Mezi oblíbené letničky patří hledíky (Antirrhinum majus L.), pocházející z jihozápadní Evropy a jihozápadu Severní Ameriky. V současné době je popsáno přibližně čtyřicet druhů, z nichž je pro zahradnické účely využíváno jen několik. K rychlení a řezu jsou určeny vysoké kultivary (až 1 m) A. majus maximum a A. majus grandiflorum, na záhony a k řezu polovysoké (50 cm) A. nanum maximum a A. nanum grandiflorum a do květináčů a truhlíků nízké (do 20 cm) A. majus pumilum. Ve všech skupinách jsou zastoupeny kultivary s rozmanitým zbarvením květů a silnou sladkou vůní.
Napadení rzí je časté
Mezi hojně se vyskytující onemocnění patří rzivost hledíku, způsobená rzí Puccinia antirrhini. Tento patogen byl popsán již roce 1879 v Kalifornii a až do 30. let 20. století nebyl v ostatních částech světa nalezen. V roce 1933 se rez vyskytla v Anglii a velmi rychle se rozšířila do ostatních států Evropy i Afriky.
Rez napadá rostliny každého věku, od řízků a sazenic až po dospělé rostliny – volně pěstované i ve sklenících. Může se vyvinout velmi rychle a způsobit zakrnění výhonů a vrcholových květenství. Při silné infekci nebo za suchého počasí již před nebo během kvetení silně napadené listy zasychají, případně vadnou a následně odumírají celé rostliny. Nejsilnější infekce však nastávají, pokud po chladnějším vlhčím období následuje horko a sucho.
Nejčastěji jsou infikovány nejstarší listy na bázi stonků, z nichž se napadení šíří na nově dorůstající části. Polštářky rzi se mohou objevit i na stoncích, řapících, kalichu a tobolkách. Při napadení květů jsou rozrušeny semeníky a ovlivněna tvorba semen.
Prvními příznaky napadení jsou na rubu listů těsně pod pokožkou, roztroušené, drobné (do 2 mm), žlutozelené skvrnky. Za vhodných podmínek pro růst rzi se během osmačtyřiceti hodin objeví čokoládově hnědé puchýřky lemované žlutozeleným halo. Puchýřky se objevují ve velkém počtu zejména na rubu listů, ale mohou se objevit i na líci. Často jsou řazeny do koncentricky uspořádaných prstenců. Po prasknutí pokožky se uvolňují rezavě hnědé letní spory (uredospory), které jsou primárně rozšiřovány větrem, případně i kapkami vody či hmyzem.
Spory klíčí již při teplotě 10 až 12 °C, délka inkubace, v závislosti na podmínkách, trvá osm až čtrnáct dnů. Optimální teploty pro průběh celého cyklu se pohybují v rozmezí 21 – 23 °C. Teploty nad 32 °C přežívá jen málo spor. Déletrvající teploty nad 34 °C jsou pro uredospory letální. Nové infekce a vývoj onemocnění podporují chladnější noci a teplé dny s četnými rosami či slabými dešti, nebo porosty zavlažované rosiči. Pokud se teploty pohybují od sedmi do sedmnácti stupňů a rostliny jsou ovlhčené šest až osm hodin, je infekce téměř jistá. Dosahují-li denní teploty 21 –23 °C a často nepřesáhnou 26 – 32 °C, vývoj a sporulace rzi jsou velmi rychlé. Za optimálních podmínek pro rez celý vývojový cyklus od primární infekce, vytvoření pustul, sporulace a sekundární infekce nepřekročí dvanáct dnů. Rez přezimuje na napadených rostlinách, přenos semeny dosud nebyl potvrzen.
Ochranná opatření jsou založena na využití rezistentních kultivarů (kultivary ze série Coronette se avšak při pěstování v jiných oblastech mohou projevit jako vnímavé). Pokud dojde k napadení rostlin a objeví se polštářky rzi, je nezbytná fungicidní ochrana některým z registrovaných přípravků (Dithane M 45, Polyram WG, dříve také Saprol New). Vzhledem k lokálně působícím fungicidům (kromě Saprolu) je třeba pečlivě ošetřit i rubovou stranu listů. Za vlhčího či deštivého počasí se ošetření opakuje asi v týdenních intervalech.
Listové skvrnitosti
Pokud se při předpěstování sazenic (ale i později u dospělých rostlin) objeví na listech matně zelené skvrny se špinavě šedivým povlakem na rubové straně, jedná se o plíseň hledíku (Peronospora antirrhini) způsobující onemocnění označované jako plísňovitost hledíku. Silně napadené sazenice zaostávají v růstu a deformují se, listy se lžícovitě svinují. Při časném a silném napadení plíseň proniká hluboko do pletiva a fungicidy již není zasažitelná. Při prvních příznacích onemocnění lze použít k ochraně Dithane M 45 nebo Polyram WG, které však zanechávají na květech stopy a lze je použít pouze do doby nakvétání. K ochraně porostu, kde se plíseň již vyskytla, lze aplikovat Previcur 607 SL nezanechávající stopy.
Na listech, stoncích a ojediněle i tobolkách se mohou koncem léta objevit žlutozelené, později špinavě hnědé, od středu blednoucí skvrny s úzkým tmavým okrajem, které způsobuje houba Phyllosticta antirrhini. Ve středu skvrn se později objevují černé tečky – pyknidy. Silně napadené listy hnědnou a předčasně zasychají. Protažené skvrny na starších stoncích jsou mírně vkleslé. Jakmile obepnou celý stonek, rostliny odumírají. Z napadených rostlin nelze sbírat semena. Před výsevem je vhodné moření semen (Polyram WG), které chrání vzcházející rostliny před patogeny způsobujícími padání klíčních rostlin. Při prvních příznacích listové skvrnitosti se rostliny ošetřují přípravky na bázi mancozeb (Dithane M 45, Novozir 80MN), případně mědi.
Za vlhkédo počasí, především v hustějších výsadbách, se také může vyskytnout polyfágní plíseň šedá (Botrytis cinerea).
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Děkuji za obsáhlou informaci o této chorobě mé oblíbené květiny a hlavně za radu, jak proti tomu bojovat. Uvítal bych ještě informaci, zda tato rez je výhradně na hledících, nebo napadá i jiné rostliny?
Předem děkuji za odpověď.