Výsledky dlouhodobého hodnocení širšího sortimentu slivoní v tomto příspěvku zahrnují odrůdy pravých švestek a pološvestek v období plné plodnosti (2014 až 2019). Převážná většina z nich byla vysazena na slaběji rostoucích podnožích s předpokladem vysokých výnosů i průměrných hmotností plodů. Lze doporučit především pěstování odrůd Tophit, Jojo a Haganta, které vynikaly velikostí plodů a celkovou produktivitou. Důležitým parametrem zmíněných odrůd je tolerance případně hypersenzitivita k PPV. Zjištěné hodnoty průměrné hmotnosti plodu se napříč odrůdami pohybovaly od 24,55 gramu u odrůdy Nectavit po 72,06 g u odrůdy Amers. Vezmeme-li v úvahu intenzitu růstu stromů, nejvýnosnějšími odrůdami v přepočtu na metr krychlový koruny byly Valor (St. Julien A), Tophit (St. Julien A a Wavit) a Topend Plus (Wavit).
Z hodnocených, převážně novějších 26 odrůd, lze z hlediska plodnosti a velikosti plodů doporučit především výkonné odrůdy s pravidelnou plodností, vyznačující se vysokou průměrnou hmotností plodů a v kombinacích se slaběji rostoucími podnožemi. Takovým požadavkům dle našeho sledování odpovídá odrůda Tophit, na vegetativně množených podnožích St. Julien A a Wavit. Odrůda Tophit zároveň patřila mezi odrůdy s nadprůměrně velkými plody. Vedle ní vysokými výnosy i hmotností plodu vynikala rovněž odrůda Jojo. Její předností je dále odolnost, respektive hypersenzitivita k PPV, což ji činí perspektivní pro pěstování. Neosvědčily se sledované odrůdy švestek na myrobalánu se závlahou, a to pro nízký výnos a bujný růst s neúměrnou potřebou řezu. Použití této podnože však může mít své opodstatnění například v podmínkách bez závlahy, v lehčích půdách, případně v oblastech s deficitem srážek.
Text a foto
Ing. Lukáš Zíka, Ph.D.,
doc. Ing. Josef Sus, CSc.,
Ing. Lenka Brožová,
katedra zahradnictví, FAPPZ,
Česká zemědělská univerzita v Praze
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 5/2020.
