Sazná nemoc kůry postihující především javor klen se dokáže šířit vzduchem i stovky kilometrů. Zjistili to vědci z Ústavu ochrany lesů Mendelovy univerzity v Brně společně s evropskými kolegy, kteří využili vzorky pylového monitoringu a detekovali pohyb výtrusů houby Cryptostroma corticaleu, uvedla dnes univerzita v tiskové zprávě.
Houbě se nejlépe daří v suchých měsících a při průměrných teplotách okolo 25 stupňů Celsia. Stromy jsou stresované, oslabené, a pro houbu nastávají ideální podmínky. "Začne plodit a také být vidět. Prorůstá střední částí kmene, a když pro ni nastane příhodná doba, proroste až k jeho okraji do vrstev kůry. Uvnitř kůry vytvoří plodnici, černou, několik decimetrů až metrů rozsáhlou masu zvanou stroma," uvedl Miloň Dvořák z ústavu.
Následně lze pozorovat nejtypičtější příznak přítomnosti této houby, a to vrstvu černohnědých sazí – výtrusů, které vzduchem překonávají i stovky kilometrů. Spory nesené vzduchem mohou lehce napadnout další stromy a jejich vdechnutí může citlivým lidem způsobit onemocnění plic.
Vědci budou nemoc dále zkoumat. "Rozeznat patogen je o to složitější, že podobnou černou masu výtrusů, kterou nalézáme pod kůrou javorů, produkují i některé další houby, které ale kolonizují čistě odumřelé javory. Možná i to je důvod, proč vědecká komunita houbu nějaký čas přehlížela. Mysleli jsme si, že ta černá masa je něco, co už dávno známe. I když rozdíly tu jsou, masa výtrusů u sazné nemoci kůry javorů není čistě černá, ale černohnědá, vytváří silnější vrstvy stromat než jiné houby a po kontaktu se uvolňuje do vzduchu. Stačí závan větru a ze stromu se vznáší tmavý mrak," řekl Dvořák.
Celosvětový problém
Nemoc není pouze evropským problémem. Studijní cesta na západní pobřeží USA potvrdila výskyt houby, kromě čerstvě hlášených výskytů ve státech Washington a Kalifornie, i v Oregonu. Dvořák proto pracuje na vývoji lapače spor. "S kolegy v Oregonu jsme se dohodli, že se pokusím sestrojit levný, malý, ale na míru této houbě přizpůsobený lapač spor, díky kterému bychom šíření houby mohli monitorovat. Aby měl monitoring smysl, lapače musí být umístěny na velkém území," dodal.
Javory lze před houbovým patogenem ochránit i péčí a údržbou. Lesníci a správci zeleně by podle Dvořáka měli předcházet poškozování kmenů javorů, protože houba se do stromu dostává skrze mechanická poškození kůry. Nemoc je detekovaná především u javorů rostoucích ve městech, kde jsou stromy poškozovány například následky necitlivých arboristických zásahů, anebo naopak na zcela opuštěných rumištích, kde se javory živelně zmlazují a v přehoustlých porostech těžce soupeří o dostupnou vláhu.
Zdroj: ČTK*
