Narůstající potíže se suchem, odlesnění horských svahů, hrozba bleskových povodní, obnova lesů po kůrovcové kalamitě, zadržování vody v krajině. To je jen malý výčet problémů, které v dnešní době se řeší vědci v souvislosti se stavem lesů. To jen zvyšuje význam lesnicko-hydrologického výzkumu malých lesních povodí.
Experimentální výzkum a měření hydrometeorologických prvků v terénu jsou v současnosti doplňovány moderními technologiemi a simulačními nástroji hydrologického modelování, jež přinášejí možnost predikce a simulace dopadů alternativních scénářů ve virtuální realitě, tedy aniž by došlo k reálným zásahům do lesních porostů nebo dalších klíčových parametrů povodí (terénní úpravy, budování vodních děl, protierozních opatření apod.).
Nejedná se však o soupeření různých přístrojů a technologií, ale o jejich logické a racionální propojení. Kvalita a přesnost hydrologického modelu je do značné míry úměrná kvalitě a přesnosti vstupních dat, a naopak efektivita reálných zásahů v povodí může být odvislá od výstupních dat GIS a hydrologických modelů.
Významným faktorem je i ekonomický aspekt. Z hlediska provozních nákladů je dlouhodobý provoz experimentálních povodí náročnou záležitostí a použitelné výsledky jsou k dispozici až po dlouhodobém sledování těchto povodí. Simulační aparát hydrologických modelů část těchto nákladů minimalizuje.
Využitím simulačních nástrojů v hydrologickém výzkumu se zabývají pracovníci Českého hydrometeorologického ústav v Ostravě. Své první výsledky publikovali v článku První tři roky hydrologických aktivit na povodí Černé Opavy coby příspěvek k výzkumu vlivu vegetace na odtokové poměry povodí a studiu variability příspěvkových ploch povodí.*
Zdroj: VÚLHM
