V ovocnictví jsou využívány moderní mechanizační prostředky při sklizni ovoce pro přímý konzum, v posledních letech zde nacházejí stále častěji uplatnění také stroje pro sběr setřeseného nebo spadlého ovoce. Tyto sběrače ovoce moderní konstrukce se používají v extenzivních i intenzivních ovocných výsadbách při sklizni jádrového, peckového i skořápkatého ovoce.
Sklizeň ovoce pro průmyslové zpracování představuje časově i pracovně náročnou operaci, která může být ovlivněna celou řadou aspektů – vedle klimatických faktorů např. terénními podmínkami, stavem půdního pokryvu, velikostí a vlastnostmi sklízených plodů. Z pohledu požadavku rychlého zpracování spadlých nebo setřesených plodů u většiny ovocných druhů sehrává důležitou roli také včasnost sklizně. Tu lze zabezpečit s využitím moderní sklízecí techniky, kterou představují sběrače ovoce.
Jednoduché sběrače ovoce
Podstatou jejich činnosti je soustředění plodů do užšího pásu, jejich nabrání a uložení do zásobníku. Konstrukční provedení sběracího ústrojí má umožnit nabrání co největšího počtu plodů a jejich přisunutí buď přímo do zásobníku nebo na přiváděcí dopravník. Snahou výrobců je vyvíjet ústrojí, která jsou ke sbíranému produktu šetrná. Před vlastním sběrem se většinou provede řádkování, při které je ovoce soustředěno z celé šíře meziřadí do užšího pásu. Existují však konstrukce, které jsou vybaveny přihrnovacím ramenem, které umožní sběr až poloviny plochy meziřadí bez řádkování. Přihrnování bývá také často řešeno pomocí dvojice čelně nesených přihrnovacích kartáčů.
Pro zajištění bezproblémové sklizně ovoce ze země pomocí sběračů je nutná úprava půdního povrchu spočívající v urovnání půdy nebo v posečení travního porostu na co nejmenší výšku. To zajišťuje lepší účinnost sběru a eliminuje především půdní nerovnosti. Někdy se travní porost v meziřadí záměrně udržuje ve výšce 150 – 200 mm a slouží zde pro snížení poškození setřesených plodů. Pracovní ústrojí sběračů je pak konstruováno s ohledem na výšku travního porostu jako soustava prstových pročesávacích válců.
Z konstrukčního hlediska lze sběrače ovoce rozdělit na stroje ruční – tlačené, motorové vedené a samojízdné.
Nejmenší typy strojů využívaných při sběru ovoce představují ruční tlačené typy sběračů, které nacházejí využití spíše u drobných pěstitelů ovoce. Tyto stroje nejsou vybaveny motorem. Kompletní obsluhu stroje včetně pojezdu a pohonu pracovního ústrojí zabezpečuje obsluhující pracovník. Hlavní konstrukční části stroje tvoří rám, výškově stavitelné rukojeti, jeden celistvý nebo dva vedle sebe umístěné ocelové válce opatřené po obvodu trny umístěné pod plastovým nebo ocelovým krytem. Rotační pohyb válce je zabezpečen od pojezdových kol. Sklízené plody jsou při sklizni nabodávány na trny válce, ze kterých jsou stírány pomocí pevně uchyceného hřebene jehož prsty zasahují mezi jednotlivé trny. Po ploše hřebene je ovoce dopravováno do plastových transportních obalů. Podmínkou úspěšné sklizně je velikost sklízeného ovoce, která nesmí překročit 40 mm. Objem používaných plastových beden je 2x28 l nebo 1x40 l. Pracovní záběr se pohybuje kolem 0,5 do 0,8 m, dosahovaná výkonnost je při optimálních podmínkách 1000 až 2000 kg/h. Tyto stroje jsou nabízeny např. firmami House-Ware nebo Herbert Huemer.
Stroje poháněné
U motorových sběračů ovoce může být pracovní ústrojí tvořeno jedním nebo dvěma horizontálně uloženými rotory. U konstrukčního řešení se dvěma rotory je první z nich opatřen po obvodu pryžovými lamelami, zabezpečuje nabírání plodů ze země a jejich vyhazování k druhému rotoru, který vykonává funkci kartáče a zbavuje ovoce nečistot, především listí a trávy. Otáčky rotorů lze podle potřeby plynule regulovat.
U konstrukčně náročnějších typů jsou sklízené plody přivedeny na šikmý prutový dopravník s příčnými lištami nebo šnekový dopravník, odkud jsou plody dopravovány do zásobníku umístěného v zadní části sběrače. Dopravník je často doplněn ventilátorem, který vytváří proud vzduchu jímž dopravované plody zbavuje drobných nečistot (tráva, listí apod.).
Motorové vedené stroje jsou vybaveny jednonápravovým podvozkem s dvojicí předních opěrných kol. U tohoto typu konstrukce je sklízené ovoce ukládáno do plastových obalů s nosností 20 až 30 kg, vyprazdňování zabezpečuje obsluhující pracovník. Ovládání stroje zabezpečuje kráčející obsluha, která stroj řídí pomocí výškově stavitelných rukojetí s ovládacími prvky. Stroje bývají vybaveny spalovacími motory s výkonem 4 až 6 kW. Jejich celková hmotnost se pohybuje v rozmezí 70 až 180 kg, což usnadňuje především jejich transport mezi stanovišti. Pracovní záběr je od 0,5 do 1,6 m, pracovní rychlosti závisí na stavu a reliéfu terénu. Motorové vedené sběrače ovoce dosahují výkonnosti 2,5 až 4 t/h v závislosti výnosu a druhu sklízeného ovoce.
Samojízdné sběrací stroje jsou vybaveny dvounápravovým tří nebo čtyřkolovým podvozkem s hydrostatickým pohonem kol. Stroje jsou vybaveny nesenou plošinou s ovládacími prvky a sedadlem pro obsluhu. Velmi často je tato kategorie vybavena čelně neseným, výkyvným přihrnovacím ramenem, na kterém je uchycený rotor s horizontální osou rotace s pryžovými pásky. Pohon rotoru je zajištěn od hydrauliky, je stavitelný v požadované výšce nad půdním povrchem a zabezpečuje přísun plodů do úzkého pásu před samotné sběrací ústrojí. Stroje jsou vybaveny zásobníky s objemem 200 až 500 kg. Vyprazdňování zásobníků do dopravních prostředků zabezpečuje sklopné rameno s hydraulickým pohonem. Výška zdvihu se pohybuje od 1,1 do 2,75 m. Nízké těžiště stroje zabezpečuje jeho dostatečnou stabilitu při vyprazdňování zásobníku. Stroje jsou vybaveny vznětovými motory s výkonem 18 až 20 kW. Hmotnost se u samojízdných strojů pohybuje v rozmezí 350 – 1500 kg. Pracovní záběr se pohybuje od 0,8 do 3,4 m v závislosti na použití přihrnovacího ramene. Podle podmínek nasazení, velikosti a množství sklízených plodů dosahují samojízdné stroje výkonnost 3 až 12 t/h.
Pracovní ústrojí je zde umístěno pod ochranným ocelovým krytem se snadnou demontáží, díky níž lze zabezpečit údržbu a čištění jednotlivých částí. Stroje mohou být využívány také na svažitých pozemcích se sklonem 35 až 45°. Jejich pracovní rychlost činí 0,5 až 3 km/h, přepravní rychlost 0,5 až 16 km/h. Tyto stroje jsou nabízeny např. firmou Feucht, Bäuerle, Krauss aj.
Pro skořápkaté ovoce
Speciální kategorii sběračů ovoce představují sklízeče skořápkatého ovoce. Tyto stroje jsou využívány zejména při vlašských, lískových a para ořechů. Své uplatnění mohou najít rovněž při sklizni mandlí nebo jedlých kaštanů.
Pro nasazení těchto strojů je před vlastní sklizní důležité splnění několika agrotechnických požadavků, které spočívají v kvalitním urovnání půdy pod stromy a v meziřadí, mulčování nebo sečení travního porostu s odvozem posečené travní hmoty. Sklizeň plodů je pak rozdělena do dvou fází. Po první fázi, kdy dochází k setřesení plodů následuje druhá fáze spojená s jejich sběrem z půdního povrchu.
Sklízeče jsou konstrukčně provedeny jako traktorové návěsné a samojízdné. Jejich pracovní ústrojí využívá pneumatický nebo mechanický princip sběru. U pneumatického systému je sběrací zařízení tvořeno rozšířenou nasávací hubicí nesenou u návěsných typů strojů bočně, u samojízdných v čelní části sběrače. Některé typy disponují také dvojicí mobilních hubic jejichž obsluhu zajišťuje dvojice pracovníků. Každá hubice je napojena na výkonný ventilátor, který vytváří podtlak vzduchu potřebný k nasátí plodů. Výkonnost ventilátoru je regulovatelná. Ventilátor plní rovněž separační funkci a umožňuje oddělení drobných nečistot v podobě listí, půdních částic apod. Separace těžších příměsí (hroudy, části letorostů apod.) je zajištěna průchodem sklizeného materiálu dvojitým separačním válcem (sítem).
Zvýšení výkonnosti sklízeče umožňuje dvojice čelně nesených kartáčů uchycených na hydraulicky ovládaných ramenech. Kartáče s vertikální osou rotace o průměru kolem jednoho metru plní přiháněcí funkci a soustřeďují setřesené plody před nasávací hubici do úzkého pásu. Poté je dopravováno a ukládáno do pytlů nebo do návěsného jednonápravového vozíku s klecovou nástavbou.
U mechanického principu sběru skořápkatého ovoce jsou stroje v čelní části vybaveny rotorem s horizontální osou rotace, osazeným plastovými prsty, které zajišťují přísun ovoce k šikmému pásovému dopravníku s přepážkami. Pro přihánění ovoce k horizontálnímu kartáči slouží dva postranní kartáče s vertikální osou rotace umístěné na hydraulicky ovládaných výkyvných ramenech na bocích stroje. Dopravník zajišťuje transport ovoce na vibrační síto, umístěné před zásobníkem, kde dojde k separaci případných příměsí. Zásobník o objemu 1000 až 2100 litrů je zavěšen na hydraulicky ovládaných ramenech s výškou zdvihu až tři metry, které po naplnění umožňují jeho snadné vyklápění.
Traktorové návěsné sklízeče skořápkatého ovoce jsou vybaveny jednonápravovým dvoukolovým nebo dvounápravovým tříkolovým podvozkem. Pohon pracovních částí stroje je zabezpečován od vývodového hřídele traktoru. Stroje vyžadují agregaci s traktorem o výkonu 22 až 60 kW. Jejich pracovní záběr se pohybuje od 1 do 2 m. Návěsné typy strojů dosahují výkonnost 0,1 – 0,3 ha/h, což odpovídá množství 200 až 900 kg/h (u vlašských ořechů 2000 kg/h).
Samojízdné sklízeče disponují dvounápravovým tříkolovým nebo čtyřkolovým podvozkem s možností řízení obou náprav. Jsou vybaveny motory o výkonu 27 až 61 kW a dosahují výkonnost 500 až 1 600 kg/h (u vlašských ořechů 2500 kg/h), což odpovídá ploše 0,3 až 0,5 ha/h. Pracovní záběr strojů se pohybuje od 1,5 do 3,5 metru. Mezi výrobce, které nabízejí sklízeče skořápkatého ovoce patří např. italské firmy Facma, Monchiero a další.
Ekonomické hledisko
Z pohledu sklizňových operací představuje sklizeň plodů pro průmyslové zpracování zajímavou oblast, která může pěstitele oslovit také z ekonomického hlediska. Nízké realizační ceny produktu, vysoká cena ruční práce a krátké agrotechnické lhůty zabraňují využívání standardních způsobů ručního sběru. Vývoj v oblasti pěstování ovoce pro zpracovatelské technologie proto směřuje k využívání inovovaných systémů pro celkové zefektivnění pěstitelského postupu. Tímto způsobem může být sklizeň realizována v odpovídajícím termínu a v požadované kvalitě s ohledem na vlastnosti plodů.
V našich podmínkách prozatím nejsou popisované typy strojů standardně využívány. Ze zahraničních pramenů (SRN, Itálie, Švýcarsko) vyplývá, že náklady na mechanizovaný sběr jedné tuny ovoce se pohybují mezi 6 a 18 eury/t. Mechanizovaná sklizeň ovoce ze země představuje možnost včasného, levného a kvalitního zvládnutí sklizně a může být základním předpokladem ekonomické úspěšnosti pěstitelů.
