Zatímco pro sběratele léčivých bylin jsou rozkvetlé plané sedmikrásky (Bellis perennis L.) důvodem k radosti, pro pěstitele trávníků jsou pravým opakem. Zahradníkům však v posledních letech přidělávají starosti spíše zahradní kultivary sedmikrásek B. perennis var. ligulosa hort. a B. perennis var. tubulosa hort. s bílými, růžovými nebo karmínovými květy.
Od poloviny 90. let minulého století se v Evropě na pěstovaných sedmikráskách epidemicky šíří rez Puccinia distincta. Rez vyskytující se v Austrálii byla objevena také v Německu, Anglii a postupně v dalších zemích jižní a východní Evropy a v Severní Americe.
Životní cyklus a ochrana
P. distincta napadá čepele i řapíky listů, květní stvoly i okvětní lístky. Po obou stranách listů (na líci častěji) vznikají nažloutlé skvrny s množstvím aecií s roztřepeným okrajem obsahujícími oranžové, později hnědooranžové aeciospory (v jediném ložisku je více než 10000 spor), které mohou reinfikovat téhož hostitele. U silně napadených rostlin skvrny obvykle splývají, čepele listů žloutnou a podvinují se. Napadené listy jsou delší než zdravé s nápadně úzkými čepelemi.
Rez má zkrácený vývojový cyklus, nevyžaduje mezihostitele ani netvoří letní spory (uredospory). Nenápadná, zpočátku pokožkou krytá ložiska zimních spor (telia) se tvoří mezi aeciemi nebo jsou uspořádána do kruhu. Až po prasknutí pokožky se ve stěrbině objevují tmavé zimní spory (teliospory). Teliospory sice mohou do 48 hodin vyklíčit, ale ani umělé infekce nevedly k napadení sedmikrásek.
K šíření rzi dochází aeciosporami roznášenými zálivkovou vodou, větrem, příp. vzdušnými proudy. Z pokusů vyplynulo, že se onemocnění šíří i infikovanými semeny.
K základním ochranným opatřením proti rzi patří udržování suchého povrchu nadzemních částí sedmikrásky, zejména zabránění ovlhčení rostlin během noci. Silně napadené rostliny je nutné z porostu odstranit. K chemické ochraně zahradních kultivarů sedmikrásky ve sklenících jsou v zahraničí povoleny proti rzi fungicidy s účinnou látkou kresoxim-methyl (Discus), azoxystrobin (Ortiva) a myclobutanil (Systhane 20 EW). Po ošetření je nezbytné udržet minimálně 24 hod teplotu 10–12 °C.
Rez není jediným patogenem, který negativně ovlivňuje vzhled a životnost sedmikrásek.
Další choroby sedmikrásky
Především ve sklenících bývají během podzimních a zimních měsíců sedmikrásky ohroženy padlím (Oidium sp.) a plísní šedou (Botryotinia fuckeliana, anam.: Botrytis cinerea). Šedá plíseň se projevuje hnilobami listů, listových řapíků či květních stvolů. Špinavě hnědé skvrny se velmi rychle rozšiřují především od okrajů listů a za příhodných podmínek zasahují celou čepel. Z napadených listů se rozšíří na ostatní části. Větší ohniska napadených rostlin je nutné odstranit a v případě ohrožení porostu je nezbytná opakovaná aplikace fungicidu (např. Rovral Flo, Konker aj.).
Jen velmi ojediněle se mohou na sedmikráskách objevit také zástupci hlenek (Didymium sp). V podobě rosolovitého nebo práškovitého šedivého povlaku, který může obalit celou rostlinu. Často se pak vytvářejí plodničky nejrůznějších tvarů, např. připomínající miniaturní stromečky pozorovatelné i lupou. K ošetření rostlin nejsou potřeba žádné chemické přípravky, většinou postačí silnější proud vody.
