V zářivých odstínech žluté až rudé barvy, ale také v pastelových odstínech od růžové po modrou pokvetou letos v létě záhony v sadovém okruhu v centru Plzně. Městští zahradníci tento týden začali s výsadbou letniček, které nahrazují tisíce jarních cibulovin. Do sadového okruhu vysází 7200 letniček 24 druhů a kultivarů, uvedla na městském webu vedoucí magistrátního oddělení městské zeleně Lucie Davídková.
S výsadbou letniček městští zahradníci každoročně začínají až koncem května. Čekají, až dokvetou jarní cibuloviny a také se chtějí vyhnout hrozícím přízemním mrazíkům, které mohou většinu letničkových druhů zničit. "Vloni jsme vysázeli 6500 letniček, letos je to 7200 kusů. Některé záhony explodují zářivými žlutými, oranžovými, cihlovými a rudými barvami v podání několika kultivarů afrikánů, krásnooček, cínií či rudbékií. Na dalších bude rozehrána jemnější pastelová přehlídka v barevné kombinaci stříbrno-růžovo-fialovo-modrá, o kterou se postarají astry, šalvěje, krásenky či vysoké verbeny," popsala Davídková. Doplňkem budou okrasné druhy trav, které záhony pohledově zjemní a dodají jim dynamiku.
Na jaře kvetly záhony v centru města tisíci narcisů, tulipánů, hyacintů, modřenců, ladoněk a řepčíků. V sadovém okruhu okolo historického centra je podle Davídkové zhruba 528 metrů čtverečních záhonů a na nich se každý rok střídají jarní cibuloviny a letničky. "Barevné kompozice i druhová skladba letničkových záhonů se každoročně mění,“ řekla.
V sadovém okruhu udržuje město travnaté plochy jako pobytové trávníky k posezení, poležení i k pořádání kulturních nebo společenských akcí. V sezóně je město seká jednou týdně, většinou ve čtvrtek. Aby trávník vydržel intenzivní zátěž jako hromadné akce, správci městské zeleně ho dvakrát ročně prořezávají a provzdušňují travní drn. Podporuje to odnožování trávy, která je hustší a souvislejší. Pravidelnou zálivku dostávají záhony a přilehlé trávníky v sadovém okruhu z vodovodního řadu, část Kopeckého sadů zavlažují vodou z řeky Mže. V sadovém okruhu je i kolem 2500 metrů čtverečních trvalkových záhonů, keřové výsadby, živých plotů nebo popínavých rostlin – například loubí v Šafaříkových a Křižíkových sadech. V Mlýnské strouze jsou vodní a bahenní rostliny.*
Zdroj: ČTK
