Poslední průzkumy, které si nechal vypracovat Vinařský fond u agentur Focus a GFK, ukazují, že tuzemský trh s vínem prochází změnami, které bezprostředně ovlivňují chování spotřebitelů a tím i tržby moravských a českých vinařů.
Jednak již podruhé za sebou klesl (o 2 p.b. oproti 12/2022) podíl lidí pijících víno na aktuálních 70 %, jednak se snížila i konzumace vína, zejména u tichých vín, tedy poklesl podíl silných konzumentů (o 3 p.b.) a průměrných konzumentů (o 1 p.b), zatímco slabých konzumentů zůstává zhruba stejně. Pokles se však týká průřezově celého trhu s alkoholickými nápoji. Zajímavou výjimkou jsou však ochucená piva a italská vína typu Prosecco a Frizzante, která však také už naráží na svůj tržní strop.
Tyto poklesy mají dvě hlavní příčiny. První je finanční motivace, tedy snižování výdajů za zbytné položky v době, kdy většině domácností nerostou příjmy takovým tempem, jakým ubírá jejich kupní síle inflace. Někteří konzumenti kupují méně, jiní přecházejí na levnější alternativy. Dražší tuzemská vína se tak stávají méně atraktivními, resp. dostupná.
Druhou příčinou je generační obměna. Starší konzumenti vína odcházejí, aniž by jejich spotřeba byla plně nahrazena novými, mladšími konzumenty. Ti navíc mají jiné společenské návyky a v daleko větší míře zohledňují obecné zdravotní aspekty konzumace alkoholu.
Změnami prošla také obliba tuzemského vína. Meziročně o 5 p.b. na 56 % poklesl podíl konzumentů, kteří uvádějí, že nejčastěji konzumují tuzemská vína, zatímco o 8 p.b. vzrostl podíl těch, kteří původu vína nepřisuzují takový význam, tedy pijí zhruba stejně tuzemská jako zahraniční vína. Pozitivním zjištěním je, že spotřebitelů preferujících zejména zahraniční vína je stabilně jen kolem 5 %.
Pozitivní zjištění je také to, že i kdyby konzumenti nemuseli brát v úvahu cenu, stále by jich 45 % preferovalo tuzemské víno před zahraničním. Zahraniční vína by volilo pouze 7 % konzumentů.
Z hlediska kvality jsou naše tuzemská vína stále hodnocena pozitivně, přičemž 42 % konzumentů je považuje za kvalitnější než zahraniční vína. Dalších 39 % považuje moravská a česká vína za srovnatelně kvalitní s těmi zahraničními.
Zajímavým zjištěním je, že samotná značka VMVČ si vede dobře a v některých aspektech dokonce posílila svou pozici. Lze tak předpokládat, že při aktuální zejména ekonomické situaci tuzemských domácností působí značka VMVČ jako jakási brzda poklesu s potenciálem hrát klíčovou roli v momentě, kdy se situace stabilizuje a bude se rozhodovat, jaký segment alkoholických nápojů začne růst nejdříve a nejsilněji.
Zdroj: Vína z Moravy, vína z Čechy
