % obsahu oxidu uhličitého při uložení meruněk). Pro třešně se používá plynná směs vzniklá vháněním oxidu uhličitého do vnitřního objemu skladovaných palet s třešněmi, které jsou v chladírenské komoře. Každá balená jednotka do plastikového pytle je připojena k dekarbonizační jednotce a snižuje se pouze koncentrační hranice CO2 , která má stále nepoškozující účinky na metabolismus. Uvedené příklady aplikace plynných směsí nelze zevšeobecnit na peckové ovoce, ba naopak každé zvýšení podílu plynné složky, zejména oxidu uhličitého je úzce vázáno na aktuální koncentraci kyslíku pro daný druh jako jsou třešně, broskve nebo švestky.
Tvorba atmosféry náhradou vzduchu za dusík
Technologická modifikace umožňuje vedle rychlého snížení obsahu kyslíku na hranici ULO (1,0 % kyslíku a do 2 % oxidu uhličitého) také snížení teploty okolní atmosféry odpařovacím teplem tekutého dusíku (LIN), i když tento chladící výkon významně nepřispívá ke zchlazování plodiny. Chladící výkon LIN (Liquid Nitrogen) svým výparným teplem (199 kJ/kg) při zchlazovací době 20 hodin pro volný objem komory 180 m3 při současném snížení koncentrace kyslíku na 2 % , je 1,74 kW chladícího výkonu. Sice dostačuje pro zchlazení vzduchu, ale jen pro nevýrazné zchlazení plodiny. Proto navrhovaná technologická jednotka musí mít bezpodmínečně výkonný výparník pro odvedení převážného množství tepla ze zchlazované plodiny.
Pro 30 tun ovoce je nutný čistý chladící výkon 26,6 kW. Tímto naznačeným výpočtem je třeba korigovat názory některých pěstitelů, že zavedením LIN se komora obejde bez chladícího agregátu.
Technické řešení technologie s tekutým dusíkem (LIN)
Předpokládá se, že trysky tekutého dusíku budou situovány do ústí výdechu výparníku, dusík LIN pak bude mít nejkratší dopravní vzdálenost od mobilního zásobníku do ústí výdechu výparníku. Spotřeba dusíku LIN přibližně odpovídá objemu jednoho zásobníku a jednoměsíčním pronájmem se může zvládnout několik komor uzavřených krátce po sobě. Předpokládá se funkčně hermetická komora, jinak lze vyšší obsah kyslíku doplnit dusíkem LIN v případě netěsností.
Perspektivy moderních skladovacích technologií
V posklizňovém uložení peckového ovoce se bude vycházet nejen z důsledného využití chladírenských teplot, ale i aplikace výrazně změněné plynné směsi s vyšším obsahem oxidu uhličitého, než je běžná praxe při skladování jablek. Výrobní podniky, které budou s touto technologií pracovat se budou orientovat na menší chladírenské objemy a menší komory.