28.08.2007 | 10:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Sdělení k rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2007

Chroust obecný [chrúst obyčajný] (Melolontha melolontha L.) patří v České republice mezi významné škodlivé činitele trvalých kultur a zeleniny. V této práci jsou předloženy informace o škodlivosti v uvedených kulturách a plodinách.

Pro trvalé kultury je charakteristické, že zde mimo období devadesátých let způsobuje škody nepřetržitě na rozdíl od polních plodin, kde jsou škody hlášeny především do roku 1975. Jak je uvedeno, od roku 2000 můžeme sledovat určitý návrat tohoto škůdce. Způsobené škody ovšem nedosahují dřívější intenzity. V loňském roce jsou hlášeny škody z okresu Břeclav na jahodách a zelenině v druhé polovině května, způsobené ponravami.
Tato práce uvádí souhrn škod způsobených tímto škůdcem od nejstarší doby do roku 2003. Období od roku 2004 se zpracovává. Zájemcům o podrobnější informace doporučujeme článek - MUŠKA F, 2006: Occurrence and control of the field cockchafer (Melolontha melolontha L.) in the Czech Republic – a historical overview. Nachrichtenblatt des Deutschen Pflanzenschutzdientstes, ročník 58, číslo 9 na stranách 228 – 234. Také jako každý rok je dále uvedena prognóza rojení chrousta obecného a škodlivost ponrav pro rok 2007.

Historie
Nejstarší informace jsou k dispozici ze 17. století. V roce 1606 v Čechách bylo tak velké množství chroustů, že jejich žír zničil listovou zeleň v mnohých sadech a alejích. Na Litoměřicku začátkem května v roce 1613 způsobili značné škody ve vinicích. Dělníkům, kteří chrousty sbírali se platilo 6 – 7 grošů míšeňských denně. Na Moravě v roce 1638 byla kalamita na Olomoucku. V 17. století je v Čechách uváděn chroust obecný mezi významnými škůdci.
Od druhé poloviny 19. století jsou uváděny škody v následujících letech 1866, 1876, 1909 (bylo nasbírano 40 000 l chroustů), 1912 (škody v lesních školkách), 1915. V roce 1916 došlo k takovému přemnožení chroustů, že byla vydána Vyhláška o sbírání chroustů ke krmení. Již dříve v roce 1870 byl vydán zákon o sbírání chroustů (zemský zákon č.38) a následně novelizace jako zákon z 2. 7. 1924.
Z let 1921 – 1941 jsou k dispozici data pouze z některých let. Uváděna jsou poškození ovocných dřevin a čekanky v roce 1923. V roce 1930 bylo hlášeno poškození okurky.
Pro období 1960 – 2003 je k dispozici souhrnný přehled škod způsobených chroustem obecným v trvalých kulturách a zelenině na území České republiky. Tyto informace byly získány z Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky) za uvedené období. Tyto přehledy byly vydávány do roku 1989 ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP pro celé území bývalého Československa. Od roku 1990 jsou vydávány SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky.
Na mapách jsou uvedeny škodlivé výskyty v zemědělských plodinách za uvedené období v ovocných dřevinách, jahodníku a révě vinné. Tato skupina byla nejčastěji poškozována. V zelenině nebylo dosahováno zdaleka tak vysoké intenzity škod.
Za uvedené období pro informaci uvádíme hlášení o škodách způsobených v ovocných dřevinách na území bývalého Československa v roce 1972, kdy během května způsobili chrousti holožíry v okr. Znojmo (okraje lesů a větrolamy, na ovocných stromech v obcích Vítonice, Tvořihráz, Horní Dunajovice, Džbánice, Trstěnice, Hostěradice, Miroslav), silný výskyt byl též pozorován v okr. Hodonín (Prušánky, Podvorov, Čejkovice, Petrov, Dražůvky).
Na Slovensku ponravy způsobily škody v ovocné školce v Bzovíku okr. Zvolen atd..
V roce 1977 bylo silné poškození ponravami koncem května pozorováno v okr. Břeclav (Strachotín, Břeclav, Valtice). Ze zeleniny uvádíme významné škody způsobené na cibuli (5 ha) ponravami v roce 1971 na lokalitě Sobůlky v okr. Hodonín.

Ochrana proti larvám a dospělcům
Kromě využívání prognózy rojení chrousta obecného mají velký význam i přímé ochranné zásahy. Rambousek (1923) jako ochranu proti larvám uvádí ruční sběr larev pod poškozenými rostlinami nebo aplikaci sirouhlíku do půdy. V roce 1953 se uváděla možnost použití přípravků proti ponravám na bázi HCH. V šedesátých až sedmdesátých letech se používal proti larvám Lidenal (úč. látka lindan).
V roce 1923 se proti dospělcům používal především ruční sběr. Chemická ochrana proti dospělcům se uváděla jako neúčinná. Nasbíraní chrousti se využívali jako léčiva, krmivo pro drůbež a prasata a také jako hnojivo. V padesátých a šedesátých letech se používali přípravky na bázi HCH a DDT. V pozdějším období se používaly přípravky na bázi účinné látky phosmamidon.

Prognóza 2007
Letos se na území bývalého Československa budou rojit dva kmeny chrousta obecného. V nižších polohách tříletý kmen III0 (s periodicitou výskytu 2007, 2010, 2013...), který zabírá velké územní celky ve Slovenské republice. Ve vyšších polohách IV3 (s periodicitou výskytu 2007, 2011, 2015). Prognóza je zpracována pro Českou republiku dle územního členění platného do konce roku 2002.
V České republice jde o následující tři oblasti a ojedinělé ostrůvky. První oblast zabírá okr. Louny (mimo západní část), jihovýchodní část okr. Most, jižní polovinu okr. Teplice, okr. Litoměřice (mimo severovýchodní část), jižní oblast okresu Česká Lípa zasahující do severozápadní části okresu Mladá Boleslav a severní polovinu okresu Mělník. Druhá oblast je tvořena severní polovinou okresu Kutná Hora a zasahující do západní poloviny okr. Pardubice. Největší je třetí oblast na Moravě zabírající východní polovinu okr. Břeclav, jihovýchodní polovinu okr. Brno – venkov, okr. Vyškov (mimo severní část), téměř celou východní polovinu okr. Prostějov zasahující dále do jižní části okr. Olomouc, okr. Přerov (mimo Hranicka), okr. Kroměříž (mimo Holešovska), západní část okr. Zlín, celé okresy Uherské Hradiště a Hodonín. Dále jsou to malé ostrůvky v okolí Brandýsa nad Labem, v okolí Litovle zasahující do jižní části Štemberska v okrese Olomouc, ostrůvek v Osoblažském výběžku, jižně od Hlučína a východně od Frýdku Místku.
Ve Slovenské republice jde o velkou souvislou oblast zabírající celý kraj Bratislavský, Trnavský, Nitranský, Banskobystrický, z kraje Košického okr. Rožňava, východní polovinu okr. Spišská Nová Ves, většina okr. Gelnica, okr. Košice, západní polovinu okr. Trebišov, celý kraj Prešovský (mimo většinu okr. Snina, severní polovinu okr. Levoča, východní polovinu okr. Kežmarok, celý okr. Poprad). Ze Žilinského kraje se jedná o oblast zabírající většinu okr. Dolný Kubín, severozápadní část okr. Ružomberok, okr. Žilina a Bytča. Dále celý kraj Trenčiansky (mimo okr. Považská Bytrica, Púchov a severní část okresu Ilava).

V uvedených oblastech očekáváme následující intenzitu rojení:
V České republice:
Střední až silný výskyt: místy ve východní části okr. Břeclav a v jihozápadní části okr. Hodonín.
Slabý až střední výskyt: jižně od Litoměřic (v okolí Lovosic a Roudnice nad Labem), v okolí Brandýsa nad Labem a ve zbývající části okr. Hodonín.
Ojedinělý až slabý: ve zbývajících oblastech rojení.

Ve Slovenské republice:
Střední až silný výskyt: místy v oblasti zabírající jižní polovinu okr. Senec, okres Bratislava, západní část okr. Malacky, okresy – Senica, Skalica, Myjava a Nové Mesto nad Váhom. Dále okres Myjava zasahující do západní části okr. Trenčín, severní polovina okresu Piešťany zasahující do okr. Topoľčany. Dále jihovýchodní část okr. Lučenec zasahující do jihozápadní části okr. Rimavská Sobota. Dále oblast v jižní a východní části okr. Košice vidiek.
Slabý až střední výskyt: místy v jižní části okr. Dunajská Streda, v souvislé oblasti zabírající severní polovinu okr. Senec, okr. Pezinok, zbývající část okr. Malacky, okr. Trnava, většinu okr. Hlohovec, jižní polovinu okr. Piešťany, zbývající část okr.Topoľčany, okr.Partizánské, jihozápadní část okr. Prievidza, okr. Bánovce nad Bebr., okres Trenčín a většinu okr. Ilava. Další souvislou oblast zabírající východní část okr. Levice, okr. Velký Krtíš, okr. Krupina, okr. Zvolen, jižní polovina okr. Detva, zbývající část okr. Lučenec a Rimavská Sobota, jižní polovina okr. Poltár, jižní část okr. Revúca. Dále oblast ve zbývající části okr. Košice, východní polovina okr. Prešov zasahující do jižní části okr. Bardejov a Svidník, dále většina okr. Dolný Kubín,zasahující do severozápadní části okr. Rožňava.
Ojedinělý až slabý: ve zbývajících oblastech rojení.
Ochrana se zaměřuje jednak proti broukům a také proti ponravám. Od začátku 60tých až do poloviny 80tých let se využívalo použití insekticidů v oblasti silného až kalamitního výskytu brouků na žírovištích (okraje lesů) v době, kdy většina samiček již nalétla na žíroviště, zásadně však před jejich odletem k první snášce vajíček do polí. Provedeným zásahem v této době byla značně snížena škodlivost ponrav v příštích letech. Tam, kde není použití chemických přípravků povoleno (sady, aleje), hubíme chrousty pouze mechanicky setřásáním a sběrem.
V uvedených oblastech letošního rojení je velmi účinná i preventivní ochrana proti ponravám desinsekcí pozemků, kam samičky odlétají klást vajíčka. Tento způsob ochrany je doporučován pouze na těch pozemcích, kde budou v letech 2007 a 2008 založeny ovocné nebo révové školky, jahodníkové plantáže a prováděna výsadba vinic. Používané přípravky se ihned po aplikaci zapravují do půdy. Na takto ošetřených pozemcích je zákaz pěstování kořenové zeleniny v tomto i následujícím roce. Je to nejúčinnější způsob ochrany, neboť hyne 80 – 90 % líhnoucích se ponrav. V pozdější době, jakmile ponravy dosáhnou 2. a 3. vzrůstového stupně, jsou již značně odolné vůči chemickým přípravkům a ošetření selhává.
V současnosti jsou možnosti využití insekticidů velmi omezené. Povolený Dursban 10 G (chlorpyrifos) má povolení proti chroustu obecnému pouze v lesních školkách a okrasných rostlinách. Vzhledem k těmto okolnostem je velmi důležité provádění výše uvedených preventivních opatření.
Na Slovensku je možné proti ponravám v zelenině a lesních porostech použít přípravek Diazinon 10 G (diazinon). V okrasných rostlinách Dursban 10 G (chlorpyrifos).
Uvedený přípravek je nutno používat v souladu s platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok.
Kromě brouků budou vážnými škůdci i ponravy. V roce 2007 od jara do konce července očekáváme škody způsobené 3. vzrůstovým stupněm ponrav (šířka hlavové schránky 6,5 mm) místy v následujících oblastech:
V České republice:
Východní polovina okr. Kutná Hora, východní část okr. Hradec Králové zasahující do severovýchodní části okr. Pardubice, jihovýchodní část okr. Tábor (ostrůvek mezi Táborem a Soběslaví), východní část okr. České Budějovice (na východ od Českých Budějovic zasahující do okolí Třeboně a dále zasahující do okresu Jindřichův Hradec), v okolí Svitav a Boskovic, v okr. Znojmo, v západní polovině okr. Břeclav.
Ve Slovenské republice:
Oblasti zabírající jižní polovinu okresu Zlaté Moravce, okr. Nitra, severní část okresu Nové Zámky, střední část okresu Sp. Nová Ves a okr. Trebišov a jižní část okresu Michalovce.
Ve jmenovaných oblastech abychom zabránili škodám na speciálních plodinách doporučujeme zejména v blízkosti žírovišť chroustů zjistit před jejich výsadbou na jaře kontrolními výkopky početnost ponrav v půdě. Do výměry 0,3 ha je nutno kopat pět až deset sond, na větších pozemcích na každých 0,10 ha dvě až pět sond o rozměrech 100 x 100 x 60 cm (hloubka). Zjistíme-li více než 0,5 ponravy 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 6,5 mm) nebo jednu ponravu 2. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 mm) v průměru na 1 m2 , nedoporučujeme zde zakládat ovocné a révové školky, neboť by došlo k jejich poškození. Rovněž již nedoporučujeme žádný chemický zákrok, neboť ošetření se míjí účinkem.V tomto případě je nutno hledat náhradní parcely se slabším výskytem ponrav.
Zjistíme-li ve výkopech pouze ponravy 3. vzrůstového stupně, lze pozemek použít k výsadbě ovocných a révových školek nebo jahodníkových plantáží již letos na podzim, neboť koncem července se ponravy zakuklí. V případě, že ve výkopech najdeme i ponravy 2. vzrůstového stupně (při hustotě jedné a více ponrav na 1 m2 ) nelze pozemky použít k výsadbě těchto kultur ani letošního roku, ani na jaře roku 2008.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down