V polovině března se uskutečnil v Rousínově seminář Novinky pro trávníky v roce 2005. Pořadatelé – Agrostis Rousínov a Oseva Uni, a. s., připravili ve velkém sále Záložny příjemné prostředí pro více než stovku účastníků, kteří si vyslechli zajímavé referáty o nových odrůdách, hnojení, ochraně i o zkušenostech z oblasti zakládání a údržby trávníků.
Zahájení semináře patřilo Ing. Antonínu Dolečkovi, obchodnímu řediteli Osevy Uni, a. s., Choceň, který stručně shrnul situaci na trhu s travními osivy. Po něm se ujal slova Ing. Josef Straka z firmy Agrostis, který se věnoval novým trendům hnojení trávníků.
Hnojení trávníků
Podle jeho slov nelze hnojení provádět izolovaně, ale je třeba brát v úvahu řadu spolupůsobících faktorů. Trávní druhy jsou od přírody hodně plastické vůči intenzitě hnojení. Na nehnojených plochách tráva sice nevymizí, ale plnohodnotné plnění požadované užitné funkce lze očekávat teprve po pravidelné aplikaci živin.
Cílem intenzivního pěstování je udržet porost ve fázi odnožování a hnojení může výrazně napomoci vytvořit trávě podmínky, aby v této fázi byla schopna vytrvat.
-stabilizátor DMPP
Josef Straka se ve svém příspěvku nejdříve zmínil o využití dusíkatého stabilizátoru DMPP, který umožňuje plynulejší uvolňování dusíku vegetaci a zabraňuje jeho unikání mimo kořenovou zónu. DMPP působí jako přerušovač procesu nitrifikace, který nastává jakmile dodáme do půdy dusík v amonné formě. Amonná forma dusíku sice může být na rozdíl od nitrátové poutána sorpčním komplexem půdy, ale je nestálá v půdním prostředí. Stabilizátor zpomaluje působením půdních bakterií, které jejichž působením dochází k redukci na nitrit a následně na nitrát a zajišťuje výživu rostlin formou amonnou. Použití tohoto stabilizátoru je vhodné především při vyšších teplotách.
-uplatnění listových hnojiv
Zajímavým okruhem přednášky byla i úvaha nad možnostmi využití listových hnojiv. Ty mohou plnit funkci doplnění živin formou roztoku s nízkou koncentrací iontů živin v průběhu vegetace, kdy je vyvinut listový aparát. Výhodou aplikace je rychlá odezva trávníku v době, kdy porost z nějakého důvodu strádá. Má funkci i stimulační jako podpora příjmu živin kořeny. Na druhé straně není možné tento způsob výživy přeceňovat, protože půda je pro živiny velice důležitý prostředník s tlumící kapacitou vůči přehnojení nebo nedohnojení. V případě listové výživy totiž může přehnojení (zvýšení koncentrace roztoku) vést k poškození listů. Koncentrace živin (N, P, K) se při aplikaci na list pohybuje mezi dvěmi až třemi procenty, za příznivých podmínek maximálně pěti. Předností tohoto způsobu hnojení je snadnější příjem stopových prvků rostlinou, v porovnání s příjmem kořeny.
Josef Straka zmínil i výsledky pokusu z Německa, které prokázaly, že pokud je hnojení prováděno jen na list, dochází k významné redukci kořenového systému. Mělce kořenící trávník má následně menší odolnost proti stresovým vlivům.
Závěr příspěvku byl věnovaný novým trendům. Novinkou je práce na vytvoření aplikátoru hnojiv na principu aplikace výživy přímo ke kořenovému systému. Travní drn je v tomto případě rozřezáván jemnými bodkami, které do něj vpravují hnojivo. Důvodem je nežádoucí interakce mezi hnojivem a nadzemní části trávy a vrstvou travní plsti, která ovlivňuje průchod hnojiva ke kořenovému systému. Druhou novinkou, která je stále více žádaná, jsou organominerální hnojiva, která kromě minerálních živin obsahují i organickou složku. Ta působí jako kondicionér, který může zlepšovat další vlastnosti (indukce rezistence vůči houbovým chorobám, podpora kořenového systému, mykorrhize, poutání vzdušného dusíku aj.).
Ze šlechtitelské stanice Větrov
Druhým významným příspěvkem bylo vystoupení vedoucího Šlechtitelské stanice Větrov, Ing. Ivo Našince. Ten doufá, že se podaří přežít období, kdy se k nám tlačí ohromné množství travních osiv ze zahraničí. Podle jeho slov bylo před pěti lety povoleno 47 trávníkových odrůd, dnes, po vstupu do EU, jich je v evropském katalogu registrováno přes dva tisíce. U jílku vytrvalého se jedná například o 745, u kostřavy červené o 280 a lipnice luční o 157 odrůd.
Plyne z toho, že v přetlaku odrůd není snadné se orientovat ani pro pracovníky šlechtitelské stanice. Ve Větrově proto pracují na systematickém testování odrůd a věří, že se jim daří vybírat to nejkvalitnější a nejvhodnější pro naše podmínky.
-vhodnost jednotlivých travních druhů a odrůd
Ivo Našinec nejdříve zhodnotil význam čtyř nejdůležitějších travních druhů. Největší význam má jílek vytrvalý, který v našich podmínkách tvoří největší složku většiny trávníků. Je vzrůstný, širokolistý a hodí se pro zatěžované plochy, rychle obrostá po poškození. Díky šlechtění, kterému je ve světě věnovaná velká pozornost doznal výrazného zlepšení vlastností. Na trhu jsou k dispozici i nové úzkolisté, odrůdy, které jsou vhodné nejen do zatěžovaných ploch, ale i do okrasných trávníků. Poptávka roste i po sytě zelených amerických odrůdách. Velkou necností je jeho malá odolnost proti plísní sněžné.
Kostřava červená je úzkolistá, hustá, málo vzrůstná, používá se do okrasných trávníků. Je vhodná i pro extenzívní trávníky díky své suchovzdornosti. Podíl lipnice luční rozhoduje o jemnosti trávníku. Je rozdíl, jestli se do směsi s jílkem vytrvalým a kostřavou červenou použije odrůda širokolistá nebo úzkolitá. Úzkolisté tvoří základ špičkových odrůd a využívá jich se pro všechny typy trávníků od okrasných po zatěžované. Díky podzemním výběžkům odolává tento druh sešlapávání a v drsných zimách nehrozí poškození ani plísní sněžnou. Podle Ivo Našince je v nových travních kobercích, které se k nám dováží podíl lipnice luční 90 % a jen 10 % jílku vytrvalého. Psineček tenký byl dříve nejdůležitější druhem pro trávníky, protože vytváří nízký, hustý a jemný porost, který se brzy zapojí. Dnes se používá se zejména na greenech ve směsi s kostřavou červenou, kde se využívá se vysoká hustota a snášení extrémně nízkého sekání. Je vhodný ale i pro extenzívní trávníky.
Kromě těchto druhů, které vytváří základní charakter trávníku se používají i další travní druhy. Do této skupiny patří psineček výběžkatý – vynikající tráva pro nejjemnější trávníky na greenech. Kostřava ovčí, která se svým charakterem blíží trsnaté kostřavě červené, ale liší se od ní sytější barvou a jemnějšími listy. Cení se u ní schopnost udržet si zelenou barvu přes celou zimu a suchovzdornost, díky níž se hodí i na výsušná místa pod stromy. Suchovzdorná kostřava rákosovitá, která má hluboký kořenový systém a vyžaduje hluboký půdní profil. Šlechtěním se u tohoto druhu podařilo z původní pícní trávy vytvořit formy výrazně úzkolisté, které vyžadují sekání na úroveň 6 – 7 cm. V našich podmínkách značně trpí plísní sněžnou. Metlice trsnatá se hodí do zastíněných trávníků na lokalitách postihovaných silnými mrazy. Vytváří hustý koberec, ale je náchylná na rez a po letech začíná trávník trsovatět. Smělek štíhlý je suchovzdorný, ale trpí plísní sněžnou. Používá se jako doplňek na vápenatých půdách. Lipnice nízká vytváří hustý porost odolný proti zastínění, je nutné ho intenzivně sekat, většinou se jedná o odrůdy světlezelené.
Zkouší se zblochanec rozkladitý, pro svou odolnost vůči koncentraci soli.
- princip směsí
Našinec nastínil i jednoduché zásady při sestavování travních směsí. Do greenů se využívá psineček výběžkatý případně kostřava červená. Směs s hlavním podílem kostřavy červené, psinečkem výběžkatým, a doplňkově lipnicí luční patří do nízkosekaných, ošetřovaných trávníků. Pro pěkný okrasný trávník s frekvencí sekání 1x za 14 dní až měsíc se doporučuje kostřava červená, lipnice luční a jílek vytrvalý. Pro velmi zatěžované trávníky platí poměr 90 % jílku vytrvalého, 10 % lipnice luční (nebo jen jílek vytrvalý).
Dopolední program zakončil vystoupením opět Josef Straka, tentokrát se věnoval ekonomice aplikace pesticidů vhodných pro trávník. V příspěvku využil zkušeností získaných během své poradenské činnosti.
Diskuse na závěr
Po poledni v rámci pódiové diskuse zazněly krátké příspěvky z výzkumu na témata: Využití Agrosilu na kontaminovaných půdách, metody úpravy osiva podporující klíčení a vzcházení a konkurenční vztahy mezi odrůdami jílku vytrvalého a lipnice luční ve směsích pro sportovní trávníky. Vystoupili i trávníkáři z praxe, jejich vystoupení se týkala pěstování travních koberců, uplatnění travních směsí pro fotbalová hřiště a problematice golfových hřišť. Na závěr celého setkání si účastníci prohlédli vystavenou techniku a postupně se rozjížděli domů.
Akci lze hodnotit jako velmi zdařilou, nejen podle počtu účastníků, který překvapil i pořadatele, ale především zastoupením široké trávníkářské veřejnosti. Ta se sejde opět v polovině května, tentokrát v Ostravě na odborném semináři Trávníky 2005, který bude věnovaný pěstování a údržbě travnatých ploch v extrémních podmínkách.
