Stromy, které dosahovaly vysokého věku, budily u člověka vždycky obdiv a respekt. Pokud se k tomu přidá i jejich obří velikost, je zájem o ně ještě větší.
Sekvojovec obrovský Sequoiadendron giganteum (Lindl.) Buchh., (starší synonyma: Wellingtonia gigantea Lindl., Sequoia gigantea (Lindl.) Decne., Sequoia wellingtonia Seem.) patří mezi největší žijící organizmy světa a může se dožít údajně až 3000 let. Než byla objevena borovice osinatá (Pinus aristata var. Longaeva), byl považován za nejstarší dřevinu světa.
Okolo jeho dlouhověkosti se však vedou stále spory. Každopádně se však jeho věk pohybuje mezi 1000– 2000 lety.
Sekvojovec obrovský patří do čeledi tisovcovité –Taxodiaceae. Do dnešních dob se dochoval jediný druh svého rodu, který se vyskytuje jen na západě Severní Ameriky v přerušovaném pásu v délce asi 380 km. Počet stromů v jednotlivých lokalitách se liší. V některé může dosahovat až několik tisíc jedinců, v jiné třeba jen několika desítek jedinců. Jde o horskou dřevinu rostoucí na západních svazích pohoří Sierra Nevada (v oblasti řek Kings, Keweah a Tule) ve výšce 1400–2400 m n. m. (sněhová pokrývka zde může dosahovat i více jak 3 m). Nejsevernější oblast výskytu je porost Calaveras objevený v roce 1841 J. Bidwellem. Nejstatnější exempláře však rostou v Sequoia National Park v Kalifornii (USA). Nejznámější a nejstarší sekvojovce na světě jsou pojmenovány General Shermen a General Grant. General Shermen – je vysoký zhruba 84 m, obvod kmene v bázi je 31 m a věk je odhadován na 2300–2700 let (podle Krussmanna až 3500 let). Objem dřevní hmoty je odhadován na 1487 m³. Lze se s ním setkat v Sequoia National Park. Byl pojmenován po generálu William Tecumseh Shermenovi, významné osobnosti z Americké občanské války. General Grant – je vysoký asi 82 m, obvod kmene dosahuje až 33 m a objem dřevní hmoty je 1320 m³. Vidět ho lze v Kings Canyon National Park. Pojmenován je podle generála z Americké občanské války Ulysses S. Granta, který se stal později i prezidentem Spojených států. Podle našich zkušeností jsou jeho semena velmi dobře klíčivá (více v odstavci množení a ošetřování).
Morfologie
Sekvojovec je jehličnatý strom, který dosahuje ve své domovině výšky 80–100 m (v Evropě okolo 50 m). Habitus je pravidelně kuželovitý. Větve jsou v mládí v přeslenech, ve starším věku nepravidelně postavené. Jehlice jsou uspořádány spirálovitě nebo ve třech podélných řadách, 5–10 mm dlouhé, kopinaté – dlouze zašpičatělé. Barva jehlic je tmavozelená až modrozelená. Po rozemnutí jsou vonné. Borka je nápadně měkká, na starších exemplářích na kmeni v silné vrstvě (až 50 cm!). S nehořlavými vlastnostmi chrání stromy před požáry. Je hluboce zbrázděná, rezavé až červenohnědé barvy. Samčí květy jsou 4–8 mm dlouhé, jednotlivé na koncích letorostů. Samičí šištice bývají po dvou, podlouhle kulovité 4 x 3 cm velké, v době zralosti tmavohnědé dřevnaté s charakteristickou prohlubní na semenné šupině. Kořenový systém je tvořen silnými kořeny rozprostřenými na velké ploše.
Kultura sekvojovce ve střední Evropě
První semena byla zaslána do Skotska v roce 1852 a o rok později do Anglie. V Čechách a na Slovensku probíhala introdukce později. Úspěšnější byla na Slovensku, kde se setkáme s více exempláři. Nejvíce jich je v Banské Štiavnici, v Topolčiankách a velmi krásný, statný exemplář je i v arboretu v Mlyňanech (viz. foto). V Čechách jsou nejznámější exempláře vysazeny v zámeckém parku v Ratměřicích na Benešovsku. Zde je nechal vysadit sám hrabě Chotek. Stromy jsou považovány za nejvyšší exempláře v Čechách (až 40 m). Vysazeny jsou v blízkosti zámecké budovy a označeny tabulkou „Památné stromy“ (viz. foto). Další staré exempláře, o kterých se zmiňuje literatura, nebo jsem navštívil, jsou v Klášterci nad Ohří, Novém Bydžově, Nových Hradech, v arboretu v Kostelci nad Černými lesy, zámku Sychrově, Kravsku, Nových Mitrovicích nebo v pražském Kunratickém lese. Právě tyto „pražské“ sekvojovce jsou již vypěstovány ze sběru lesníka Ing. M. Kučery z Radměřického parku. Jejich věk je zhruba okolo 60 let. V Kunratickém lese jsou vysazeny na dvou místech. Jedno místo je blíž stanice metra Roztyly, kde jsou dva exempláře (jeden nedlouho se zlomeným vrcholem). Podle Piláta zde však bývaly původně tři stromy. Druhé místo, s jedním exemplářem, je přímo u hájovny a bývalého zookoutku u Kunratic. Tento jedinec velmi pěkně plodí. V České republice je považován za nejstarší strom sekvojovec v obci Břestek (kousek u Velehradu), který byl vysazen hrabětem Berchtoldem. Chtěl bych upřesnit, že tento výčet nejvyšších a nejstarších sekvojovců v Čechách, na Moravě a na Slovensku je pouze orientační, nikoli úplný. Zmapování všech historicky pěstovaných sekvojovců by bylo na samostatné zpracování.
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 4/2011.
Text a foto Bc. Tomáš Vencálek, Botanická zahrada Karlovy univerzity v Praze
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobry den , nahodou jsem obevil sekvoj v jedne lokalite krusnych hor a podarilo se me udelat datovani stari se odhaduje na 300 let , a mam to potvrzene i od jednoho revirnika.Je to krasny strom.Dekuji za clanek